Článek
Snímku a i filmovému baťovskému městu doslova „kraluje“ geniálně napsaná a výtečně zahraná postava Heleny, kterou ztvárnila Eliška Křenková s neskutečným vtipem, ironií sobě vlastní, ale zároveň nezapomíná na citlivý a realistický herecký projev. Detektivně laděné drama začíná nálezem mrtvého novorozence uprostřed rozestavěného města, ale vzápětí se začne měnit v sociální sondu, která je plná aktuálních genderových otázek a tabuizovaného tématu hermafroditismu.
Za snímkem Úsvit stojí mladá parta filmařů z produkční firmy Barletta. Na filmu je ostatně vidět, že ho dělali lidé, kteří si rozumí, mají podobný pohled na svět a především chtějí v českých filmových vodách ukázat něco, co tu snad ještě nebylo. Nedá se říct, že by Úsvit byl něčím naprosto unikátním - ale rozhodně se dá říct, že je to vysoký nadstandard, co se tuzemské kinematografie týče. Malé zjevení. Úsvit je filmem světového formátu a je škoda, že v Karlových Varech nezískal žádnou cenu. Snímku bych přál větší festivalový úspěch, protože u diváků to rozhodně nebude mít snadné.
Málokdy se v českých filmových vodách objeví něco, co se blíží světovému alespoň standardu. Soudě ale podle nejnovějších filmových příspěvků od mladých tvůrců (z velké části debutantů) se ale blýská na lepší časy. Po povedeném rapovém hitu BANGER., sci-fi detektivce Bod obnovy a hororové komedii Přišla v noci, se představuje sotva třicetiletý režisér Matěj Chlupáček se svým druhým celovečerním snímkem Úsvit. „Do městečka Svit pod Tatrami přijíždí v roce 1937 ředitel velké továrny se svou ženou, aby zde po baťovském vzoru Zlína postavili moderní průmyslové město. Jejich plány ale naruší znepokojující nález mrtvoly v areálu továrny. Novorozenec s mužským i ženským pohlavním orgánem. Monstrum. Případ přesahuje možnosti místních četníků, podléhá maximálnímu utajení a na místo přijíždí tajná policie. Nicméně zdá se, že jediný, kdo chce záhadu vyřešit a nalézt odpovědi a pravdu, je těhotná manželka ředitele. Narazí ale na nečekané překážky, včetně svých vlastních předsudků,“ píše distributor Bontonfilm v synopsi.
Mysteriózní detektivka se odehrává na odlehlé slovenské dědině, kdesi pod Tatrami. Městečko Svit staví manžel hlavní postavy podle vzoru baťovských měst a všude nad krajinou se vznáší odkaz až mystického Továrníka, který je připodobňován právě k Janu Antonínovi Baťovi nebo k Elonu Muskovi. Ostatně atmosféra města v horské divočině, 30. léta a rozkvět technologické revoluce je silným nábojem, který tvoří specifický filmový ráz a zásadně se promítá jak do příběhu, tak do výsledného obrazu.
Filmu Úsvit jednoznačně dominuje a doslova „kraluje“ Eliška Křenková jako krásná, svobodomyslná a cílevědomá těhotná nedostudovaná lékařka a paní továrníková Helena. Plastická figura Heleny je kombinací jakési ženské varianty Mirka Dušína s těmi nejlepšími sklony a myšlenkami, ale zároveň vlastním ztracením se v životě. Helena by chtěla všechny zachránit, pochopit a pomoci jim - sama toho ale mnoho nedokázala a využívá svého mocného postavení, které má jenom kvůli tomu že je manželkou ředitele. Tato mladá a emancipovaná žena, která je katalyzátorem všeho dění v městečku Svit, srší ironií a vtipem. Díky tomu této místy až přehnaně korektně jednající a tendenčně dobrosrdečné ženě odpustíte tu přehnanou emancipaci a dobrotu. Podobná ženská postava v českém filmu dlouho nebyla a chyběla. A je vidět, že si Křenková tuto polohu více než užila. To samé se dá říct o Miloslavu Königivo nebo Milanu Ondrkovi. Ondrík svojí postavu tajného agenta nezpracoval jako klasickou žánrově jednostranou osobnost - ale naopak jí vtiskl až slizce milý výraz, který diváka donutí zamyslet se nad tím, že špion to hraje na všechny možné strany a nikdo neví, koho cíle sleduje. Nad celým příběhem ční až mysticky stylizovaná postava Továrníka s tváří Ladislava Hampla, který figuře vtiskl ducha snílka, naivisty, ale zároveň také respektovaného a schopného muže, který v sobě kombinuje Baťovo vizionářství a nabubřelost Elona Muska.
Z dobové kriminálky se postupně dostáváme do vod trochu tendenčně pojatého dramatu, který narušuje zajeté genderové stereotypy a ještě více rozdmýchává debatu o transgenderu. V době čím dál sílících otázek o politické a genderové korektnosti nám Šifra s Chlupáčkem předkládají téma hermafroditismu. Nutno dodat, že to je téma, které je stále poměrně dost tabuizované, málo známé a mluví se o tom opravdu hodně málo, spíše vůbec. Chtělo by se říct, že si téma tvůrci vybrali kvůli tomu, že podobná tematika rezonuje v dnešní společnosti čím dál více - opak je ale pravdou. Samotný námět a první impuls na vznik scénáře vychází z učebnice soudního lékařství z 30. let od Františka Hájka. Takže podobná témata se zde řešili opravdu už za první republiky - přesto se ale divák nezbaví jemné pachuti v ústech, že scénář zavání mírnými záchvěvy zbytečné edukace a agitací na aktuální módní trendy. To ale nemění nic na tom, že film je to natočený opravdu prvotřídně. Lehce špinavá, roztřesená kamera Martina Douby v pohybu cizeluje úchvatné kompozice a snímek v lecčems připomíná prosluněný horor Slunovrat od Ariho Astera nebo filmová dramata Paula Thomase Andersona. Zvuková stopa využívá jemných ruchů a skvělého, dobového soundtracku Simona Goffa. Úsvit je propracovaný v každém detailu - ať už se to týče dobových kostýmů, náročně a složitě postavených kulis či precizně složené hudby, tak konče už jenom dobově stylizovanými titulky a výtvarně úchvatným plakátem.
Na závěr bych pouze dodal, že Úsvit by mohla být předzvěst a doslova „úsvit“ nové české kinematografie. Snad se blýská na lepší časy tuzemského filmu a věřím, že tohoto snímku by si mohli všimnout také diváci v zahraničí. Poměrně se divím, že do oscarového klání byl poslán dobový snímek Bratři od Tomáše Mašína, jelikož film Úsvit kombinuje vysoce aktuální a progresivní téma zaobalené v dobové slupce detektivního žánru. Přesto věřím, že o Úsvitu a především o Matěji Chlupáčkovi a Miro Šifrovi ještě něco uslyšíme. Tento film sice není bez chyb, ale přesto: tleskám, bravo!
