Článek
JAK PŘIŠEL PLIVNÍK NA SVĚT
Před několika staletími vedla přes Přelouč Trstenická obchodní stezka, která spojovala sever Evropy s jejím jihem. Několik mílí od Přelouče na půlnoční stranu (sever) stával v lese hostinec, který poskytoval unaveným poutníkům a obchodníkům dobré jídlo a nocleh. Byla tam také pekárna voňavého chleba a pivovar, kde se vařilo nepříliš silné, ale na žízeň dobré pivo. Také chovali vepře, aby měli pro hosty stále čerstvé maso. O toto hospodářství se staral krajánek Jan, který se zde i se svým malým synkem usadil. Odkud přišel nikdo nevěděl, ale o vše se dovedl dobře postarat a hlavně uměl vařit dobré pivo. To pivo, to bylo jeho tajemství a to nikdo jiný neuměl uvařit. Když krajánek Jan přišel do hostince tak ještě pivo neuměl vařit. Uměl jen péci chleba. Když jednou jel s povozem pro mouku tak se strhla velká bouře a vzduchem létaly větve. V té největší bouři se najednou na pytli s moukou objevilo vejce, velké jako slepičí, ale celé černé. Jan ho rychle strčil pod kabát. Doma ho dal na pec a přikryl starou košilí. Na vejce zapomněl. Asi za šest týdnů doma večer slyší podivný šramot a pak nejprve tichý hlas :" Děkuji ti Jene, že jsi mne zachránil. Za to tě naučím vařit tak velmi dobré pivo, které nikdo neumí." Potom se užaslý Jan rozhlédl a na peci stálo velké černé kuře, které pojmenoval Plivník podle vyprávění své babičky. Od té doby Jan i jeho syn vařili nejlepší pivo v širém okolí. Ale Plivníka od té doby už nikdy nespatřili.
