Jak to chodí na pouti do Santiaga de Compostela - vyrazit můžete i vy!

Tak to tedy rozhodně není. Na každoroční pouť do Santiga de Compostela ve Španělsku se vydávají tisíce lidí po celém světě. Velká část z nich jde čistě z náboženských důvodů, protože pro věřící je to jeden z nejvýznamnějších poutních cílů v Evropě. V tamní katedrále je pohřben apoštol Svatý Jakub, jeden z učedníků Ježíše, který byl popraven a jeho ostatky se našly právě na místě, kde je katedrála vystavena. Křesťané se tak chtějí u jeho hrobu pomodlit a cestou odčinit svoje hříchy.

Další skupinu poutníků tvoří lidé, kteří si v sobě potřebují vyřešit většinou nějaké složité záležitosti a tato cesta jim napomáhá k nalezení řešení. Dlouhý čas strávený sám se sebou je k tomu ideální.

Potkáte tu však také lidi, kteří si chtějí jen splnit další ze svých osobních cílů a překonat sami sebe nebo lidi, které žene zvědavost, jestli takovou cestu vůbec zvládnou. A do této skupiny se řadím i já.

Nalákána informacemi z podcastu jsem začala pátrat dál a pročítat informace na internetu od lidí, kteří už pouť absolvovali. Existují tutorialy placené i zdarma, různé blogy a podcasty, kde můžete nekonečně nasávat informace o cestě a vlastně si vše z pohodlí domova naplánovat. Díky těmto informacím jsem zjistila, že cest do Santiaga existuje několik desítek a je několik hlavních tras, které se označují jako „camino“, což je ve španělštině cesta. Tady je přehled těch nejznámějších:

Podle tradice by měl člověk vyjít ze svého domu. Někteří lidé to tak opravdu dělají a rozdělí si cestu na několik etap v rámci několika let. Cestu můžete jít jak dlouho chcete, ale důležité je získat denně alespoň 2 razítka na trase do tzv. credenciálu, což je vlastně pas poutníka. Jen tak si zajistíte oficiální certifikát o absolvování cesty v samém Santiagu de Compostela, kde vám na základě těchto razítek cestu potvrdí. Délka trasy musí být minimálně 100 km a pro ty nejméně zkušené, kteří mají málo času, je vhodná Camino Inglés, nejkratší z oficiálních tras, která vám zabere zhruba týden, takže si v pohodě vezmete dovolenou. Trasa vede podél pobřeží, ve městě i v lese, takže uvidíte kus krásné severozápadní španělské krajiny.

Příprava na cestu je nezbytná věc.

PRŮVODCE

Doporučuji si načíst informace o zvolené trase, jaké jsou možnosti přenocování a kde doplnit zásoby. Nejjednodušší řešení je koupit průvodce konkrétní trasy a stáhnout aplikaci přímo na camino, která vám ukáže všechno potřebné, včetně telefonních čísel na ubytování, fotografií, hodnocení a orientační ceny.

KDY VYRAZIT

Nejlepší doba je jaro nebo podzim, kdy je příjemně kolem 20 stupňů, není vedro ani zima a na cestě není tolik lidí. Nemusíte s sebou tahat zimní oblečení, vystačíte si s merino mikinou.

VYBAVENÍ

Rozmyslete si, jestli budete cestu absolvovat spíše po poutnicku, tedy spát v „allbergues“ (ubytovny pro poutníky za pár korun pro až několik desítek lidí) nebo v pohodlí hotelů či penzionů po cestě. Podle toho se vybavte. Já všechno vybavení koupila ve známém sportovním řetězci (turistická edice 500) a byla jsem spokojena. Lehký batoh, merino oblečení, pevné nepromokavé boty, kvalitní pláštěnka, nepromokavý vak na oblečení, hydrovak nebo velká láhev, leukoplast na otlačeniny, skládací hůlky (hodně odlehčí kloubům) a spacák je nutnost. Zbytek opravdu zvažte. Každý gram navíc po několikadenní cestě ucítíte. Po cestě na Camino Inglés je všude možnost nakoupit si na další den potraviny a doplnit čerstvou vodu. Pokud byste po cestě zjistili, že máte něčeho nadbytek a nechcete se s tím tahat, existuje služba za poplatek, která vám věci do Santiaga převeze a vy si je tam pak vyzvednete.

Start Camino Inglés naleznete ve Ferrolu ve Španělsku. Letadlem se dopravíte do A Coruně (já letěla s Iberia přes Madrid navazujícím letem) a poté autobusem do Ferrolu, který jezdí několikrát za den a a vyplatí se koupit jízdenky předem. Ve Ferrolu pak najdete startovní kámen u informačního střediska, kde získáte i svůj credenciál s prvním razítkem, mapu a cenné rady na cesty. Já jsem ho koupila společně s průvodcem dopředu.

Cesta je rozdělena na doporučené etapy, které si však můžete upravit podle sebe a svých možností. Každá etapa je cca 15 - 30 km za den a je velmi dobře značená typickými mušlemi a šipkami. Zabloudit tedy nelze. Ze Santiaga můžete jet zpět do A Coruně nebo letět rovnou ze Santiaga, kde je taktéž letiště. Letenky je dobré kupovat i rok dopředu, jsou nejvýhodnější. U Iberia mi stačilo kabinové zavazadlo, jen při zpáteční cestě trvala kontrola na tom, aby byly hůlky uloženy v batohu, ne na něm.

UBYTOVÁNÍ

Je dobré promyslet, kde budete spát a zda to do ubytování stihnete včas. Poutnické ubytovny cca za 10 EUR na osobu jsou totiž k dispozici pouze do naplnění kapacity, která může být od několika lůžek až po několik desítek lůžek. Personál je tvořen většinou dobrovolníky, kteří přijdou na zavolání telefonem nebo v předem určený čas uvedený na stránkách konkrétní allbergue. Pokud přijdete pozdě a je plno, máte smůlu, i když vždycky se najde nějaké řešení a hlavu složíte. Už to ale bude méně pohodlné nebo si budete muset jako já připlatit penzion a dojít další kilometry mimo trasu, což po 35 km v nohách a večer už není moc příjemné. V allbergues máte k dispozici palandy s jednorázovým papírovým prostěradlem a sprchu s toaletou, většinou kuchyňku a někdy i možnost si vyprat. Opustit ji musíte brzy ráno, většinou do 7h nebo 8h. Na spaní je určitě skvělá věc páska na oči, aby vás ostatní nerušili baterkami, pokud vstávají brzy a sluchátka, pokud se zábava ostatních poutníků protáhne do noci. Za sebe doporučuji kombinaci ubytoven a soukromého ubytování, kde si po pár dnech více odpočinete.

JÍDLO

Jídlo vám na této trase chybět nebude. Pouze nejdelší etapa vede převážně územím nikoho, ale jinak se najíte a doplníte zásoby všude. Na některých místech místní obyvatelé připravují vodu pro poutníky u svých domů nebo jsem narazila na samoobslužné stánky v lese, kde jsou v chladicích boxech připraveny nápoje a drobné občerstvení. A vychlazený džus uprostřed horkého dne v lese je něco neskutečného. Peníze dáte do kasičky.

V kavárnách a restauracích nabízejí vydatné menu pro poutníky za zvýhodněnou cenu, můžete to tedy využít. Do batohu pak zabalte proteinové tyčinky, ořechy, sušené ovoce, zkrátka rychlou energii. Voda je dostupná v pítkách po cestě nebo si můžete koupit v obchodě. Já měla hydrovak a bylo to fajn, člověk se nemusel zastavovat vytahováním lahve.

LIDÉ

V allbergues se potkáte s lidmi z celého světa a i když zrovna nemluvíte společným jazykem, nějakým záhadným způsobem si vždy rozumíte. Je skvělé poslouchat osobní příběhy lidí a sdílet zážitky i tipy z cesty. Na cestě můžete jít sami nebo se k někomu na chvíli připojit, popovídat si a potom se zase oddělit. Já potkala lidi z Asie, USA i Evropy různých věkových kategorií. S některými jsem se setkala na cestě opakovaně a dokonce jsme ve stejný den došli ke katedrále, což jsme večer náležitě oslavili.

SANTIAGO DE COMPOSTELA

Příchod do Santiaga je nejlepší naplánovat na dopolední hodiny, protože se odehrává vítání poutníků a mše věnovaná poutníkům věřícím i nevěřícím. Ta se opakuje ještě odpoledne, ale nemá takové kouzlo. Uvnitř lze navštívit hrob Sv. Jakuba a sáhnout si na něj. Doporučuji si zjistit, kdy se mše konají, ať je nepropásnete. Je to krásné zakončení celé cesty. Ubytování si rozhodně rezervujte dopředu. Kapacity jsou tady naplněné, scházejí se tu lidé ze všech caminos, město tedy praská ve švech.

Jestli pořád nevíte, zda byste to zvládli, uvědomte si, že nejste nikde mimo civilizaci a vždy to můžete dojet autobusem. Žádný speciální trénink chůze není třeba, nejhorší je druhý den, pak už si nožky zvyknou. Pokud máte na cestě problém, vždy se najde někdo, kdo vám s radostí pomůže. Místní obyvatelé i poutníci. A i když v této části Španělska nikdo moc anglicky neumí, já narazila na samé milé a usměvavé lidi, kteří se i přes jazykovou bariéru snažili ze všech sil pomoci.

Největší výzvou není počet kilometrů, ale vy sami. Spoustu lidí mi říkalo, že camino je droga a mají za sebou 3, 4 i 5 různých tras. I když pro mě samotnou cesta žádný velký duchovní ani osobní posun nepřinesla, na své camino vzpomínám velmi ráda a pokud situace dovolí, určitě se v budoucnu pustím do další z tras. Potkáme se v Santiagu? Pokud ano, jak se zdraví poutníci na cestě: BUEN CAMINO!