Článek
Už delší dobu se ví, že dny na konci druhohorní éry byly o trochu kratší než ty dnešní, takže i solární rok měl více dnů (různé studie v dřívější době uváděly rozmezí 370,3 až 375 dne).[1] Novější vědecká práce z roku 2020 tuto pozoruhodnou skutečnost ze světa posledních dinosaurů nejspíš definitivně potvrzuje. Byla publikována týmem odborníků z univerzit v Bruselu a Gentu.[2] Jejich výzkumným materiálem se stala fosilní schránka vcelku nenápadného mlže ze skupiny rudistů, konkrétně se jednalo o druh Torreites sanchezi, pocházející z lokality v Ománu, datované do období pozdní křídy.[3]
Vedoucím zmíněného výzkumu byl analytický chemik Niels de Winter, který využil přesných laserů a se svými kolegy vytvořil extrémně malé otvory do schránek zmíněných rudistů. Otvory měřily jen kolem 10 mikrometrů na šířku a byly tedy velké asi jako červená krvinka. Vědcům se díky tomu podařilo přesně spočítat množství denních přírůstků, které se na vnitřní textuře schránky každý křídový den projevovaly. Přírůstkové linie ukázaly, že v době před 76 až 72 miliony let měl solární rok o týden víc než dnes, ovšem pouze na počet dní – celková délka oběhu Země kolem Slunce se samozřejmě výrazně nezměnila.
Rozdíl byl způsoben jedinou logickou věcí, a to kratší dobou trvání jednoho dne (tedy otočení Země kolem své osy). To bylo přibližně o půl hodiny rychlejší než dnes a poslední dinosauři tak zažívali dny trvající jen 23,5 hodiny (přesněji 23 hodin a 31 minut).Vědci byli také schopni v rámci výzkumu izotopů přítomných prvků odhalit střídání období v závislosti na změnách klimatu a určit tak počet přírůstkových linií v rámci jednotlivých let. Díky tomu jsou si jistí, že den na konci křídy byl zhruba o jednu padesátinu kratší než dnes. Dinosauři by tedy naše nástěnné kalendáře nepoznali – pokud by jim ovšem mohli rozumět – ty jejich by měly každým rokem o sedm dní víc!
Vědec zkoumající sedimenty z období pozdní křídy. V této době byly ještě dny zhruba o půl hodiny kratší než dnes a solární rok měl více dnů. Kredit: Vladimír Rimbala.
To ale není jediná podnětná informace, kterou vědci z výzkumu schránek rudistů získali. Zajímavým zjištěním byla také teplota vody v místě existence pozdně křídového živočicha. Ta vědcům vyšla na celých 40 °C v období léta a na víc než 30 °C v období zimy. Oceány tedy byly před 75 miliony let podstatně teplejší než dnes (průměrně 25 až 29 °C).[4] Vraťme se ale k délce dní v období posledních pěti milionů let křídy. Zatímco doba oběhu Země kolem Slunce je po miliardy let konstantní, její otáčení kolem osy se pozvolným tempem zpomaluje. Právě to způsobuje, že dny byly v minulosti kratší a jednotlivé roky jich měly více. Podle některých odhadů trval den po vzniku Měsíce obří srážkou pouhé 4 hodiny a až po dalších 60 milionech let se prodloužil na 10 hodin![5]
Hlavním důvodem, proč se zemská rotace kolem osy prodlužuje, souvisí s naším Měsícem a jeho gravitací. Ten působí svými slapovými silami příliv a odliv a Zemi svým gravitačním tahem postupně zpomaluje. Sám za to platí svým pomalým vzdalováním od mateřské planety, a to současným tempem 3,82 centimetru za rok. Vyplývá z toho i další zajímavá informace, že Měsíc byl v době dinosaurů k Zemi blíž. Podle výpočtů to bylo asi 383 000 (± 5000) km, tedy zhruba jen o 1500 kilometrů méně (rozdíl kolem 0,4 %) - takový rozdíl bychom ani nepostřehli. Zato před miliardami let byl Měsíc k Zemi výrazně blíž a na obloze by se jevil skutečně gigantický.[6] To už ale druhohorní dinosauři, stejně jako my, zažít nemohli.
---------
Externí odkazy:
---------
[1] Pannella, G. (1972). Paleontological evidence on the Earth's rotational history since early Precambrian. Astrophysics and Space Science. 16: 212–237.
[2] de Winter, N. J.; et al. (2020). Subdaily‐Scale Chemical Variability in a Torreites Sanchezi Rudist Shell: Implications for Rudist Paleobiology and the Cretaceous Day‐Night Cycle. Paleoceanography and Paleoclimatology. 35 (2): e2019PA003723.
[3] Kennedy, W. J.; et al. (2000). Late Campanian ammonites from the Saiwan area (Huqf Desert, Sultanate of Oman). Cretaceous Research. 21 (4): 553–562.
[4] World Sea Temperatures Ltd, C.G.S.T.‐A.‐C. (2019). Şalālah Water Temperature|Oman|Sea Temperatures [WWW Document]. World Sea Temperatures. URL: http://www.seatemperature.org/middle‐east/oman/allah.htm
[6] Meyers, S. R.; Malinverno, A. (2018). Proterozoic Milankovitch cycles and the history of the solar system. Proceedings of the National Academy of Science. 115 (25): 201717689.
---------
