Článek
Rozpočet nynější vlády 310 miliard účetně nevypadá o mnoho hůře, než ten předchozí. Cílem článku je spočítat, proč je to mnohem horší, než to vypadá a v podstatě to zásadně ohrožuje důchodovou budoucnost tzv. Husákových dětí, které půjdou do důchodu za 10-15 let.
První sporná položka je 40,6 miliard, které Alena Schillerová účetně připsala deficitu za loňský rok. S tím, že deficit se uzavírá k 31.12. S čímž se dá polemizovat. Chybějících 40,6 miliard doplácí ČR z fondu EU v roce 2026 a část již přišla v lednu 2026 (díky čemuž v spojení s rozpočtovým provizoriem skončil v lednu rozpočet v přebytku). Těch 40,6 mld není výmysl opozice ani autora, ale oficiální zpráva Ministerstva financí, které loňský deficit po očištění příjmy a výdaje z EU spočítalo na 249,9 miliard. Pro Českou Republiku je v podstatě bezvýznamné, jestli peníze přijdou v prosinci, nebo v lednu. Jde jen o účetní zhoršení minulého a vylepšení budoucího rozpočtu.
Druhá sporná položka je v podstatě odložení plateb za stavbu jaderných bloků v Dukovanech (což nemusí být chyba nynější vlády, ale byrokracie) a zvýšení výdajů na armádu nad 2% HDP, které měly být využity též na vojenskou infrastrukturu, jako je i zpevnění mostů. Nakolik měly pomoci podfinancovanému ministerstvu dopravy už zůstane v rámci spekulací. Tyto dvě mimořádné položky měly stát dohromady 49 miliard. Obojí nynější vláda jednoduše škrtla, aby snížila budoucí deficit. Byť se dá souhlasit s názorem Aleny Schillerové, že i mimořádné položky jsou součástí rozpočtu, tak jejich v podstatě odložení na další roky pro vylepšení letošního rozpočtu situaci zlepší jen na oko.
Třetí sporná položka je navýšení příjmů státu o 10 miliard. V situaci, kdy nynější vláda plánuje snížení daní pro firmy a další sporné kroky, které příjmy státu dle názoru ekonomů nevylepší. Jednoduchým připsáním 10mld si Alena Schillerová snížila saldo rozpočtu. Jestli to vyjde, je v podstatě věštění z křišťálové koule.
V součtu je to 40, 6 + 49 + 10 = 99,6 miliard, o které si účetně Alena Schillerová vylepšila rozpočet pro letošní rok. Stejné kroky (přeúčtování peněz z EU na letošní rok, odložení plateb za Dukovany, zvětšení odhadu příjmů) tak mohla teoreticky udělat k vylepšení rozpočtu i minulá vláda. Dohromady je plánovaný deficit horší o 123,4 miliardy.
A proč je to obrovský problém pro ročníky, které za 10-15 let půjdou do důchodu? Protože příští rok bude nejspíše sestavovat rozpočet stejná vláda a už nebude mít možnost si vzít 40 miliard s předchozího roku a hodit to tak na předchozí vládu, nejspíše se nevyhne plánovaným investicím na dostavbu Dukovan a nepomůže ani nafukování příjmů státu na papíře. V tom případě už se nebudeme bavit o tom, jestli bude deficit 300- 350 miliard, ale budeme už nad částkou 400 miliard. Byť dnes Andrej Babiš prohlásil, že zadlužení naší země je ještě malé (předchozí 4 roky měl názor opačný) a potřebujeme více investovat, tak společně s plánovaným zrušením důchodových změn minulé vlády v podání ministra Juchelky se deficity státního rozpočtu budou opět prohlubovat z 2% minulého roku až k 5-6%. S narůstajícími deficity rostou i splátky. Již tento rok je to více než 100 miliard jen na splátku dluhu a tato částka nyní poměrně strmě poroste. Také i proto, že se nám zvýší úroková sazba a jelikož nemáme euro, platíme nejenom větší úroky než okolní země, ale také narazíme na dluhovou brzdu mnohem dříve. Pokud se s tímto trendem zadlužování dostaneme po 10-15 letech až k 100% HDP, ochota nám půjčovat se vypaří rychleji než Babišovy předvolební sliby.
Provádět reformy ve chvíli, kdy vám velkou část rozpočtu spotřebují splátky na samotné zadlužení bude velmi bolestivé. Nakonec to může skončit scénářem podobným Řecku, kdy se výdaje snížili výrazným seškrtáním důchodů. A to bude ve chvíli, kdy do něj bude vstupovat generace „Husákových dětí“. A proto tyto ročníky jsou nejvíce ohroženy účetním kouzlením nynější vlády. Možná ještě větší hrozba se tiše projevuje u našich nejbližších sousedů. Tamní snahy o reformy, spočívající v pronásledování produktivních lidí a upřednostňování jediné voličské skupiny, vede k tichému, ale o to horšímu exodu mladých a úspěšných lidí do zahraničí. Byť je pro Českou Republiku nyní dobře, že má vysoké školy a i trh práce plný mladých schopných lidí ze Slovenska. Tak v případě zhoršení politicko-ekonomické situace u nás, tito mladí lidé půjdou v dnešním otevřeném světě dál na západ. Jako ukázka výsledku takové situace už jsou dnes některé oblasti českého pohraničí. Kdo může, ten odejde. Byl bych upřímně moc rád, kdybych se pletl.
