Článek
Naučná stezka Proměna horské smrčiny je devítikilometrový okruh určený pěším turistům. Začátkem trasy je u rozcestí Na Ztraceném nedaleko obce Modrava. Dále procházíme částí Nové březnické cesty k Březníku. Odtud je nádherný pohled na celé Luzenské údolí. Na závěr obcházíme Studenou horu.
Horské smrčiny jsou specifickým typem lesa, který se běžně objevuje v nejvyšších polohách Šumavy. Jak název napovídá, dominantní dřevinou v těchto lesích je smrk ztepilý. Doplňuje ho často jeřáb ptačí. Největším územím smrčin jsou oblasti Modravských slatí, Velké a Malé Mokrůvky a oblast karu Plešného jezera.
Významným bodem naší cesty je hájovna Březník. Místo proslavené spisovatelem Karlem Klostermannem. Roku 1804 nechal kníže Schwarzenberg založit nový lesnický revír Pürstling (Březník). První postavená myslivna tady byla ze dřeva. Nynější kamenná budova ji nahradila už v roce 1856. V ní najdeme expozici věnovanou Klostermannovu životu a dílu. V části je také informační středisko Národního parku Šumava.
Jaký vliv má kůrovec na krásné šumavské lesy? V posledních desetiletích je tento malý brouček velkou hrozbou pro smrkové monokultury. Právě naučná stezka nám ukáže rozmnožování kůrovce, jak poškozuje stromy a jak s ním lesníci bojují. Uvidíme stromy napadené kůrovcem. Ale i stromy, které se s ním dokázaly vypořádat.
Kůrovcová kalamita sice způsobila velké škody, ale zároveň se díky ní les obnovuje. Na stezce uvidíme tvorbu pestřejšího lesa. Kromě smrků tady vysazují i buky, jedle, javory a další dřeviny. Dozvíme se, proč je takový les vůči škůdcům a klimatickým změnám odolnější.
Kůrovcová kalamita ovlivňuje nejen stromy, ale i celý ekosystém lesa. Zjistíme, jak se mění život zvířat a rostlin po kalamitě. Uvidíme, jak se do lesa vrací světlo, které umožňuje růst nových bylin a keřů. Okolí Březníku je charakteristické mnoha vzácnými druhy. Je to hlavně hořec, oměj nebo kropenáč. Setkáme se i s různými druhy ptáků. Tuto oblast si pro svůj život vybral třeba tetřev.
https://www.nase-voda.cz/naucna-stezka-horska-smrcina-dokazuje-schopnost-prirozene-obnovy-lesa/
