Údolím Rokytné: Krajinou zaniklých hradišť, rudých skal a bobrů

Vyrážíme z Ivančic proti proudu Rokytné k Moravskému Krumlovu. Od železniční stanice vede modrá turistická značka. Po několika minutách chůze dorazíme k mostu přes Jihlavu. Rokytná se do ní vlévá zhruba tři sta metrů dál po proudu. Před námi se tyčí skalnatý vrch Réna s rozhlednou. Mýtický kopec má pro Ivančice symbolický význam, nachází se na něm také místo, kde stávalo historické hradiště. Těch je ostatně v této oblasti poměrně velké množství, jak se během cesty přesvědčíme.

Po přechodu můstku před sebou uvidíme zrekonstruovanou úpravnu vody Ivančice a rozlehlým prameništěm. To je zajímavé mimo jiné tím, že část vody pochází z podzemních zdrojů, část vsakováním přirozenou, ale také řízenou cestou vsakováním říční vody přes štěrkopískovou vanu v zemi.

Dáme se podél plotu vodárenského areálu k lesu a po necelém kilometru dorazíme k Rokytné. Ta vytváří četné meandry a podle aktuálního stavu vody podmáčené louky v okolí. Na březích často zaznamenáme výsledky činnosti pracovitých bobrů v podobě nahlodaných nebo popadaných stromů.
Zhruba dva a půl kilometru budeme po modré turistické značce pokračovat romantickým údolím Rokytné po dobře značené a udržované stezce. Lesem vystoupáme zhruba kilometr k železniční trati mezi Ivančicemi a Moravskými Bránicemi. Po sebou máme mít strmé rokliny v dubovo-habrovém porostu s četnými drobnými potůčky zásobujícími Rokytnou.

Zhruba po kilometru dojdeme k místu, kde v době železné stávalo další z hradišť – tentokrát nazývané Budkovice podle obce ležící na skále na opačné straně údolí řeky. Zajímavostí je, že stopy hradiště v lokalitě byly objeveny teprve v roce 2000. Od hradiště sejdeme do údolí k chatám a před sebou uvidíme působivé skalní ochozy Přírodní památky Budkovické slepence a Národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence. Skály nad říčkou typické tmavě rudou až fialovou barvou vytvářejí v kombinaci s meandrujícím tokem a listnatými lesy působivé panorama.

Po třech a půl kilometrech cesty v údolí pod skalami vystoupáme do vesničky Rokytná. Ta stojí na vyvýšené plošině nad okolím, ze tří stran ostroh zároveň obtéká řeka. Výhodná poloha byla jedním z důvodů, proč se v dané lokalitě nacházelo mezi 11. a 13. stoletím jedno z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších hradišť počátků přemyslovské vlády u nás. Místo bylo díky své strategické poloze osídleno již v době kamenné či bronzové, pobývali tu Keltové.

Z Rokytné sejdeme zpět k řece a pokračujeme až do Moravského Krumlova. Do města vstoupíme přímo pod místním majestátným hradem, v průběhu času také místem expozice Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Ten se mimochodem v Ivančicích, odkud jsme na cestu vyrazili, narodil. Zámek v současnosti není diplomaticky řečeno v příliš reprezentativním stavu.

Moravský Krumlov téměř ze všech stran obtéká Rokytná. Město proto mělo strategicky vynikající polohu. Nad ním ční jako dominanta kostel svatého Floriána z konce 17. století. Podle legendy byl postaven jako poděkování knížete Antonína Floriána z Lichtensteina za to, že se jeho za bouřky splašení koně zastavili na okraji srázu. Když k němu vystoupáme příkrou cestou nahoru, otevře se vám úžasný výhled na celé Moravskokrumlovsko a právě na historické centrum města ohraničené vodním tokem, které před sebou budeme mít jako na dlani.

Více také zde na vodarenstvi.cz