Článek
Důchody jsou ožehavým celospolečenským tématem a je jisté, že i budoucí vláda se jim bude muset věnovat. Podle slov pravděpodobného premiéra Andreje Babiše se věk odchodu do důchodu vrátí na 65 let, což by znamenalo další zásek do důchodového systému.
Inspirací, jak si udržet poměrně nízkou hranici věku pro odchod do důchodu, může být vzdálené Japonsko. Tedy země, kde je stárnutí populace již po desetiletí velkým problémem, a přesto si dokáže udržet hranici odchodu do důchodu na 65 letech. Cena za to ovšem není nízká. Český státní důchod je oproti japonskému modelu téměř dvojnásobný.
Státní důchod mají všichni Japonci stejně nízký
Na státní důchody v Japonsku vzniká nárok po 40 letech placení příspěvků do důchodového systému. Všichni přitom odvádí stejnou částku a stejnou částku posléze jako státní penzi také pobírají.
Nárok na důchod pak vzniká v 65 letech, pokud je splněna podmínka 40 let placení příspěvků. Výše základní státní penze je pro všechny stejná a nezávisí přímo na výši předchozích příjmů.
Jak uvádí Asociace penzijních společností v ČR, aktuálně podle tohoto systému Japonci odvádí na státní penzi přibližně 2 800 Kč měsíčně a posléze v důchodu obdrží asi 10 800 Kč měsíčně. V Čechách byl přitom průměrný měsíční důchod v lednu 2025 již 21 080 Kč.
Pracující důchodci v Japonsku
Tento základní státní důchod je tedy relativně nízký, proto si musí Japonci na důchod našetřit krom garantované státní penze sami. K tomu nejvíce slouží druhý pilíř důchodového systému v Japonsku a to tzv. firemní penzijní systém.
I tento systém je povinný pro zaměstnance a platí do něj příspěvky jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé. Přesto berou v poměru k průměrné mzdě Japonci v důchodu méně než Češi (34% vs. 45%).
Vzhledem k tomu, že japonský důchodový systém počítá se snižováním poměru k průměrné mzdě, se není čemu divit, že většina Japonců počítá s tím, že i v době, kdy budou v důchodu, budou nadále chodit do práce a přivydělávat si k penzi.
