Článek
Byla to snaha upřít pozornost na něco, co je podle nás, Starostů, jedním z klíčových a pořád neřešených problémů naší země. Na vylidňování venkova, které je důsledkem pomalého rozvoje regionů, zvlášť periferních oblastí včetně takzvaných vnitřních periferií, jež má každý kraj v Česku. Na nedostatek služeb, nedostatek příležitostí, nedostatek pozornosti. Právě rovnoměrný rozvoj regionů, spravedlivé podílení se na tom, čeho jsme jako společnost dosáhli v podobě spravedlivějšího dělení daní, byl totiž jedním z motivů vzniku hnutí Starostové a nezávislí a našeho vstupu do celostátní politiky. A my na to nezapomínáme.
Kromě toho vidíme zcela zjevně, že tam, kde se lidem nedaří, kde se jim nežije dobře, vzniká živná půda pro jednoduchá a rychlá řešení populistů a extremistů. Lidé v regionech mají někdy pocit, že na ně vláda „tam v Praze“ zapomněla. A ten pocit může být do jisté míry oprávněný. Výsledkem jsou pak neslavné volební výsledky vládních stran v regionech, nás nevyjímaje. My, Starostové, si to uvědomujeme a vyklidit prostor na venkově populistům nehodláme. Problémy venkova známe a věříme, že známe i řešení. Skutečná, dlouhodobá, udržitelná řešení, ne překotné zkratky třeba v podobě rušení obcí nebo krajů.
Některá z těch řešení jsme nastínili na tiskové konferenci, která následovala po mém „starostování“ v obci Vysočina (ještě jednou chci poděkovat Tomáši Dubskému, který jako skvělý a úspěšný starosta neváhal riskovat svou oblibu mezi místním a pozval mě). Je to – vedle nutnosti budovat páteřní dálnice a železnice – například potřeba udržet financování krajských silnic, udržet srovnatelnou kvalitu v nabídce vzdělání, pokrýt celou zemi vysokorychlostním internetem, aby některé oblasti nezůstaly stranou, pokud jde o výhody a příležitosti digitální doby. A dál se zabývat tím, zda jsou parametry RUD nastaveny spravedlivě a zda – třeba v důsledku demografické změny – není potřeba je upravit (my si myslíme, že je), nemluvě o RUD krajů, kde jsme o nutnosti změny přesvědčeni.
A protože nevěříme na řešení regionálních problémů od „centrálního“ stolu, vyrážím právě do těch oblastí, které výše zmíněnými problémy trpí. V prosinci zamířím debatovat se starosty a občany do Horní Suché v Moravskoslezském kraji – tam je pálí nízká kvalita vzdělávání, nezaměstnanost spojená s úbytkem hornického průmyslu, sociální vyloučení a taky dopady nedávných povodní. O problému nedostatečného pokrytí vysokorychlostním internetem budu diskutovat v Kokašicích. A v Dolní Poustevně ve Šluknovském výběžku, to bude zřejmě hlavně o dopravní dostupnosti, dostupnosti zdravotní péče, nezaměstnanosti a ekonomické stagnaci, sociálním vyloučení a napětí s menšinami.
Není to nic objevného a převratného, já vím. My, S/starostové, se s lidmi o jejich problémech a potřebách bavíme odjakživa a já vím, že vy, kdo starostujete nebo se jinak angažujete v komunální nebo regionální politice, jste s tím nikdy nepřestali. Já chci jen připomenout, že tenhle dobrý zvyk jsme neodložili se vstupem do vládních pater politiky.