Článek
Román Sudetenland je detektivkou z roku 1990, odehrávající se krátce po Sametové revoluci na Bruntálsku, který si pohrává s tím, co by se stalo, kdyby nedošlo k odsunu sudetských Němců. Sudetenland vypráví noirově laděný příběh z drsného prostředí ostravského severu, kde vedle sebe kypí nenávistné vztahy Němců a Čechů, jejichž staré křivdy přetrvávají po generace. Kyša upozorňuje na to, že i když děti a vnoučata za chyby a příkoří svých předků nemohou, tak se od generačních sporů nemohou odstřihnout. Prastará nenávist probublává nenápadně, ale silně na svahy porostlé žlutavou violkou sudetskou…
„Blíží se první svobodné volby v Československu po pádu komunistického režimu a v pohraničí to vře. Více než milion Němců, kteří zůstali v česko-polském pohraničí po zastaveném odsunu, se hlásí o svá politická práva. V Praze se obávají návratu komunismu a v Bratislavě začínají snít o silné autonomii. A nezapomeňte, že dojde k vraždě…“ uvádí se v synopsi knihy Sudetenland.
Leoš Kyša píše a reflektuje svůj pohled na to, jak by vypadalo bruntálské pohraničí po Sametové revoluci, kdyby neproběhl kompletní odsun sudetských Němců. Tato kniha nabízí historický příběh z 90 let., který se sice nestal, ale klidně by se stát mohl. Kyša také dodává, že postavy, místa a některé příběhové motivy jsou inspirovány skutečnými předobrazy, postavami a událostmi. To spisovatel potvrzuje výňatky z dobového tisku, které fiktivní příběh ukotvují a pomáhají naladit dojem reality. Na pozadí opojení ze Sametové revoluce, úspěchu Václava Havla a Občanského fóra, ale vyvěrají letité spory a bublá nenávist mezi různými menšinami. Ať už se jedná o titulní Sudeťáky, Němce či Čechy, tak do nepokojů, které v lecčems připomínají zárodek takové malé „československé občanské války“, se zapojí také skinheadi, Romové či regionální politici…
Chvíli po Sametové revoluci přijíždí do Bruntálu mladý novinář Lichke z ostravské redakce Mladé fronty. Má napsat reportáž o blížících se volbách a postavení místní politické buňky Občanského fóra, která řeší pomalu vyvěrající problémy se sudetskými Němci. Vše se ale začne komplikovat a zamotávat poté, co dojde k sérii demonstrací a nepokojů, které eskalují záhadnou vraždou bývalého inspektora gestapa.
Zlatý poklad nacistů alá „metoda ledovce“
Následuje sled rozsáhlých protestů sudetských Němců v českém pohraničí, kde dojde i na nože, krev a nutný policejní zásah. Dochází k přejmenování českých názvů měst a ulic na německé, v ulicích dochází ke rvačkám mezi skinheady, Němci a Čechy a do toho všeho se objevují tajemné zkazky o nacistických medailích a zlatém pokladu z 2. světové války. Lichke je vržen do víru podivných událostí, které hrozí takřka občanskou válkou mezi českými a německými obyvateli Bruntálska. Naštěstí má po svém boku okouzlující Kláru Bittemanovou s německými kořeny, která v sobě kombinuje tajemnou a vyzývavou femme fatale, naivní hospodskou servírku a vzdělanou a historii milující dívku s dobrým srdcem. Klára je spojnicí mezi českou společností a německými obyvateli, kteří neustále vytahují na světlo boží dávné křivdy. Klára je zástupkyní nejmladší generace, která nechce řešit a platit za hříchy svých předků - ale od začátku je jasné, že tak jednoduché to nebude. Dvojice se tak dostává do krkolomného tobogánu divokých událostí a Lichke schytává doslova krvavé rány na každém kroku. Vše je popsáno jednoduše, čtivě a bez zbytečných či vzletných popisků a odboček. Kyša píše stručně, jasně a výstižně - jde přímo k tématu bez příkras či zbytečných manýr. Sloh a styl v mnohém připomíná tvrdou, jednoduchou a přímočarou poetiku Ernesta Hemingwaye a jeho „metodu ledovce.“.
Kyša, který se proslavil sci-fi sériemi Bratrstvo krve, Spad nebo Legie, umně kombinuje dramaticky pomalejší vyprávění a každou kapitolu prokládá textem z dobového tisku. Tehdejší články nejrůznějšího ražení (hlavně politicky, společensky a kriminálně motivované) vhodně doplňují detektivní příběh, kterému vévodí právě novinář a Kyša se reportérově práci věnuje poměrně důkladně a obšírně. Titulky jako „Češi, vraťte se domů! Středoškoláci z Prahy museli utéct ze slovenských hor“ nebo „Osm z osmnácti vražd spáchali Romové. Chtěli vodu, a zabíjeli“ čtenářovi v lecčems připomene podivnou atmosféru 90. let v Československu. K tomu připočítejte vizuálně lákavou a stylovou obálku, které vévodí krvavě červený nůž s hákovým křížem, černobílá fotografie sudetského pohraničí a „nacisticky“ laděný font. Kyša dokazuje, že i autor řekněme „brakové“ či žánrové literatury, může napsat kvalitní společenský román, který je říznutý až noirovou detektivkou a vypráví o závažných celospolečenských (v lecčems i aktuálních) tématech. Přesto, že téma Sudet je pro mnohé autory vděčným a lákavým námětem (seriál Vzteklina, film Schmitke, román Bílý pramen, Sudetský dům či Habermannův mlýn atd.), tak Kyša dokazuje, že s tímto motivem je stále možné pracovat a něco nového objevovat. Sudetenland vypráví o alternativních devadesátkách tak realisticky, autenticky a suverénně, že není problém si představit, že doteď na Ostravsku žijí potomci sudetských Němců.
Na to, že se jedná o „první“ román Leoše Kyši, který se doposud věnoval sci-fi a fantasy žánru, tak Sudetenland je povedenou kritickou reflexí na odvěké téma nevraživosti, boje a starých křivd mezi Němci a Čechy. Je jasné, že se už nikdy nesmíří: vždyť nemohou, a ani nechtějí najít společnou cestu ke smíru. To podivné slovo Sudety v Kyšově podání nabízí novou definici a spisovatel sám, nabízí určitou míru naděje. Je to místo, které bude již navždy záhadou a ohniskem sporů. Ať už se jedná o vraždu gestapáka, tragickou lásku, zlatý nacistický poklad nebo o svahy porostlé žlutavým kvítím violky sudetské. Ono sudetské téma je nevyčerpatelnou studnicí domněnek, nápadů a příběhů, jenž stojí za prozkoumání a Kyša se toho zhostil více než s noblesou.
Vůbec by mi nevadilo, kdyby si Kyša dal na chvíli pauzu od vědecko-fantastického žánru, a více se ponořil do vod společensko-kritického románu. Spisovatel a bývalý novinář prokázal, že na to má i když příběh opepří nadstavenou realitou. Sudetenland rozhodně stojí za vaši pozornost a oněch 288 stránek čtenáře pohltí stejně, jako kořeny staletých smrků opuštěnou sudetskou vesnici v lesní divočině.
