Hlavní obsah
Cestování

Jsou jindřichohradečtí démoni v kostele Jana Křtitele záhadným kódem?

Foto: Vratislav Konečný

Výzdoba kostela svatého Jana Křtitele v Jindřichově Hradci

Tajemno, záhady, nevysvětlitelné děje. Jak je máme rádi, k tomu konspirační teorie, protože co kdyby? Možná je vše kolem nás jinak. Jsou kresby v jindřichohradeckém kostele mimozemskou záhadou?

Článek

Jindřichův Hradec při řece Nežárce a rybníku Vajgar nabízí mnoho památek, nejznámější je zámek, je třetí největší u nás, po Pražském hradu a Českém Krumlově. Město dlouho přitahovalo i úzkokolejnou drahou, která vedla půvabnou jihočeskou krajinou, ale ta je již několik let nefunkční, prý by mohla být zase obnovena.

Milovníci záhad a konspirací znají nejvzácnější církevní městskou památku, klášter minoritů s kostelem svatého Jana Křtitele. Stojí uprostřed městské zástavby na návrší nedaleko Vajgaru. Pochází z druhé poloviny 13. století a v době stavby to tu vypadalo zcela jinak, rybník zbudovali až v 15. století, byla tu zřejmě jen luka a mokřady.

Foto: Vratislav Konečný

Minoritský klášter s kostelem

Kostel zbudovali členové řádu německých rytířů, které pozvali páni z Hradce jako kolonizátory území. Byla to doba, kdy byli do království zváni noví obyvatelé, převážně z německy mluvících zemí, tak se dostával německý živel na naše území. Začalo to někdy s počátkem přemyslovského státu, české země byly v mocenské sféře německého souseda.

Elity posledních Přemyslovců fascinovaly německé královské i šlechtické dvory, návazně to „postihlo“ i českou šlechtu, takže se snažila přilákat nové obyvatele. Páni z Růže nebyli výjimkou.

V interiéru gotického kostela, kde sídlil i žebravý řád mnichů minoritů, se uchovaly ojedinělé nástěnné malby, ze 14. a 15. století. Další se nacházejí v křížové chodbě kolem rajského dvora. Právě část těchto maleb fascinuje záhadology.

Foto: Vratislav Konečný

Klášterní chodba

Kdo obrazy objevil a postaral se o jejich popularitu není známo. Jsou podivné, asi záhadné, i když záhada se dá vyrobit ze všeho, stačí tomu dát nádech tajemna.

Zajímavé je i to, že němečtí rytíři nechali po opuštění kostela svatého Jana Křtitele v druhé polovině 14. století postavit blízko jindřichohradeckého hradu kostel Nanebevzetí Panny Marie, tady se žádné podobné kresby nevyskytují.

Templáři v Jindřichově Hradci?

Démoni, mutanti, geometrické vzory s možnou zakódovanou šroubovicí DNA. Kdo nechal vyzdobit kostel svatého Jan Křtitele v Jindřichově Hradci na tu dobu naprosto ojedinělými malbami? Svatostánek na panství mocných Rožmberků údajně vlastnili templáři, řád obestřený mnoha tajemstvími, a ještě více legendami. Jde o šifru pro další generace?

Foto: Jindřichohradecké městské muzeum

Jedna z podivných kreseb

Templáři v Jindřichově Hradci nesídlili.

Na území Čech a Moravy Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu, zvaní templáři, vybudovali čtyři komendy – na území dnešního hlavní města Prahy to byla rotunda svatého Vavřince na Starém Městě, jedna byla v Uhříněvsi, další v moravských Čejkovicích a hrad Templštejn u obce Jamolice u Moravského Krumlova. Velmi rozšířená je pověst o hradu Veveří, kde měli templáři působit a jehož okolí má být protkáno únikovými podzemními chodbami. To je zrovna taková blbost, jako chodbami poddolovaná Morava kvůli nájezdům Tatarů a dalších nájezdníků.

Foto: Vratislav Konečný

Kostelní výzdoba

Galerie mutantů a podivných symbolů

Zpět ke Křtiteli. Kostel je celkem strohý, vysoký, v klášteře je umístěna muzejní expozice, chrámový prostor se využívá ke kulturním akcím, je tu skvělá akustika.

Foto: Vratislav Konečný

Kostel svatého Jana Křtitele

Najít záhadná vyobrazení v kostele není jednoduché, vypadá to, jakoby jejich umístěním chtěl zadavatel díla chránit přístup do svatyně. Nebo byla naopak viditelná jen z určitého místa, tím je kůr, kam se ne každý dostal. Ale i z tohoto místa jsem zahlédl jen část kreseb. Zdola vypadá malba plná geometrických symbolů připomínajících karty, jimiž jsou odděleny záhadné bytosti, jako normální kostelní výzdoba. Proč ale ve 14. století ozdobily klenbu postavy s různými stupni deformace? Díváme se na mutanty? Jsou to tvorové z jiných planet? Žena s prsy na zádech, okřídlená obluda připomínající bájného ptáka Noha.

Podivný skřet s hydrocefalitickou hlavou nasazenou na nohách.

Foto: Jindřichohradecké městské muzeum

Kdo jsi?

Strašení věřících?

Možné vysvětlení je strašení věřících obludami pekelnými, svět byl ve stádiu objevů a stačí se podívat na středověká vyobrazení zvířat, která malíř znal jen ze zkresleného popisu. Při čarodějnických procesech, které přišly o pár století později se vyobrazoval ďábel v mnoha podobách. I císař Zikmund coby ďábel byl ohavou pekelnou. Jenže nemá to logiku. Ty kresby jsou kolem gotických oken ve značné výšce, oči je téměř nezaměří, chce to optiku. Tak pro koho byly určeny?

Foto: Vratislav Konečný

V kostele Jana Křtitele

Kde čerpal malíř inspiraci? Otázek mnoho, odpověď žádná.

Gotické katedrály zdobí sochy démonů, chrliče dešťové vody jsou vytesány jako nestvůrné či pitvorné bytosti. Měly znázorňovat pekelné bytosti, které jsou vykázány vně církevní stavbu, svou viditelností připomenout věřícím existenci protipólu nebes. Ale jsou viditelné, na rozdíl od jindřichohradeckých monster. Měly je vidět jen osoby zasvěcené? Ale zasvěcené čemu? Pro prostého návštěvníka byly jen podivnými stvůrami, se kterými se nemohl setkat. Nebo mohl? Spatřil malíř mutanty? Jedná se o českou šifru mistra Leonarda?

Foto: Vratislav Konečný

„Obludy“ jsou kolem oken

Co se vše dá vydedukovat

Někteří záhadologové považují geometrické kartové obrazce za šifrované poselství DNA. Pokud bychom přistoupili na tuto teorii, a přistoupili na jejich účast při výzdobě zdejšího kostela, museli by Chudí rytíři Krista a Šalamounova chrámu, jak se templáři nazývali, znát velké tajemství života. Jejich náhlé zničení a popravy členů řádu nebyly možná jen kvůli nesmírnému bohatství. Někteří rytíři přešli do jiných řádů, kde údajně dál šířili střežená tajemství. Kam se ztratila?

Foto: Jindřichohradecké městské muzeum

Strom života

Každopádně návštěvu kostela si přidejte k cílům v Jindřichově Hradci.

Co dál v Jindřichově Hradci

Dalším zajímavým objektem je kostel Nanebevzetí Panny Marie nedaleko zámku, u něj můžete překročit 15, poledník vyznačený na zem kovovým pásem.

Foto: Vratislav Konečný

Jindřichohradecký zámek

Vedle kostela najdete Muzeum fotografie. Táhne i největší mechanický betlém na světě, Krýzovy jesličky. Punčochářský mistr Tomáš Krýza je vytvářel přes 60 let. V bývalém zámeckém pivovaru se nachází Dům gobelínů, tady se dozvíte vše o tradiční jindřichohradecké výrobě tapisérií. Další zajímavosti vám sdělí v infocentru u náměstí Míru.

ww.mjh.cz/minoritsky-klaster/kostel-sv-jana-krtitele

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz