Článek
Byť se raději opírám o tvrdá „data“, tak v tomto tématu jich bohužel příliš není. Generační „střet“, kdy mladí lidé pomlouvají či se až povyšují nad staršími tak dlouho, dokud sami nezestárnou a poté se to otočí. Najednou jsou ti mladí zbrklí, neví nic o životě a jsou k ničemu, protože to kdysi bylo jiné, lepší. Tady bych si dovolil citovat Karla Čapka. „Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází.“ Tento přibližně 100 let starý citát je ukázkou toho, že generační střet je nejspíše starý, jako lidstvo samo. Tak jak to, že můžeme prohlásit, že každá další generace je lepší, než ta předchozí?
Kdybychom se přece jenom pokusili opřít o nějaká data, můžeme zabrousit do sportu. Lidé se tisíce let rodí v podstatě stejní, malí, nemluvní a o nějaké rychlé evoluci nemůže být řeč. I když se dětí rodí dlouhodobě čím dál méně a tudíž je menší základna pro výběr mladých sportovců, tak je každá další generace lepší. Překonává rekordy té předchozí. Sportovci jsou větší, silnější, rychlejší, šikovnější či cokoliv co pro svůj sport potřebují. Kdysi rekordní výkony by dnes zmizely hluboko pod průměrem. Čím to tedy je? Lepší strava, lepší tréning. Lepší péče o zdraví a regenerace. Celkově lepší přístup k možnostem a informacím.
Toto všechno ovšem není jen dominantou sportu. Lepší strava, lepší informace a možnosti jsou dominantou všech oborů. Nepochybně svou roli hraje i větší svoboda. Naše maminky či babičky sotva mohly věnovat roky studiím či ve sportu. Stály doma u plotny, staraly se o děti a všichni společně dřeli na poli. Další generace pak už mohla studovat, ale často si nemohla vybrat co chtěla, ale co řekli rodiče, případně rozhodla příslušnost ve straně. Sám moc dobře vidím, že studenti na své vysokoškolské praxi mají větší zájem o obor, než ti před 15 lety. Vybrali si to co chtějí a mají i jiné otázky, než jestli mohou jít na oběd a případně odejít dříve. Od první třídy se učí anglicky a na vysoké, kde se s ní někteří z nás teprve seznamovali, už často mluví plynně. Často procestovali kus světa a možnosti mají otevřené. Někteří se nebojí podnikat a jít si za svými nápady. Samozřejmě jsou i líní. Chtějí se opíjet a bavit. Stejně jako kdysi my. Nebyli a ani nejsme jiní.
Spousta věcí se může zdát horší. Děti jsou vystavené negativním vlivům, kterým my jsme kdysi nebyli. I možná proto se s nimi vypořádají lépe. Možná je někdy přehnaně chráníme, ale taky naštěstí se postupně statisticky snižuje úmrtnost a zvyšuje délka dožití. Možná jsou další generace citlivější, nebo se jen nebojí mluvit o svých pocitech? Hlavní myšlenkou je, že naši rodiče nás vychovali lépe, než je ti jejich. Stejně jako jsme se snažili vychovat my naše děti lépe. Vnímali jsme chyby našich rodičů, měli více možností, více informací a taky nadělali spousty jiných chyb. A naše děti opět na tom budou o malinko lépe a vcelku vychovají další generaci zase trochu lépe. Tak to bude snad napořád. Mělo by to tak být. Protože jinak by to byla chyba té generace, která vychovala tu horší, než předchozí a na kterou pak sama „brblá“.
Zdroj: https://citaty.net/temata/starost/
