Článek
Můj děda a babička zažili něco, co se dnes už zdá skoro jako pohádka. Kulový blesk jednou stranou domku u podlahy udělal do stěny díru a tou vlítl dovnitř a druhou díru udělal na protější straně, kudy vyběhl ven. Byl velký asi jako dětský míč, se kterým kluci hrají kopanou a zanechal po sobě obrovskou spoušť. Babička rychle skočila s dětmi do peřin a když děda přiběhl domů, mohl jenom konstatovat, že rodina je v pořádku. Ještě se klepali strachy, i když to trvalo jenom pár minut.
Ten zážitek zůstal v rodině jako tichá připomínka obrovské moci přírody a toho, jak jsme vůči ní někdy úplně bezmocní.
Bouřky byly vždy děsivou silou, která dokázala změnit život celé vesnice. Ve středověku, kdy nebyly k dispozici hromosvody ani spolehlivé varovné systémy, znamenala bouřka často zkázu. Lidé si ji snažili vysvětlit pomocí pověr a náboženských rituálů. Jednou z praxí bylo zapalování hromniček. To byly svíčky posvěcené na svátek Hromnic, které měly podle víry ochránit domy před bleskem a požárem. Bohužel to stačit nemohlo. Chybějící izolace, dřevěné konstrukce a otevřená ohniště zvyšovala riziko, že blesk způsobí požár, který mohl zničit víc domků najednou.
Příběhy o zničených domovech a tragédiích byly časté. Mnohdy se vyprávělo, že blesk zasáhl stavení i přesto, že nebylo nejvyšší stavbou v okolí. Ta záhada, proč blesk „vybral“ právě ten dům, zůstávala nevysvětlena a dodnes se tento přírodní jev považuje za částečně náhodný a nevyzpytatelný.
Postupem času se však začala rozvíjet technologie, která pomohla lidi ochránit. První hromosvody se objevily v 18. století díky Benjaminu Franklinovi, který při svých experimentech dokázal, že blesk je elektrický výboj a lze jej bezpečně odvést do země. Dnes jsou hromosvody standardní součástí staveb a jejich účinnost výrazně snižuje riziko požárů způsobených bleskem.
Dnes už se používají i technologie, které nepotřebují stožár a přes to dokáží dům ochránit. Jsou to vysoce účinné moderní technologie a nazývají se Aktivní nebo Izolované hromosvody. Obě možnosti jsou patentované.
Ale i přes to jsem sama zažila okamžik, kdy na Seči blesk rozřízl malou hrušeň, která byla dva metry od rodinného domku, na kterém je hromosvod a nad tímto pozemkem je další obydlí o dva metry výše a cca o deset metrů vlevo s čerstvě novým hromosvodem. Bylo to řádově kolem roku 1980. Mohla být pod stromkem železná ruda? Seč je v oblasti Železných hor.
Kromě toho moderní meteorologické technologie dokážou bouřky sledovat a varovat před nimi s velkou přesností. Mobilní aplikace, meteorologické radary a satelitní snímky poskytují včasné informace, díky nimž můžeme lépe plánovat a chránit sebe i majetek.
Přesto však, jak ukazuje příběh mé rodiny, příroda zůstává nepředvídatelná. Kulový blesk, který dorazil přímo do domečku, připomíná, že i s veškerou moderní ochranou jsme stále jen jejími svědky a někdy i oběťmi.
Jaké je tedy poselství? I když se naučíme mnohé ovládat a předvídat, respekt a pokora k přírodním silám jsou stále na místě. A vzpomínky, které si předáváme z generace na generaci, jsou nejen varováním, ale i připomínkou našich kořenů a síly rodiny, která i v bouři drží při sobě.
