Článek
O dějinách paleontologie tu již byla řeč mnohokrát a já shledávám tuto skutečnost plně oprávněnou. Historie tohoto vědního oboru je totiž mnohdy přinejmenším stejně zajímavá, jako samotné plody jejího výzkumu. A úplné počátky tohoto vědního oboru působí jakýmsi půvabným a romantickým, byť někdy i (z moderního pohledu) mírně komickým kouzlem. Je možná škoda, že není právě dobře známým faktem, že úplné počátky sbírání zkamenělin i vědecké paleontologie (a konkrétně pak zejména paleobotaniky) jsou úzce spjaté s naší vlastí.
Právě v českých zemích byly v první třetině 19. věku z popudu šlechtice Kašpara Maria hraběte ze Šternberka (1761–1838) položeny základy vědního oboru paleobotaniky. Ještě mnohem dříve však byla právě na našem území objevena a zakreslena také první rozeznaná zkamenělina dávné rostliny. Vzhledem k tomu, že datum jejího objevu činí 7. února 1557, můžeme ji dokonce považovat za nejstarší známou (dnes dohledatelnou) fosilii rostliny na světě! Po 469 letech představuje tato česká zkamenělina skutečný unikát. Je tedy nepochybně škoda, že o tomto fantastickém primátu české provenience nepanuje přílišné povědomí. Na tuto nanejvýš zajímavou zkamenělinu mne již v roce 2014 upozornil náš odborník na pravěké rostlinstvo, Dr. Jakub Sakala z PřF UK. O jaký objev se tedy konkrétně jedná a jaké byly jeho historické okolnosti? Za zmínku v této souvislosti také stojí, že vůbec nejstarší objevenou a dosud dohledatelnou zkamenělinou je nejspíš fragment lebky nosorožce srstnatého, odkrytý asi počátkem 14. století a od roku 1335 uložený v rakouském Klagenfurtu). Tato „dračí hlava“ známá nejméně 691 let může být vůbec nejstarší katalogizovanou zkamenělinou na světě nebo přinejmenším v Evropě (možná o ní ve své době slyšel i Jan Lucemburský, otec Karla IV.). Ve 20. století se o ní zmiňuje také kontroverzní rakouský paleontolog Othenio Abel, nechvalně známý svými více než vřelými sympatiemi k německému nacizmu.
---------
Kašpar Maria hrabě ze Šternberka, významný geolog, paleontolog a především paleobotanik. Počátkem 19. století prozkoumal i „Jáchymovské dřevo“.
---------
Ale zpět k pravěké rostlině. Zmíněnou fosilii v podobě části kmene stromu objevili náhodou horníci v odvodňovací štole Barbora v Jáchymově. V úctyhodné hloubce 262 metrů pod povrchem se před zraky tvrdou prací zocelených mužů objevil „bukový“ kmen, jemuž se brzy začalo přezdívat „strom potopy“ (Sündfluthholz). Tajemná zkamenělina se již koncem 16. století stala menší senzací v širokém okolí a poprvé byla vyobrazena nejspíš v roce 1662, kdy se objevil její nákres v díle norimberského lékárníka jménem Besler. Vzácnému nálezu se věnoval také již zmíněný Kašpar Šternberk, který o něm pojednal v úvodu svého stěžejního díla Flora der Vorwelt („Rostlinstvo pravěku“).
V pozdějších letech pak bylo ještě mnohokrát vědecky zkoumáno. O jakou rostlinu se ale vlastně jedná? Rozhodně nejde o buk, jak byl fosilní strom zpočátku označován. Objev byl učiněn v třetihorní vulkanické brekcii, procházející jako žíla mnohem staršími prvohorními horninami. Desítky milionů let starý strom se do neobvyklé polohy dostal zřejmě v průběhu vulkanické události v podobě zhroucení erupčního sloupce. Nejprve byl paleobotaniky považován za listnatý strom příbuzný jilmům (1842 popsán jako Ulminium diluviale), o čtyři desetiletí později však byl překlasifikován jako zástupce čeledi vavřínovitých a v tomto smyslu také přejmenován – jako Laurinoxylon diluviale jej přitom známe dodnes.
Zajímavé je, že původní výbrusy stromu, které vypracovali vědci v 19. století, byly dlouho považovány za ztracené a znovu se je podařilo objevit až před několika lety v pařížském Muzeu přírodních věd. Moderní výzkum následně potvrdil zařazení „stromu potopy“ do čeledi vavřínovitých. Zůstává poslední záhada – kde se dnes větší část původního cenného exempláře vyskytuje? Dá se předpokládat, že v některé z mineralogických sbírek či někdejších kabinetů kuriozit. Doufejme tedy, že se tato nejstarší objevená fosilie pravěké rostliny v dohledné době znovu objeví…
---------
Odkazy:
http://web.natur.cuni.cz/ugp/main/staff/sakala/04-divers/papers/mineral-2012_1-jachymovske_drevo.pdf
---------
