Článek
Pro většinu z nás je rýže symbolem zdravého a lehkého jídla. Vaříme ji k masu, do salátů, připravujeme z ní sladké dezerty nebo exotické speciality. Jenže málokdo ví, že právě tahle na první pohled nevinná příloha v sobě skrývá riziko, které může skončit i vážnou otravou.
Příběh, který může potkat každého
Představte si běžný večer. Po dlouhém dni si uvaříte hrnec rýže, sníte část a zbytek necháte na kuchyňské lince „na později“. Druhý den se vám nechce nic složitého připravovat, a tak rýži jen rychle ohřejete. Jenže krátce po jídle přichází bolest břicha, nevolnost a nakonec i zvracení. Přesně takhle vypadá otrava, kterou má na svědomí bakterie Bacillus cereus.
A nejde o žádný vzácný případ. Lékaři potvrzují, že podobné potíže jsou častější, než si myslíme. Mnoho lidí je mylně přičítá špatnému masu nebo chřipce, přitom viníkem bývá právě rýže ponechaná příliš dlouho mimo lednici.
Co za tím stojí?
Rýže sama o sobě není toxická. Problém nastává ve chvíli, kdy ji necháme dlouho stát při pokojové teplotě. Spory zmíněné bakterie totiž přežijí i běžné vaření, horká voda je nezničí. Jakmile rýže vychladne a zůstane mimo lednici, bakterie se začnou bleskově množit. Produkují jedovaté látky, které lidský organismus nesnese. Zrádné je, že tyto toxiny nijak nezmění chuť, vůni ani vzhled jídla.
Konkrétně jde o dva typy:
- Emetický toxin (cereulid) – mimořádně odolný jed, který nezničí ani ohřívání. Způsobuje prudké zvracení už během 1–5 hodin po konzumaci. Typicky se objevuje právě u rýže a těstovin.
- Průjmové toxiny (enterotoxiny a hemolyziny) – vyvolávají křeče a silný průjem, projevy se objevují až po 8–16 hodinách.
Jak vážné to může být?
Otrava z rýže obvykle připomíná klasickou střevní chřipku. Projevuje se prudkým zvracením, průjmem, křečemi v břiše a někdy i zvýšenou teplotou. Symptomy přicházejí rychle, už během několika hodin od konzumace.
Většinou sice odezní do jednoho dne, ale průběh bývá nepříjemný a vysilující. Někdy může dojít k silné dehydrataci. To je obzvlášť nebezpečné u malých dětí, starších lidí nebo pacientů s oslabenou imunitou. V těchto případech může být nutná i hospitalizace.
Jak se chránit?
Riziku otravy lze snadno předejít, pokud při skladování a přípravě rýže dodržíte několik základních pravidel:
- Rýži vždy rychle zchlaďte – ideálně do jedné hodiny po dovaření ji dejte do lednice. Čím déle stojí při pokojové teplotě, tím víc bakterií se v ní tvoří.
- Neskladujte ji příliš dlouho – bezpečná doba v lednici je maximálně 24 hodin.
- Při ohřívání dbejte na vysokou teplotu – pokud je rýže jen vlažná, riziko se násobí. Přesto mějte na paměti, že samotné toxiny ohřev nezničí.
- Vařte raději menší porce – vždy je lepší uvařit čerstvou rýži než spoléhat na zbytky.
Rýže sama o sobě není „jedovatá“. Riziko přichází až s nesprávným skladováním, které z obyčejného jídla udělá nebezpečnou past. Takže až příště budete mít v hrnci zbytky, vzpomeňte si, že trocha opatrnosti vám může ušetřit velké trápení.
Zdroje:
https://www.nzip.cz/clanek/220-bacillus-cereus-infekce
https://www.dtest.cz/clanek-9971/ohrivani-potravin
https://health.clevelandclinic.org/fried-rice-syndrome
https://www.sciencefocus.com/science/why-is-rice-such-a-food-poisoning-culprit
