Článek
V nedělním olympijském finále běhu na 100 metrů, tedy v jedné z nejatraktivnějších disciplín celého olympijského programu, těsně zvítězil americký sprinter Noah Lyles časem 9,79 sekundy (přesněji 9,784 s.). Při průměrné rychlosti 10,22 m/s (36,8 km/h) dosáhl podle údajů z elektronických zařízení maximální rychlosti 43,6 km/h (12,1 m/s), což je více než úctyhodné.* Do nejvyšší zaznamenané rychlosti sprintera v celé historii atletiky, která patří jamajskému fenoménu Usainu Boltovi, měl ale ještě dosti daleko.[1] Famózní sprinter Usain St Leo Bolt ukončil v roce 2017 svoji zářnou kariéru, během níž si vydobyl pověst nejrychlejšího muže planety. Jeho výkony ho k tomu nepochybně opravňují, ostatně v současnosti je stále držitelem prestižních světových rekordů v běhu na 100 metrů (9,58 s.), na 200 metrů (19,19 s.) a ve štafetě na 4 × 100 metrů (36,84 s.), kromě toho pak drží nejlepší historický výkon také na trati 150 metrů (14,35 s.). Podstatné je, že při světovém rekordu na stovku ve finále Mistrovství světa v atletice v Berlíně naměřili Boltovi v roce 2009 skutečně nejvyšší známou rychlost, jaké při běhu zástupce druhu Homo sapiens dosáhl. Zatímco na konci osmdesátých let minulého století byl ještě rekordmanem slavný Američan Carl Lewis s letmou desítkou za 0,83 s. (43,37 km/h), před patnácti lety změřili Boltovi jeden dvacetimetrový úsek za 1,61 sekundy, což odpovídá fantastické rychlosti 44,72 km/h (12,42 m/s).[2]
V letové fázi běhu mezi 50. a 70. metrem trati dokonce dosáhl okamžité rychlosti běhu 47,5 km/h (13,2 m/s). Bolt při výšce 195 cm každopádně těžil ze svých dlouhých nohou a schopnosti dělat zároveň dlouhé kroky a také udržet jejich rychlou frekvenci. Při světovém rekordu na stovce běžel posledních 40 metrů za 3,27 sekundy, což odpovídá průměrné rychlosti 44,03 km/h. Bolt je také držitelem neoficiálního světového rekordu na letmých 100 metrů v rámci závěrečného úseku štafety 4 × 100 metrů, kdy v roce 2015 v Nassau na Bahamách zaběhl čas 8,65 sekundy. To odpovídá průměrné rychlosti 11,56 m/s (41,62 km/h) v celé stometrové délce úseku. Zdá se tedy, že Bolt je naprosto nepřekonatelný. Přesto v jednom specifickém ohledu lehce prohrává, a to v nepřímém srovnání se stejně fenomenálním americkým sprinterem Michaelem Johnsonem. V roce 1996 zaběhl Johnson tehdejší světový rekord 19,32 s. na dvoustovce, čímž překonal svůj vlastní rekord z olympijské kvalifikace o masivních 34 setin sekundy. Ačkoliv jeho „běh do 21. století“ již od té doby dvakrát překonal Bolt (v roce 2011 se před něj navíc dostal Jamajčan Yohan Blake s časem 19,26 s. a předloni Noah Lyles s časem nového amerického kontinentálního rekordu 19,31 s.), Johnson dlouho držel jakýsi nepsaný primát nejrychlejší druhé stovky v rámci běhu na 200 metrů. Zatímco totiž Bolt při aktuálním světovém rekordu běžel první stovku za 9,92 s. a druhou (letmou) za 9,27 s., Johnson byl sice výrazně pomalejší na první stovce (10,12 s.) ale druhou prolétl za 9,20 sekundy, což představuje průměrnou rychlost 10,87 m/s (39,13 km/h).[3]
Start běhu na 100 metrů na prvních novodobých olympijských hrách v roce 1896. Ve finále zvítězil Američan Thomas Burke ručně měřeným časem 12,0 s.
Ještě rychlejší druhou stovku v rámci běhu na 200 metrů předvedlo od té doby několik sprinterů (včetně Lylese, který to zatím nejlépe zvládl za 9,16 s.), nejrychlejší je přitom již zmíněný Blake s časem 9,12 s. (10,96 m/s - 39,47 km/h). Celkově byl Bolt díky své výrazně rychlejší úvodní fázi běhu o 13 setin sekundy lepší než v Atlantě hvězdný Johnson. A kde tedy leží hranice lidské výkonnosti? Bolt sám v průběhu své kariéry tvrdil, že může běžet dvoustovku pod 19 sekund, nakonec už se ale nezlepšil. A limit možností na stovce? V 80. letech minulého století odhadli někteří atletičtí statistici, že na stovce bude nepřekonatelnou bariérou čas 9,56 sekundy, ke kterému se ale sám Bolt přiblížil už na pouhé 2 setiny sekundy! Novější odhady mluví o možnosti, že extrémně dobře disponovaný a talentovaný jedinec (jakýsi „Bolt budoucnosti“) by mohl dokonce běžet na 100 a 200 metrů na úrovni časů 9,27 s.[4] a 18,63 s., resp.! V případě (mírně rychlejší) stovky by to znamenalo průměrnou rychlost 10,76 m/s (38,75 km/h) a maximální rychlost zřejmě až přes 46 km/h. V tomto případě jde ale pouze o spekulace a fakty nepříliš dobře podpořenou statistiku. Je přesto možné, že někdo v průběhu příštích dvou desetiletí podobné časy skutečně zaběhne? To nám samozřejmě ukáže až čas (zejména ten na elektronických časomírách).
---------
* Lyles údajně letos v únoru na mítinku GP New Balance v Massachussetts dosáhl při běhu na 60 metrů na jednom z desetimetrových úseků mezičasu 0,81 s. (12,3 m/s - 44,4 km/h), nejedná se ale o plně potvrzený údaj.
---------
[3] http://speedendurance.com/2009/02/19/usain-bolt-speed-reserve-vs-michael-johnson-speed-endurance/
---------
