Článek
Němci přichází
Když německá armáda v srpnu 1914 napadla neutrální Belgii, což už samo o sobě bylo porušení naprosto všech norem, aby obešla francouzské opevnění na německo - francouzské hranici, začali se udatní pruští vojáci a maršálové od začátku chovat jako utržení ze řetězu.
Od začátku války vraždili civilisty, jen v Dinantu to bylo za jediný srpnový den 674 mužů žen a dětí. Celé čtvrti a vesnice byly systematicky vypalovány a ničeny.
To nejhorší se pak odehrálo v Lovani, centru belgické vzdělanosti a sídle starobylé Katolické univerzity.
Německá císařská armáda úmyslně zapálila univerzitní knihovnu, kde shořelo téměř 250 00 knih. Kromě toho stříleli civilisty, kteří se snažili hořící budovu uhasit. Vypalovali celé čtvrtě, přičemž zničili asi 2 000 domů a nuceně vysídlili kolem 10 000 obyvatel.
Podobné hrůzy se odehrávaly ve většině Belgie, bylo okupováno zhruba 95% země, kterou Němci rozdělili do několika okupačních zón. Veškerý život podléhal naprosté a totální kontrole okupantů a za sebemenší prohřešek byl jediný trest. Smrt.
Konečný účet
Kromě toho Němci:
Systematicky drancovali belgickou ekonomiku. Vybavení továren bylo demontováno a odvezeno do Německa. Stejně tak zásoby surovin a potravin, v Belgii vypukl hladomor a řádily nejrůznější nemoci. V důsledku hladu a nemocí zemřelo asi 90 000 Belgičanů.
Asi 6 000 belgických civilistů bylo přímo zavražděno německou armádou.
Asi 120 000 Belgičanů bylo deportováno na nucené práce v Německu, kde okupantům sloužili v podstatě jako otroci.
Na denním pořádku bylo také znásilňování ve všech myslitelných formách.
Po padesáti měsících okupace, která skončila na podzim 1918, tak byla z Belgie naprosto zbídačená a hladovějící země, kterou musela zachraňovat především americká humanitární pomoc.
Že vám tenhle příběh něco připomíná?
Ano, až podezřele to připomíná chování zejména jednotek SS v další světové válce. Alespoň je vidět, kde brali inspiraci..
Nejsmutnější na celém příběhu je, že za tyto činy nebyl nikdo nikdy potrestán.
Vilém II. tehdejší německý císař a vrchní velitel branné moci dožil v klidu a pohodlí nizozemského exilu. Až do své smrti v roce 1941 věřil, že německý postup byl správný a oprávněný.
Generálové většinou dožili jako vážení a respektování muži a mnozí z nich se dali do služeb Adolfa Hitlera.
Zdroje:
Kramer, Alan Richard (1994). "German ‚Atrocities‘ and Franco-German Opinion
The Rape of Belgium: The Untold Story of World War I by Larry Zuckerman
Wikipedia: Rape of Belgium
