Více než 900 zachráněných životů. Příběh Antonína Kaliny, obuvnického dělníka a hrdiny

Antonín Kalina se narodil 17. února 1902 v chudé třebíčské čtvrti Kočičina. Pocházel z rodiny, kde otec byl obuvník, a byl druhým z dvanácti dětí. Vyučil se obuvníkem a pracoval v třebíčské továrně Busi. Už v mládí se zapojil do politiky a v roce 1923 vstoupil do Komunistické strany Československa. Po volbách v letech 1931 a 1938 se stal členem městské rady za komunistickou stranu. Jeho politická angažovanost však přitahovala pozornost, a ještě před válkou byl několikrát souzen za svou politickou činnost.

S příchodem nacistické okupace se Kalinovo jméno ocitlo na seznamech nepřátel Říše. Dne 1. září 1939, v den vypuknutí druhé světové války, byl zatčen a deportován do koncentračního tábora Dachau. Zde se seznámil s vnitřním uspořádáním tábora a naučil se pravidla ilegální stranické práce, což mu později pomohlo v Buchenwaldu. Po necelém měsíci byl, 28. září 1939, převezen do pracovního tábora Buchenwald.

Kalina se zde brzy zapojil do činnosti ilegální organizace Československý národní výbor, která se snažila o zlepšení podmínek pro vězně a organizovala záchranné akce. Kalina si získal respekt a důvěru spoluvězňů díky své znalosti němčiny a organizačním schopnostem. To ho v roce 1940 vyneslo na pozici „štubáka“ a později „blokaře“.

V létě 1944 se Kalina stal blokařem na bloku číslo 66, v takzvaném Malém táboře, kam byli umísťováni nemocní a umírající vězni. Právě zde se odehrál jeho největší hrdinský čin. Začal tajně soustřeďovat židovské chlapce, kteří přijížděli v transportech. Aby je ochránil před transporty smrti, přesvědčil velitele tábora, aby je dal všechny dohromady. S pomocí lékaře a svého přítele Jindřicha Flussera falšoval jejich dokumenty a měnil jejich židovská jména za křesťanská. Na dveře bloku dokonce nechal umístit ceduli s nápisem „tyfus“, aby se nacisté k bloku neodvážili. Tyfus, který se v koncentračních táborech často vyskytoval, byl pro esesáky obávanou hrozbou. Tímto trikem Kalina vytvořil pro chlapce bezpečné útočiště.

Navíc z chlapců vychoval tajné „ne-Židy“ a neustále jim opakoval, že nesmí nikomu prozradit svůj původ. V případě otázek měli odpovídat, že jsou politickými vězni. Před koncem války, když nacisté začali organizovat pochody smrti, Kalina dokázal opět přesvědčit důstojníky SS, že na jeho bloku žádní Židé nejsou. Tím zachránil dalších několik stovek chlapců. Podle oficiálních zdrojů se mu podařilo zachránit přes 900 dětí, on sám však hovořil až o třinácti stech. Mezi zachráněnými chlapci byli i budoucí nositelé Nobelovy ceny, Imre Kertész (literatura) a Elie Wiesel (mír).

Po osvobození tábora se Antonín Kalina vrátil v létě 1945 do rodné Třebíče. Stal se správcem Závodů Gustava Klimenta, kde dříve pracoval, a ještě nějakou dobu udržoval písemné styky se svými zachráněnými dětmi. Po roce 1948, kdy se Evropa rozdělila na Východ a Západ, korespondence postupně ustala. V roce 1951 se rozešel s manželkou Karolínou, přestěhoval se do Prahy a později se oženil s Annou. Stal se vedoucím oddělení na ministerstvu lehkého průmyslu a často cestoval. O svém hrdinském činu téměř nemluvil, považoval ho za naprostou samozřejmost.

Zemřel 26. listopadu 1990 v Praze ve věku 88 let. Veřejného uznání se mu dostalo až posmrtně, z iniciativy zachráněných dětí a dokumentaristy Stanislava Motla.

· 2012: Obdržel in memoriam titul Spravedlivý mezi národy od izraelského památníku Yad Vashem. Jeho jméno je vytesáno do Zdi cti v Zahradě spravedlivých.

· 2014: Město Třebíč mu udělilo titul Čestný občan města Třebíče in memoriam. Prezident České republiky mu udělil Medaile Za zásluhy I. stupně in memoriam.

· 2015: Na bývalé židovské škole v Třebíči byla odhalena pamětní deska.

· 2017: V Třebíči, v přímé návaznosti na Zadní synagogu, byla otevřena Pamětní síň Antonína Kaliny.

· 2019: Expozice byla rozšířena o část nazvanou Děti Antonína Kaliny, která připomíná osudy několika zachráněných chlapců a Kalinova přítele Jindřicha Flussera.

Příběh Antonína Kaliny se stal inspirací pro dokumentární film „Kinderblock 66: Návrat do Buchenwaldu“ a knihu Stanislava Motla „Děti Antonína Kaliny“. Kalinova pamětní síň v Třebíči je důležitým místem, které připomíná statečnost a obětavost muže, který dokázal v podmínkách absolutního zla zachránit stovky lidských životů. Jeho odkaz je důkazem, že i v nejtemnějších dobách má odvaha a soucit nesmírnou sílu.

Nedílnou součástí expozice je Strom života, unikátní umělecká kovářská a pasířská práce mistrů a studentů třebíčské Střední průmyslové školy, jehož lístky nesou vytepaná jména Kalinou zachráněných dětí.

Pokud byste chtěl ještě více informací o konkrétních aspektech jeho života nebo třeba o osudech zachráněných dětí, navštivte Pamětní síň Antonína Kaliny v Třebíči!

Kde? Pamětní síň Antonína Kaliny, Subakova 43, 674 01 Třebíč
Kdy? Stálá expozice, denně 9–17h
Více info? Zde

Třebíč hrdě vzpomíná na svého rodáka, jehož příběh předává dalším generacím pamětní síní, vzdělávacími akcemi a pietními setkáními.