Článek
Ministryně spravedlnosti Eva Decroix se čas od času na svých sociálních sítích objeví v plavkách, což pokaždé vyvolá v diskusích vlnu komentářů ohledně vzhledu a tomu, zda je to to od političky vhodné.
Není potřeba věnovat se komentářům hodnotícím vzhled paní ministryně, je ale vhodné říct, že z pohledu vnímání role žen v politice je veřejná sebeprezentace paní Decroix zcela v pořádku.
Dva extrémy působení žen v politice
Působení žen v politice občas stále naráží na dva protichůdné póly. Tím prvním byla snaha žen být vnímána jako muž. Ta vycházela často z potřeby některých žen vymezit se proti tomu, aby byly vnímány jako slabší a vyžadující pro sebe úlevy. Většinou se to projevovalo nošením „mužských“ kostýmků a tzv. „maskulinním chováním.“
Druhou variantou téhož, byla naopak snaha udělat z toho, že jsou ženy výhodu. V tomto případě političky naopak neustále mluvily o tom, že jsou ženy a jakákoliv jejich kritika byla tedy machistická útokem na jejich ženskost. Paradoxně oba tyto typy chování dělají z žen v politice to samé - jakýsi kuriozní prvek ve světě mužů.
Chovat se přirozeně posiluje vnímání žen ve veřejném prostoru
Z tohoto pohledu jsou zcela přirozené letní snímky Evy Decroix v plavkách během dovolené pozitivním příkladem toho, jak mohou ženy v politice uspět a nepřestat být přitom ženami. Pokud si dovolí oblékat a chovat jako běžná žena posiluje tím paní ministryně vnímání ženského výrazu ve veřejné sféře, jako něčeho zcela přirozeného.
Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, jsou snímky paní Dexroix důležitým krokem k vnímání a uznání žen jako plnohodnotných aktérek veřejného prostoru. Bez ohledu, jak dopadne paní ministryně při přetěžkém úkolu stabilizovat během pár měsíců kritické vnímání Ministerstva spravedlnosti po bitcoinové kauze jejího předchůdce Pavla Blažka, patří jí za to dík.
