Znojmo 1278: vzdor, pivo a návrat ke kořenům

Třetí září se ve Znojmě neslo ve znamení vzdoru proti výkonu. Budík kapituloval až v deset a my mu to s radostí dovolili. Den byl od začátku postavený na jednoduchém principu: nikam nespěchat, nic nehonit a nechat město, ať si nás samo najde. Plán zněl klidně, skoro až líně. Realita? Znojmo si z nás udělalo hřiště plné drobných pivních provokací, kterým se prostě nedalo odolat.

První cíl byl jasný – místo, které si z vás vystřelí už svým názvem. Old Cock Brewery – Starý kohout, Na Valech 1560/15. Člověk by čekal zakouřený lokál s těžkou atmosférou a tvrdými lokty u baru. Jenže po otevření dveří přišlo vystřízlivění.
Vzdušný prostor, moderní design, lehkost a klid. Žádná póza, žádná přetvářka. Jen poctivý přístup, který je cítit z každého detailu. Tady někdo ví, proč pivo vaří, a dává mu víc než jen technologii – dává mu tvář.

Seděli jsme, pili a pomalu chápali, že tohle není jen zastávka, ale prohlášení. Styl nemusí křičet, stačí když drží směr.
Jediná pachuť přišla se zjištěním, že za pár dní startuje vinobraní se vším, co k tomu patří – hudba, prase, veselí. Minuli jsme to o vlásek. Klasika. Naše specialita. O to víc jsme se snažili dohnat ztrátu sklenicí navíc.

„Tam nechoďte.“
„Nestojí to za to.“
„Budete litovat.“

Čím víc varování jsme slyšeli, tím jistější bylo, že tam skončíme. Hradní 87/2 – místo opředené řečmi, polopravdami a vzpomínkami na staré časy. Vstupovali jsme dovnitř s lehkým napětím a očekáváním průšvihu. Místo něj přišlo překvapení.

Ve Znojmě má pivo tvrdou povahu, a taky dlouhou paměť. Už v roce 1278 si místní vybojovali právo vařit pivo navzdory královské vůli. Následovala léta slávy, modernizace a pověst jednoho z nejlepších pivovarů široko daleko. A pak pád. Velký hráč, zhasnutá světla, zavřené brány v roce 2009.
Jenže tady se tečky nepíšou snadno. Město si pivovar vzalo zpět a rozhodlo se, že minulost neskončila.

Nová kapitola se začala psát v roce 2015. A my jsme do ní vstoupili přesně tak, jak máme rádi – bez očekávání, zato s otevřenou myslí. Odměnou bylo poctivé jídlo a pivo, které má charakter.
Pak přišel Sauvin 11°. Ležák kvašený vinnými kvasnicemi. Ne trik, ale promyšlený odkaz na vinařské srdce Znojma. Chuť byla čistá, lehce jiná, zapamatovatelná. Pivo, které vás nutí zpomalit a přemýšlet.

Poučení dne se nabízelo samo: rady ostatních jsou jen orientační značky. Skutečný směr si musíte projet sami.
A ve Znojmě se tímhle pravidlem řídí už víc než sedm století.

Pokud se vám líbil tento článek o cyklistice, klikněte na Sledovat pro další dobrodružné příběhy z kola.