Článek
Zadlužený je stát i jednotliví Američané. Dobu růstu, viditelného zvyšování životní úrovně a obecně „světlých zítřků“ vystřídala stagnace životní úrovně, reálné příjmy pro střední a nižší třídu jsou už možná třicet let zhruba stejné, nejchudší jsou na tom možná ještě hůře než dříve a ti hodně bohatí naopak o dost lépe.
Většina konzervativně smýšlejících a zřejmě i starších Američanů, včetně Donalda Trumpa, sní o návratu starých dobrých časů jejich mládí, kdy vše „fungovalo lépe“. Kdo by se nechtěl vrátit do optimistického mládí, ne? Trump evidentně vycítil, že ve své frustraci není zdaleka sám a zcela v intencích svého jednoduššího uvažování a sníženého prahu sebereflexe, začal tyto sdílené pocity bez obalu vyjadřovat (čož je správně). Bohužel začal nabízet prvoplánová řešení - zeď, cla, původce všeho zla, migrant, se musí vyhostit (a my se budeme mít zase dobře), kdo se nám v zahraniční politice postaví, toho buď uplatíme, zastrašíme nebo se s ním nějak nakonec „chlapsky, po hospodsku, něco za něco, dohodneme“ apod.
O takovémto jednoduchém „seznamu řešení“ mluvil Trump v kampani pořád dokola, do omrzení, protože jednak složitějším věcem zřejmě nerozumí a potom, jeho potenciálním voličům to znělo sympaticky jednoduše, připadalo jim, že to chápou a tudíž jim to také připadalo snadno proveditelné i věrohodné. Když k tomu řekl, že jim to zajistí, že budou zase hezky žít ve své velké, silné, bohaté Americe, tak kdo by neodolal, že?
Teď vidíme, že Trump neblafoval, nebyl to marketingový trik, myslel to bohužel vážně. Už je vidět, jak takováto hloupá „hokynářská“ politika nefunguje. Jen slabé a globálně nevýznamné země bez spojenců (např. Kolumbie) před Trampem kapitulují a to navíc možná jen dočasně. V dalších případech, jako třeba zavedení cel pro Kanadu a Mexiko, návrh zabrání/koupě Grónska nebo diktát Evropě (nařízení pětiprocentních výdajů na zbrojení, cla atd.) si Trump sám nabíhá na vidle. 25 procentní cla odvolal dříve než začaly platit (jen jejich oznámení způsobilo ztráty investorů na burzách) a označil to za velké vítěství (aniž by kdokoli řekl, čeho tím údajně dosáhl). Kanada a Grónsko se mu smějí, někdo v Kanadě dokonce zmínil připojení Kanady k EU. Lidé v Norsku a asi i jinde ve světě začínají bojkotovat americké zboží. Mimochodem, vřele tento postup doporučuji všem, protože to je možná jediné, čemu hokynář Trump opravdu rozumí. Svými pošetilými výroky už za těch pár týdnů ve funkci stihl „namíchnout“ čínského prezidenta, ruského prezidenta, předpokládám, že i většinu lídrů EU. Ukrajinského prezidenta zřejmě dokonale zklamal předevčírem svým neočekávaným telefonátem s Putinem a následnými výroky.
Kdo ještě ve světě může mít dnes pozitivní vztah k Trumpově Americe? Nenapadá mne momentálně nikdo. Zato si dovedu představit několik zemí, které se radují, že Trump zásadně urychluje proces degradace USA. Trumpovi zbývá snad jedině armáda. I když se zaklíná mírem, tak pokud se Putinovi nebo Si Ťin-phchingovi podaří Trumpa nějakým způsobem přelstít a při jednáních s ním „vyběhnout“ a tedy ho ponížit, což považuji při jeho jednoduchosti za dost pravděpodobné, tak můžeme čekat, že on pošle své ponorky a letadlové lodě k jejich břehům. To by bylo zlé. Jen připomínám, že když se Trumpa v kampani na večeři s největšími sponzory tito ptali, co udělá, když Putin nebo Si Ťin-phching nebudou chtít za žádnou cenu udělat to, co on po nich bude požadovat, tak údajně prostě řekl, že bude bombardovat Moskvu a Peking. Asi to nebyl jen vtip, slyšel Trumpa snad někdo někdy vtipkovat?
Doufejme, že k ničemu podobnému nedojde a Američané včas pochopí, že si zvolili špatně a přimějou Trumpa k rezignaci, dokud není pozdě. Myslím, že on jim sám k tomu „pomůže“ mimo jiné svojí zcestnou hospodářskou politikou, protože pokud jde o peníze, tak to jsou Američané velmi pragmatiční a i city k vůdci mohou jít stranou.
