Článek
Počet důchodců ve všech evropských zemích stoupá spolu s tím, jak roste věk dožití a klesá počet dětí. Vede to k propadům financování důchodového systému, který do budoucna bude v současné podobě neudržitelný.
Mnohé země tedy akutně řeší, jak se s nárůstem počtu důchodců vyrovnat. Jedním z nástrojů je i možnost, která je v evropských zemích poměrně běžná a to zdanění části důchodu.
Důchodci odvádí daň z důchodu na zdravotní pojištění
Konkrétně se ve většině případů jedná o zdanění důchodu z důvodu plateb do zdravotního systému. Systém v těchto zemích vychází většinou z logiky, že odvádění do daní do sociálního systému a zdravotního pojištění se strukturálně liší.
Odvádění plateb do sociálního systému během produktivního věku je tak bráno i jako jistá forma spoření na důchod a po odchodu na odpočinek k ní již logicky nedochází, platba zdravotního pojištění je průběžnou platbou. A právě důchodci čerpají logicky zdravotnictví péče nejvíce.
Důchodci platí v Německu, Polsku i Maďarsku
Výše a metoda plateb se v různých evropských zemích liší. V Německu tak například platí důchodci z každého důchodu zákonné zdravotní pojištění, která se pohybuje aktuálně ve výši cca 7,3%, přičemž zhruba polovina je pokryta penzijním fondem. Podobná situace je i v Rakousku.
Anketa
Z dalších zemí Evropské unie, kde podle národní legislativy důchodci vrací část svého důchodu ve formě daně na zdravotní pojištění zpátky státu jsou například Polsko, Slovinsko, Řecko či Maďarsko.
Někde je část důchodu přitom od placení daně oproštěna a daní se jen část důchodů, která přesáhne určitou výši - většinou minimálního důchodu, jinde je poplatek z celé části důchodu. Neplacení žádné daně z důchodu, jak je tomu v Česku, je tak ve středoevropském kontextu spíše výjimkou.
