Článek
Nedávno jsem byl jedním paleontologickým nadšencem dotazován ohledně počtu fosilních koster tyranosaurů, kolik že jich asi tak celkově může být. Debata přešla i na logickou související otázku, kolik tyranosaurů vlastně kdysi existovalo? V tu chvíli jsem ještě netušil, že za týden už budeme mít k dispozici přesnější odpověď, a to v odborné práci pětice autorů, publikované v periodiku Science.[1] Nechyběla ani zmínka o tom, že tyranosauři byli možná „imigranti“, kteří do Laramidie (západ Severní Ameriky) přešli z východní Asie přes jakýsi dočasný pevninský most někdy před 70 až 68 miliony let.[2]
Tyranosauři se totiž mohli vyvinout na území dnešní Číny, Mongolska nebo ruského Dálného Východu, což dokládá jejich úzká vývojová vazba na východoasijské druhy Zhuchengtyrannus magnus a Tarbosaurus bataar.[3] Po překročení jakési proto-Beringovy úžiny se tyranosauři začali lavinovitě šířit po Laramidii a zhruba v době mezi 68 až 66 miliony let už se vyskytovali hojně na ohromném území od Britské Kolumbie v Kanadě na severu až po Mexiko na jihu.[4] Je jisté, že zástupci tohoto teropoda byli mnohem hojnější, než si kdokoliv dosud mohl představovat, jak moc byl ale tyranosaurus hojný?
Právě na tuto otázku se pokusili odpovědět autoři práce, australský paleobiolog Charles R. Marshall a jeho kolegové. Vycházeli přitom ze vztahu mezi hustotou populace a velikostí těla u žijících druhů, a to spolu se znalostmi získanými o tyranosaurovi v průběhu více než století jeho výzkumu. Průměrná hmotnost těla dospívajících a dospělých jedinců tyranosaura vyšla autorům na 5200 kg a průměrná hustota jejich populace měla dosahovat hodnoty přibližně 0,0091 jedince na km2. Tato hodnota se velmi dobře shoduje s odhadem 0,01 jedince na km2 ve starší práci paleontologa Jamese O. Farlowa[5], odpovídá zhruba jedné šestině populační hustoty dnešních tygrů a jedné čtrnáctině populační hustoty lvů.
Pro lepší představu uvádím, že to znamená například 718 tyranosaurů na rozloze České republiky nebo 4,5 jedince na území našeho hlavního města Prahy. Podle autorů odborné práce se vyskytovali na území o rozloze asi 2,3 (± 0,9) milionu km2 (což odpovídá například rozloze celého Alžírska nebo třiceti Českých republik) a v každou chvíli celého období jejich existence žilo v průměru asi 20 000 pohlavně dospělých jedinců. Ve studii je dále uvedeno, že druh T. rex pravděpodobně existoval po dobu asi 2,4 milionu let a jedna generace měla délku trvání přibližně 19 roků. Z toho následně vyplynul i průměrný počet generací tyranosaurů, které se za celou dobu své evoluční historie vystřídaly – a to kolem 127 000.
Tyranosaurů na konci druhohorní éry možná existovalo až několik miliard. Kredit: Vlastní snímek autora, 2008.
Následně už bylo jednoduché vypočítat i přibližný celkový počet jedinců druhu T. rex, kteří kdy existovali. A ten činí fantasticky znějící 2,5 miliardy tyranosaurů! Ačkoliv se ale toto číslo zdá extrémně vysoké, nemusí jít rozhodně o nesmysl. Jen v tomto historickém okamžiku existuje na světě ještě asi dvakrát víc pohlavně dospělých lidí, nemluvě pak o celé lidské historii (kdy existovalo přes 100 miliard jedinců).[6] Je ovšem nesporná pravda, že člověk rozumný je extrémně „přemnoženým“ druhem živočicha, to by ovšem bylo na zcela jinou debatu.[7] Autoři práce zakončili text výpočtem o pravděpodobnosti dochování tyranosauřích fosilií. Zohlednili přitom skutečnost, že dnes známe 32 pohlavně dospělých kosterních jedinců tohoto teropoda a celkově je známo kolem stovky fosilních exemplářů (nepočítaje fragmentární nálezy).
Výsledkem je zajímavé zjištění (jakkoliv je pouze na teoretické bázi), že v průměru se dochovala fosilní kostra asi jen jednoho z 80 milionů jedinců. Mnohem příznivější je však situace v oblasti se sedimenty geologického souvrství Hell Creek. Na předpokládaném území o rozloze kolem 1000 km2 a v průběhu asi 1,2 milionu let existence zdejších ekosystémů[8] byly objeveny kostry 37 pohlavně dospělých jedinců a frekvence zachování zde i díky příznivým podmínkám pro fosilizaci činí jednu zkamenělou kostru na 16 000 jedinců. Ostatně není divu, souvrství Hell Creek patří k těm nejbohatším an světě, a to nejen co se posledních severoamerických dinosaurů týká.[9]
Problém s touto vědeckou prací je pouze v tom, že příliš mnoho vyvozuje z příliš mála a všechny uváděné údaje lze považovat přinejlepším za hodně přibližné. Přesto se ale jedná o velmi hodnotný výzkum, který poskytuje alespoň jakýsi základní rámec, v němž můžeme dále s podobnými statistickými postupy pokračovat. Opravdu tedy v průběhu posledních zhruba 2 milionů let křídové periody existovalo kolem 2 500 000 000 jedinců druhu Tyrannosaurus rex? Těžko říci, vyloučit se to ale nedá. Navzdory mnoha zastaralým představám byl totiž „král dravých dinosaurů“ nesmírně úspěšným a rozšířeným predátorem, skutečným monarchou končící éry dávných terestrických hegemonů naší planety.[10]
---------
Odkazy:
---------
[1] Marshall, C. R.; et al. (2021). Absolute abundance and preservation rate of Tyrannosaurus rex. Science. 372 (6539): 284-287.
[2] Brusatte, S. L.; Carr, T. D. (2016). The phylogeny and evolutionary history of tyrannosauroid dinosaurs. Scientific Reports. 6: 20252.
[3] Loewen, M. A.; et al. (2013). Evans, D. C. (ed.). Tyrant Dinosaur Evolution Tracks the Rise and Fall of Late Cretaceous Oceans. PLOS ONE. 8 (11): e79420.
[4] Serrano-Brañas, C. I.; et al. (2014). Tyrannosaurid teeth from the Lomas Coloradas Formation, Cabullona Group (Upper Cretaceous) Sonora, México. Cretaceous Research. 49: 163–171.
[5] Farlow, J. O. (1993). On the rareness of big, fierce animals; speculations about the body sizes, population densities, and geographic ranges of predatory mammals and large carnivorous dinosaurs. American Journal of Science. 293: 167–199.
[6] Viz odkaz https://www.prb.org/howmanypeoplehaveeverlivedonearth/
[7] Shivani, U.; et al. (2017). Human Overpopulation: Impact on environment. In: Environmental Issues Surrounding Human Overpopulation. Str. 1724–1734.
[8] Eberth, D. A.; Kamo, S. L. (2019). First high-precision U-Pb CA-ID-TIMS age for the Battle Formation (Upper Cretaceous), Red Deer River valley, Alberta, Canada: implications for ages, correlations, and dinosaur biostratigraphy of the Scollard, Frenchman, and Hell Creek formations. Canadian Journal of Earth Sciences. 56 (10).
[9] Stein, W. W. (2019). TAKING COUNT: A Census of Dinosaur Fossils Recovered From the Hell Creek and Lance Formations (Maastrichtian). The Journal of Paleontological Sciences. 8.
[10] Horner J. R.; Goodwin M. B.; Myhrvold N. (2011). Dinosaur Census Reveals Abundant Tyrannosaurus and Rare Ontogenetic Stages in the Upper Cretaceous Hell Creek Formation (Maastrichtian), Montana, USA. PLoS ONE. 6 (2): e16574.
---------
