Hlavní obsah
Názory a úvahy

Jak z toho ven?

Foto: Vít Matějka

Co se to děje se světem? Divné věci.

Článek

Rusko zešílelo už dávno, v USA se to děje právě teď. Kdo má pořád ještě střízlivou hlavu? Podle mého názoru Evropa a Čína. Evropa s Čínou by mohly zachránit svět jak ho známe. Evropa je bohužel momentálně v několikerých kleštích. Jedno potenciální sevření je od Putina, který by chtěl Evropu ovládat a změnit ji podle sebe (Euroasie od Vladivostoku po Lisabon, jak řekl někdo z jeho lidí), druhé sevření je od Trumpa, který by si chtěl nechat ukrajinským nerostným bohatstvím několikanásobně zaplatit za vojenskou pomoc USA Ukrajině a navíc by chtěl budoucí náklady na udržování míru přenést zřejmě stoprocentně na Evropu (to by byl kšeft století, co?) a od konfliktu se v de facto do budoucna distancovat. Evropa je také v ekonomických kleštích – nemá dostatek vlastní energie, technologicky pomalu zaostává. Trump navíc plánuje zdražit dovoz do USA 25% clem atd. Nesmíme také zapomenout, že Evropa je vojensky slabá a hodně závislá na USA. Navíc to vypadá, že, zřejmě z výše uvedených důvodů, Evropu nebere dnes politicky vážně ani Rusko, ani USA.

Přes toto všechno Evropa pořád ještě patří mezi vyspělé části světa a má cca 600 mil. obyvatel (z toho kolem 500 mil. v EU). Proč se tedy nedovede minimálně politicky a vojensky postavit na vlastní nohy a prezident Macron musí mluvit o „štastném vazalství“ Evropy směrem k USA? To je absurdní. Asi je to výsledek „babysittingu“, který vzhledem k Evropě USA prováděly od druhé světové války, ale to je teď jedno. Dnes je v tom Evropa evidentně už sama, proto by měla, podle mého názoru, dospět a začít se rozhodovat sama podle toho, co je pro ni opravdu výhodné a beze strachu, že bude opuštěna od USA (to už se stejně v podstatě stalo) nebo něco podobného.

A co je pro Evropu výhodné? Získat nové spojence, posílit svou ekonomiku a obranu. Moc těch potenciálních spojenců ale není. Vlastně možná jen dva – Čína a Indie. Zní to asi divně, ale tyto dvě mocnosti se zatím ještě pořád rozhodují racionálně, mají ekonomické zdroje a rozhodně nemají zájem na chaosu, který momentálně vytvářejí Trump a Putin.

Co kdyby Evropa protentokrát překousla ideologický odpor k Číně (Indie je v tomto směru „nezávadná“) a začala vážně jednat o ekonomické spolupráci? Samozřejmě by to muselo být velmi opatrné jednání ve stylu rovný s rovným tak, aby se Evropa nedostala jen do jiného podřízeného postavení nebo přímo závislosti. Čína a Indie by mohly získat lepší přístup na, zatím ještě bohatý, Evropský trh. Evropa by si mohla vyjednat lepší přístup na jejich atd. Čína by určitě byla potěšena samotným faktem odklonu Evropy od USA a tedy omezením vlivu USA. USA by si třeba uvědomily, že nechtějí ztratit Evropu a mohly by si například rozmyslet ta cla nebo něco podobného. Evropa by mohla po Číně, jako součást nového spojenectví, chtít, aby „usměrnila“ Rusko, aby neohrožovalo Evropu, alespoň do doby než bude Evropa opět „bojeschopná“. Třeba by takového nové uspořádání mohlo fungovat a udržet stabilitu ve světě. Nebo by se hned na začátku některé kruhy v USA vyděsily, že Evropa posiluje jejich hlavního rivala Čínu, chytily by se za nos, odvolaly Trumpa a začaly se chovat k Evropě zase normálně a celé to „spojenectví z rozumu“ Evropy s Čínou se nemuselo dotáhnout do konce.

Tak, konec snění. Asi tohle nikdo neudělá, ale bylo by hezké, kdyby to vyšlo, ne? Evropa by se potom mohla opět cítit, že má své záležitost ve svých rukou a má ve světě vliv odpovídající její velikosti a skutečným schopnostem.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám