Článek
Dobře vám radím, zkontrolujte si, zda nemáte na svém počítači nebo mobilu tzv. personalizovanou prediktivní klávesnici. Prediktivní klávesnice se umí učit z toho, co jste pomocí ní napsali, dokáže si prostudovat vaše textové zprávy, e-maily a stejně tak vaše příspěvky na sociální sítě. Na základě takto nabytých vlastností vám pak napovídá slova a celé věty. Zná a používá vámi často používané fráze, což mohou být koneckonců i nadávky. Vy samozřejmě nápovědu „našeptávače“ nemusíte přijmout, ale pak je zapotřebí mu v použití doporučovaného slova, sousloví či fráze aktivně zabránit. Zákeřné na tomto systému je to, že inteligentní našeptávač v devadesáti pěti procentech poradí dobře, což oslabí vaši ostražitost. To je ovšem velká chyba, neboť ten prevít ví více než učitelka mateřské školky od dětí, které ve své naivitě na své rodiče všechno vyzvoní, včetně toho, že tatínek se každou středu pere s maminkou a občas jí dá i na zadek a oba u toho tak nějak divně naříkají.
On by sice měl každý našeptávač mít v sobě zakódovaný příkaz sloužit výhradně jen svému páníčkovi, ale je to s ním stejné jako s hlídacím rottweilerem. Roky věrně hlídá a pak zakousne poštovního doručovatele, neboť mu způsobem chování připomínal domovního zloděje. Dokonce se může zničehonic vrhnout i na svého pána, když mu hrkne v hlavě. Z vlastních zkušeností vím, že i prediktivní našeptávač má tzv. své dny a já se pak musím jednak omlouvat na všechny strany a jednak přesvědčovat, že nejsem tak dementní, jak se z mých esemesek na první pohled zdá. Například se mi stalo, že v mé písemné reklamaci nově zakoupeného elektrospotřebiče mi můj prediktivní našeptávač svévolně nahradil slovo „vady“ slovem „vnady“ a udělal tak ze mě nějakého podivínského devianta, neboť jsem výrobci napsal, že se zakoupeným internetovým rádiem nejsem spokojený, neboť má neodstranitelné vnady. Nejspíš mi tu záměnu slov našeptávač podstrčil na základě zjištění, že slovo vnady používám pětkrát častěji než slovo vady.
Můj našeptávač je naštěstí jednodušší konstrukce, takže se mi nestalo, jak se stává například u mluvících papoušků, že by mi v psaném textu podstrkoval mnou často užívaná sprostá slova. V pokročilejších verzích prediktivních klávesnic však tomu tak nemusí být a ani tomu tak není. Rozhodně bych zvýšil ostražitost při psaní vět, které obsahují snadno zaměnitelná slova. Pro představu, jakou polízanici může způsobit z řetězu utržený obzvláště inteligentní našeptávač, uvedu několik odstrašujících příkladů:
- Ta pizza byla opravdu velmi dobrá, i když trochu pálila po feferonkách.
- Když chceš tu zásuvku správně zapojit, musíš použít nulák.
- Běží sekunda za sekundou a ty pořád nikde.
Pokud jde o společenské fráze, je našeptávač skoro až nezastupitelný. Jsem přesvědčen o tom, že všechny ty desítky přání k narozeninám a jiným událostem, co jsem dostal, jsou předpřipraveným dílem našeptávače, který vedle textu, který je nutno jen doplnit odpovídajícím jménem, přidá jako bonus navíc i poskakující smajlíky, kytice a prskající ohňostroje. Jakmile si však chcete frázi sestavit sami, změní se našeptávač vmžiku v hloupého královského rádce z Pyšné princezny. Vždy svévolně přiřadí k podstatnému slovu nejčastěji používané přídavné jméno, což nejednou skončí společenským trapasem. Radost podle logiky našeptávače je nejčastěji velká a soustrast v devadesáti devíti procentech vždy upřímná. Tak se mi stalo, že když mi jedni známí poslali sérii fotek ze sluncem prozářených zasněžených azurových Alp, s jistou maličkou závistí v duši jsem zareagoval, že z jejich vydařené zimní dovolené mám upřímnou radost. Našeptávač, aniž jsem si toho všiml, však zaměnil radost za soustrast. Marně jsem se okamžitě vymlouval na našeptávač. Kdepak našeptávač, ale klasické freudovské přeřeknutí, dostalo s mi jízlivého ujištění.
Nejhůře funguje našeptávač v internetových diskuzích na sociálních sítích. Jsem si toho vědom. Proto jestli jsem v poslední době někoho rozpálil do běla, vězte, že jsem docela příjemný člověk, který má jen špatně seřízený automatický našeptávač. Mějte se rádi. Milujte se a složte se.
