Článek
Zkamenělý trus pravěkých živočichů ve formě koprolitů je znám již od dob Williama Bucklanda, autora popisu prvního vědecky rozeznaného dinosaura (jurského teropoda megalosaura), tedy od 20. let 19. století.[1] Koprolity druhohorního stáří již byly mnohokrát přisuzovány býložravým nebo masožravým dinosaurům, dlouho ale nebylo jisté, zda jejich původci byli skutečně zástupci proslulé skupiny Dinosauria. Koprolity do velikosti 20 krát 10 cm (délka versus šířka) totiž mohly docela dobře patřit i větším druhům krokodýlů nebo ryb a ani rozbor jejich složení v této věci dříve neudělal jasno.[2] Prvním prokazatelným koprolitem, tedy zkamenělým „bobkem“ dinosaura se tak stal až objev z kanadské provincie Saskatchewan, který byl popsán v periodiku Nature americkou paleontoložkou Karen Chinovou a jejími kolegy v roce 1998.[3] Že se nejedná o koprolit ledajaký, to prozrazuje už název odborného článku, který v překladu zní „teropodí koprolit královských rozměrů“. Slovo „král“ přitom nebylo zvoleno náhodou, odkazuje totiž skutečně ke „králi všech dravých dinosaurů“, obřímu teropodovi druhu Tyrannosaurus rex. Zkamenělý trus z Kanady totiž téměř s jistotou patří právě slavnému tyranosaurovi. Určitě vás napadne, že takovou skutečnost je těžké prokázat – jak to vědci mohli s vysokou mírou jistoty zjistit? Odpověď je prostá a fosilní doklady přesvědčivé. Pro toto přiřazení totiž svědčí hned tři argumenty – velikost koprolitu, jeho geostratigrafie (geologické stáří a příslušnost k souvrství) a konečně i jeho složení a obsah.
Objekt s katalogovým označením SMNH P2609.1 byl objeven ve fluviálních sedimentech souvrství Frenchman na jihozápadě Saskatchewanu ve vrstvě bentonitického jílovce. Bylo objeveno více kousků původní hmoty o celkové hmotnosti 7,1 kg a objemu zhruba 2,4 litru. Původní koprolit však byl nepochybně mohutnější, protože stlačení, vysoušení a tlení hmotu někdejšího „čerstvého“ trusu pravděpodobně výrazně zmenšilo. I tak má ale koprolit v současnosti délku 44 centimetrů, výšku 13 cm a šířku 16 cm. Je tak přibližně dvakrát větší než všechny do té doby objevené druhohorní koprolity. Hustota materiálu činí 2,94 g.ml-1 a jeho součástí jsou i makroskopické (pouhým okem viditelné) tmavě hnědé částice původní kostní hmoty o průměru 2 až 34 milimetrů. Fosilie byla podrobena detailní analýze za pomoci mikroskopů, rentgenové analýzy a dalších vědeckých metod. Vysoký obsah fosforu i distribuce kostních fragmentů ve vzorku dokládají, že se skutečně jedná o koprolit dravého živočicha, velikost fragmentů navíc naznačuje, že původcem koprolitu bylo dravé zvíře kolosálních rozměrů. Tomu ostatně velmi názorně nasvědčuje i velikost samotného koprolitu. A tak pro identifikaci původce již stačí pouze ověřit přítomnost velkých teropodů v ekosystémech souvrství Frenchman, které přibližně časově odpovídá geologické formaci Hell Creek (geologický věk pozdní maastricht, asi před 68 až 66 miliony let). Toto souvrství bylo definováno v roce 1942 a mocnost jeho sedimentů, sestávající hlavně z pískovců, jílovců a slepenců, činí místy až úctyhodných 113 metrů.[4]
Tyranosauři požírali maso i s úlomky kostí rohatých a kachnozobých dinosaurů, což dokládají právě i jejich koprolity.
V současnosti jediným známým velkým teropodem s tělesnou hmotností zhruba nad 100 kilogramů (původce koprolitu však musel být ještě mnohem větší) je právě druh T. rex. „Srpodrápí“ deinonychosaurní teropodi podobní druhům Dromaeosaurus, Saurornitholestes nebo Troodon ani zde žijící druhy krokodýlů, želv nebo ryb rozhodně původci tohoto koprolitu být nemohli. Jedinou možností je jiný velký tyranosauridní teropod, žádné fosilie takového dinosaura však v souvrství Frenchman objeveny nebyly, a je značně pravděpodobné, že se zde jiný druh velkého teropoda nevyskytoval. Zajímavé také je, že asi 30 až 50 % objemu koprolitu tvoří částečně natrávená kostní hmota, která byla v průběhu výzkumu podrobena histologickému rozboru. Nepřítomnost druhotných osteonů v kortikální kostní hmotě nasvědčuje možnosti, že se mohlo jednat o ulovená mláďata jiných dinosaurů. Absence linií zadrženého růstu (LAG) zase naznačuje, že se jednalo o ptakopánvé dinosaury, pravděpodobně edmontosaury nebo triceratopse (kteří jsou zastoupeni nejpočetněji; další možností jsou rohatí torosauři, parksosauridní thescelosauři nebo dosud neidentifikovaný druh obrněného ankylosaurida).[5] Některé fragmenty odpovídají stavbě kostí končetin nebo lebečního límce ceratopsidů. Pokud pocházely některé z objevených fragmentů z diafýz dlouhých kostí dolních končetin, dá se přibližně odhadnout i velikost (resp. hmotnost) jejich původce – v případě dvounohého (bipedního) dinosaura asi na 200 kg, v případně po čtyřech se pohybujícího (kvadrupedního) asi na 750 kg. To by odpovídalo odrostlým mláďatům ceratopsidů, která byla pro tyranosaura nepochybně mnohem snazší kořistí, než obří mnohatunoví dospělci.
Fragmentární povaha fosilií také naznačuje, že dravec kostní hmotu drtil svými zuby a musel mít tedy robustní dentici a velmi silný čelistní stisk. Na základě všech těchto indicií lze s vysokou mírou jistoty prohlásit, že kanadský koprolit je skutečně zkamenělým pozůstatkem defekace druhu Tyrannosaurus rex. Původcem koprolitu byl tedy nepochybně obří dravý teropod, který ulovil živý exemplář subadultního exempláře ptakopánvého dinosaura (nejspíš rod Edmontosaurus nebo Triceratops), případně objevil jeho čerstvou mršinu. Tu pak požíral za použití kolosální síly svého čelistního stisku[6] a drtil kosti, jejichž části spolu s masem kořisti polykal. Jeho trávicí systém nestrávil kostní hmotu zcela a tak v koprolitu (který v původním stavu mohl být dlouhý přes půl metru a mít objem kolem 5 litrů) stále nacházíme kosterní úlomky jeho dávného oběda. Tento objev pomohl upřesnit představu o potravních návycích tyranosaurů a ukázal směr, kterým by se výzkum dinosaurů a jejich koprolitů mohl ubírat v budoucnu.[7] Až do března roku 2020 byl tento exemplář koprolitu dravého dinosaura jasným velikostím „rekordmanem“. Právě tehdy však přišel americký nadšenec George Frandsen s novým rekordním zápisem - tento zakladatel soukromého muzea věnovaného právě koprolitům oznámil, že održel ještě větší exponát tyranosauřího „bobku“ ze souvrství Hell Creek! Větší koprolit byl objeven v létě roku 2019 nedaleko města Buffalo v okrese Harding na území Jižní Dakoty. Fosilní kolos, kterému dal Frandsen přezdívku „Barnum“, podle objevitele typového exempláře druhu T. rex Barnuma Browna, přitom měří 67,5 × 15,7 cm a váží 9,28 kg! Kdy asi bude tento rekord znovu překonán?
---------
Odkazy:
---------
[1] Buckland, W. (1824). Notice on the Megalosaurus or great Fossil Lizard of Stonesfield (PDF). Transactions of the Geological Society of London. 2. 1 (2): 390–396.
[2] Chin, K.; Kirkland, J. I. (1998). Probable herbivore coprolites from the Upper Jurassic Mygatt-Moore Quarry, Western Colorado. Modern Geology. 23: 249–276.
[3] Chin, K.; et al. (1998). A king-sized theropod coprolite. Nature. 393 (6686): 680–682.
[4] Sweet, A. R.; Braman, D. R. (1992). The K-T boundary and contiguous strata in western Canada: interactions between paleoenvironments and palynological assemblages. Cretaceous Research. 13 (1): 31–79.
[5] Campione, N. E.; Evans, D. C. (2011). Cranial Growth and Variation in Edmontosaurs (Dinosauria: Hadrosauridae): Implications for Latest Cretaceous Megaherbivore Diversity in North America. PLoS ONE. 6 (9): e25186.
[6] Bates, K. T.; Falkingham, P. L. (2012). Estimating maximum bite performance in Tyrannosaurus rex using multi-body dynamics. Biological Letters. 8 (4): 660–664.
[7] Qvarnström, M.; et al. (2021). Exceptionally preserved beetles in a Triassic coprolite of putative dinosauriform origin. Current Biology. 31 (15): 3374–3381.e5.
---------
