Bizarní výlet u Omlenice: Šlapal jsem na kole po dálnici D3

Probuzení do devátého květnového rána provázela mírná únava, ale modrá obloha za oknem slibovala, že tohle bude stát za to. V osm hodin jsme už měli sbaleno. Ten pocit, když vyjdete ven, cítíte ranní chladivý vzduch a do toho se vám do zad opřou první teplé paprsky květnového slunce, je prostě nenahraditelný. Naše trasa byla jasná: z Kaplic do Rožmberka nad Vltavou. Přesně 21,6 kilometru s převýšením 310 metrů.

Kaplické pátrání po kofeinu

Hned na startu v Kaplici jsme narazili na nečekanou výzvu. Naše těla volala po snídani a pořádné kávě. Procházeli jsme město, ale jako by se po gastronomii slehla zem. Když jsme se ptali místních, kde si dát dobré espresso a loupák, dočkali jsme se jen krčení rameny. „Kavárny tu nejsou, to by se tady neuchytilo,“ zněla odpověď jednoho z rodáků.

Osobně s tím nesouhlasím v místě, kde se kříží cesty turistů i místních, je dobrá káva základ, ale realita nás poslala k místnímu supermarketu. Snídaně na obrubníku u parkoviště sice postrádala romantiku, ale o to víc jsme se těšili na cestu za dobrodružstvím.

Cyklistou na dálnici D3

Z Kaplic jsme vyrazili směrem na Stradov. Tady nás čekal zážitek, který se pravděpodobně už nebude opakovat. Trasa nás zavedla přímo do míst, kde se buduje nová dálnice D3. 

Poprvé v životě jsem mohl legálně říci, že jsem na dálnici jen já a moje kolo, bez hučení motorů a kolon aut. Ten rozestavěný betonový kolos uprostřed jihočeské krajiny působil majestátně a zároveň trochu nepatřičně. Šlapali jsme do pedálů tam, kde za pár let budou svištět tisíce aut, a užívali si tu tichou převahu dvou kol.

Omlenice: Kde se historie potkává s úpadkem

Cesta nás dovedla do Omlenice, místa, které vám okamžitě sevře srdce svou rozpolceností. Přímo před námi se tyčil kostel Panny Marie Bolestné a svatého Jana Nepomuckého. Jeho barokní věž se hrdě natahovala k nebi a čerstvě opravená fasáda v ostrém slunci doslova zářila. Je fascinující, že ještě na začátku tisíciletí to byl jeden z nejohroženějších kostelů v celé diecézi. Díky dvanáctileté mravenčí práci se ho podařilo vzkřísit. Uvnitř se skrývá mramorový oltář a barokní kazatelna zdobená andílky, ale největší technickou zajímavostí jsou zvony. Od roku 2025 mají moderní lineární pohon, takže jejich hlas se nad vesnicí nese s úplně novou silou.

Zámek, který mizí před očima

Stačilo se ale otočit a pohled byl o poznání smutnější. Jen pár metrů od zářícího kostela stojí torzo zámku Omlenička. Je to drsný pohled na to, jak pět set let historie prohrává boj s časem. Původně gotická tvrz ze 14. století, později renesanční sídlo s nádhernou arkádou, dnes připomíná spíše skelet. Osudným se mu stal požár v roce 1829 a definitivní ránu mu zasadilo chátrání v posledních desetiletích, které vyvrcholilo demolicí částí v roce 2007. Je to šílený paradox zatímco kostel se podařilo vzkřísit, zámek, jehož páni ten kostel nechali postavit, se pomalu rozpadá na prach. Omlenička je místo, kde kameny minulosti tlumí vaše kroky a nutí vás přemýšlet o pomíjivosti.

Taky se vám někdy povedlo dostat se s kolem na místa, kam se běžně nesmí? Nebo máte z okolí dálnice D3 podobný netradiční zážitek? Napište mi do komentářů!

Autor: Autorský zápis z cesty stylisticky upravil Google Gemini.

__________________________________________

Baví vás příběhy, kde nejsou důležité kilometry, ale hlavně zážitky? Klikněte na tlačítko [Sledovat], ať vám neuteče další cesta!