Hlavní obsah

Ikonický Tyrannosaurus rex ze Severní Ameriky měl možná ruského pradědečka

Foto: Vladimír Rimbala, 2018 (využito se svolením autora).

Kileskus byl velmi vzdáleným příbuzným mnohem většího a slavnějšího druhu Tyrannosaurus rex. Žil přitom o celých 100 milionů let dříve na území současné Ruské federace.

Evoluce tyranosauroidů trvala více než 100 milionů let. Zatímco na jejím pomyslném konci se nachází slavný T. rex ze Severní Ameriky, nejstarší zástupce najdeme například i na území dnešního Ruska.

Článek

Každým rokem jsou v posledních dekádách nacházeny fosilie tyranosauroidních teropodů, tedy dravých dinosaurů více či méně vývojově příbuzných slavnému druhu Tyrannosaurus rex. Nemůžeme přitom opomenout také jednoho z nejstarších zástupců této vývojové skupiny a zároveň jediného zástupce, jehož fosilní pozůstatky byly dosud objeveny na území současné Ruské federace. Tento dávný příbuzný tyranosaura žil v období střední jury, asi před 170 až 166 miliony let, a je tak v podstatě stejně starý nebo ještě mírně starší než jeho britský protějšek Proceratosaurus bradleyi, popsaný již roku 1910 (tedy přesně o století dříve).[1] Oním zmíněným druhem tyranosauroida je menší a štíhle stavěný dravec Kileskus aristotocus. Tento dinosauří predátor lovil menší až středně velké býložravé dinosaury i jinou kořist takřka přesně o stovku milionů let dříve, než jeho mnohem slavnější a větší příbuzný ze Severní Ameriky. Zkameněliny tohoto dinosaura byly objeveny v jílovcových sedimentech souvrství Itat, nacházejících se na území Krasnojarského kraje na západě Sibiře (konkrétně v lomu Berezovsk). Fosilie byly vykopány v letech 2000 až 2005 a dále 2010 až 2012, dnes jsou uloženy ve sbírkách Paleontologického institutu Ruské akademie věd v Moskvě.

Objeveny byly především části lebky (kosti maxila, premaxila a surangulare) a dále fragmenty kostí přední i zadní končetiny. Typový exemplář tohoto dinosaura dnes nese sbírkové označení ZIN PH 5/117. Všechny dosud provedené fylogenetické analýzy (výzkumy příbuzenství) řadí tento druh do čeledi Proceratosauridae.[2] Ostatně i tvarem lebky byl Kileskus velmi podobný evropskému rodu Proceratosaurus (ačkoliv nevíme, zda byl rovněž vybaven nízkým lebečním hřebínkem). Vzhledem k tomu, že svým stářím spadá souvrství Itat do geologického stupně bath (před 170 až 166 miliony let), je kileskus nepochybně jedním z nejstarších známých tyranosauroidů vůbec. Blízce příbuzným druhem mu byl také jen mírně geologicky mladší čínský druh Guanlong wucaii (stáří zhruba 160 milionů let).[3] Druh K. aristotocus byl formálně popsán v roce 2010 trojicí ruských paleontologů, vedených Alexandrem Averjanovem.[4] Ti zařadili kileska mezi proceratosauridy (vývojově primitivní skupinu tyranosauroidů, která nezahrnovala přímé předky samotného tyranosaura) a jeho rodové jméno zvolili podle domorodého výrazu pro „ještěra“ v Chakaštině (turkickém jazyce Chakašů, kterým dnes mluví již pouze asi 60 000 lidí).

Foto: SirBlameson; Wikipedia (CC0)

Dochované části kostry kileska dokládají, že se jednalo o relativně štíhle stavěného a hbitého predátora.

Je velmi pravděpodobné, že kdyby byl Kileskus objeven ve stejné době jako T. rex nebo Proceratosaurus, tedy na začátku minulého století, nikdo by neměl sebemenší ponětí, že tito teropodi si byli blíže příbuzní, než jim byl vývojově blízký třeba pozdně jurský Allosaurus nebo Ceratosaurus. Dnes můžeme kileska okamžitě zařadit mezi tyranosauroidy zejména díky objevu značně kompletních koster čínského guanlonga. Kileskus byl stejně jako ostatní raní tyranosauroidi poměrně malým teropodem, dosahujícím celkové délky asi 2 až 3 metry a hmotnosti zhruba kolem 50 kilogramů.[5] Novější fosilní materiál však naznačuje, že tito hbití predátoři mohli ve skutečnosti dorůstat i výrazně větších rozměrů - délky přes 5 metrů a hmotnosti až kolem 700 kilogramů.[6] Specializovali se nejspíš na lov malé kořisti v podobě drobných obratlovců, včetně obojživelníků, ryb a pravěkých savců. Právě velké množství těchto menších obratlovců bylo objeveno i v horninách ruského souvrství Itat na sibiřském území Krasnojarského kraje. V současnosti bylo na lokalitě objevu kileska odkryto již kolem 15 tun horniny a je odtud známo nejméně pět druhů ryb, tři druhy obojživelníků, dva druhy želv, dva druhy ještěrů, jeden choristoder (pravěký vodní plaz podobný krokodýlům), minimálně jeden pravý krokodýl a jeden ramforynchoidní ptakoještěr.

Pravěkých savců a „savcovitých plazů“ z vývojové skupiny Mammaliamorpha zde bylo popsáno ještě více, dnes je to již zhruba dvanáct druhů.[7] Popsáno bylo zatím také třináct různých druhů rostlin.[8] Kromě kileska jsou pak z tohoto souvrství známé ještě fragmentární fosilie (úlomkovitě zachované zkameněliny) tří dalších dinosauřích druhů, jednoho blíže neurčeného heterodontosaurida (primitivního ptakopánvého dinosaura), dosud nepopsaného druhu sauropoda z čeledi Mamenchisauridae (obřího dlouhokrkého býložravce), a také zatím formálně nepopsaného stegosaura („obrněného“ býložravce s hřbetními deskami).[9] Skutečná biodiverzita tehdejšího ekosystému byla přitom nepochybně ještě vyšší, a tak měl kileskus nejspíš velmi pestrý jídelníček. Na druhou stranu je pravděpodobné, že na dospělé stegosaury a středně velké či větší sauropody si rozhodně troufnout nemohl. Každopádně je jisté, že kileskus patří do rozsáhlé vývojové rodiny tyranosauroidních teropodů a vylepšuje tak naše povědomí o rozmanitosti této úžasné skupiny dravých dinosaurů. A navíc - kdo mohl tušit, že ikonický severoamerický druh T. rex měl možná vzdálené „ruské“ předky!

---------

Short Summary in English: Kileskus was a genus of small archaic tyrannosauroid dinosaur known from partial remains found in the Middle Jurassic strata of Itat Formation located in Krasnoyarsk Krai in Western Siberia (Russia). This at least 3 meters long theropod lived about 170 to 166 million years ago and thus represents one of the oldest tyrannosauroids known to science.

---------

Literatura:

Brusatte, S. (2018). The Rise and Fall of the Dinosaurs. William Morrow, New York (394 str.; str. 172-185).

---------

Odkazy:

---------

[1] Woodward, A. S. (1910). On a Skull of Megalosaurus from the Great Oolite of Minchinhampton (Gloucestershire). Quarterly Journal of the Geological Society. 66: 111–115.

[2] Loewen, M. A.; et al. (2013). Evans, D. C., ed. Tyrant Dinosaur Evolution Tracks the Rise and Fall of Late Cretaceous Oceans. PLoS ONE. 8 (11): e79420.

[3] Brusatte, S. L.; Carr, T. D. (2016). The phylogeny and evolutionary history of tyrannosauroid dinosaurs. Scientific Reports. 6: 20525.

[4] Averianov, A. O.; Krasnolutskii, S. A.; Ivantsov, S. V. (2010). A new basal coelurosaur (Dinosauria: Theropoda) from the Middle Jurassic of Siberia. Proceedings of the Zoological Institute. 314 (1): 42–57.

[6] Averianov, A. O.; et al. (2021). New data on the tyrannosauroid dinosaur Kileskus from the Middle Jurassic of Siberia, Russia. Historical Biology. 33 (7): 897–903.

[7] Averianov, A. O.; et al. (2020). Hautier, L. (ed.). Multituberculate mammals from the Middle Jurassic of Western Siberia, Russia, and the origin of Multituberculata. Papers in Palaeontology. 7 (2): 769–787.

[8] Ivantsov, S. V.; et al. (2016). Middle Jurassic continental biota and paleolandscape in the Dubinino locality (Sharypovo area, Krasnoyarsk krai). Stratigraphy and Geological Correlation. 24 (5): 486–502.

[9] Averianov, A. O.; Krasnolutskii, S. A. (2009). Stegosaur remains from the Middle Jurassic of West Siberia. Proceedings of the Zoological Institute RAS. 313 (2): 153–167.

---------

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz