Článek
Oči jsou jediným orgánem, který vždy vypovídá pravdu. Nikdy nelžou. Díky tomu jsou první, které prozradí, jestli je dotyčný přítomen i duchem, nejenom tělem.
Jdete-li na první schůzku s člověkem, kterého neznáte, vnímejte každou molekulu z jeho pohledu. Pohled je v neverbální komunikaci něco jako jazyk duše. V očích a jejich pohledu není možné skrýt napětí, nejistotu ani přetvářku. Krátký pohled, který trvá o vteřinu déle, než by měl, dokáže říct víc než celá věta.
Z pohledu se dá poznat zájem i odpor, odvaha i plachost. Někteří se dívají přímo – pevně, otevřeně, jiní uhýbají, dívají se stranou, na ruce, na stůl. Bojí se.
Když se dva lidé dívají do očí a najednou se začnou smát beze slov, vzniká okamžik, který žádná slova nedokáží nahradit.
Upřímný pohled poznáte, když cítíte pohodu, je otevřený, oči se dívají zpříma a vy pociťujete důvěru.
Zvědavý pohled je zkoumající. Nedívá se zpříma, poletuje po vašem oblečení, po detailech, vyzařuje zájem, ale i ostražitost.
Podezíravým či zkoumavým pohledem Vás rentgenují oči se zúženými zorničkami, rozhlíží se a zpátky vrací, jakoby si vás dotyčný měřil. V jeho duši je neklid a může být podmíněný čímkoli. I třeba, že v noci špatně spal a ráno se probudil do deště. Někteří lidé na špatné počasí reagují vznětlivostí.
Vřelý pohled je příjemný, dlouhý s jemným úsměvem jak na rtech tak i v očích. Takový člověk kolem sebe vytváří poklidnou náladu, protože jeho duše je empatická a pohodová.
Chladný pohled je jako kdyby se na vás díval medvěd, který nemá v obličejové části nervy a proto nemůže mít mimiku ve svém obličeji. Takový pohled je bez emocí, klidný až prázdný. Působí čistě racionálně a silně odtažitě. Působí spíš nepříjemně.
Ostrý pohled je zacílený a pronikavý. Běžně mají takový pohled lidé s vůdčí a analytickou povahou.
Zamilovaný pohled je pronikavý s rozšířenými zorničkami, jakoby studoval každý detail obličeje milované osoby. Vyzařuje žádostivost, něhu, touhu i jemnost.
Zádumčivý pohled je zaměřený dovnitř, oči hledí skrz prostor. Člověk při tomto pohledu sní, je v introspekci, prostě a jednoduše řečeno je mimo realitu.
Ztracený pohled je prázdný bez zaostření. Ukazuje na duševní únavu, možná i na vnitřní bolest.
Rozverný pohled je živý s jiskrou a určitou rychlostí. Běžně jej doprovází úsměv a postranní pohled.
Provokativní pohled je například u dětí, kteří vymýšlejí kulišárny. Obvykle mívají víčka přivřená. Spojuje výzvu a flirt, hravost ale i testování hranic.
Pokorný pohled je záměrně prodloužený s lehce skloněnou hlavou. Kontakt je kratší bez přímého střetu, spíš z boku. Typický pro lidi, kteří nemají silné sebevědomí. Vzpomeňte na princeznu Dianu. Pro ní to bylo typické, měla v sobě hlubokou pokoru.
Nesoustředěný pohled je u těkajících očí, nevydrží kontakt. Takový člověk vyzařuje nejistotu, strach i nervozitu.
A magický či magnetický pohled mají charismatičtí lidé, kteří se na člověka svým pohledem doslova přisají. Jejich pohled je hluboký, klidný a celou dobu jsou schopni držet pozornost. Takový člověk má přirozenou autoritu.
částečně je zdrojem kniha: Tajná řeč těla, D. Lewis
