Článek

Příchod k parku z obce.
Stálo v něm, že Slatiňany skrývají zámek a hřebčín. Nejenže neskrývají, ale hrdě se jimi pyšní, i když každá instituce zvlášť. Jako kdyby spolu nesousedily. Ale to nebudu řešit.
Slatiňanský zámek nepotřebuje reklamu. Na rozdíl od řady sídel, kde jsou svozové exponáty, má původní zařízení, a to dokonce i v kotelně, kam se při prohlídce parádní zámecké kuchyně také dostanete. Technické zázemí je zvláštní prohlídkový okruh, kde se rozhodně nebudete nudit.

Kostel, nyní se opravuje spojovací chodba se zámkem.
Ty koni habsburský, patříš na jatka!
V sousedství stojí proslulý hřebčín, žije tu 250 úžasných starokladrubských vraníků. Je tu i odchovna hříbat.

Motto letošní akce Národního památkového ústavu.

Hurá do světa!
Koně měli při vzniku Československa namále, čekala je jatka. To proto, že „svobodou“ opilí vlastenci a pseudovlastenci ničili ve velkém symboly připomínající nenáviděné Habsburky. Koně do této kategorie patřili. Podobně si počínala bolševická sebranka v Rusku, když chtěla zcela vyhladit chrty barzoje, se kterými lovila ruská šlechta. Obému se nakonec podařilo zabránit.

Jak a za co.
V hřebčíně, který je součástí Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, se natáčel oblíbený dobrodružný film mého mládí Smrt v sedle, a také televizní seriál Dobrá Voda.

Koně na scéně.

Zámecká chodba plná trofejí a obrazů, prý připomíná konopišťskou.
Z původní tvrze k pohodlnému letnímu sídlu
Slaťiňany leží na úpatí Železných hor. Rozlehlému parku na okraji města dominuje renesanční zámek, postavený koncem 16. století na místě středověké tvrze. Zakladatelem byl zřejmě jakýsi František ze Slatiňan, dalším doloženým majitelem je rytíř Zikmund Šárovec, jehož syn Václav byl pěkný gauner, který velmi škodil při loupežích v okolí. Skončil ale v Praze na popravišti. .

Na prohlídkové trase, stůl ve tvaru podkovy.
Pak se ke Slatiňanům dostal písař menších desek zemských rytíř Bohuslav Mazanec z Frymburka, od něhož už se dá mluvit o zaznamenáníhodné historii.
Pozemek se zdál dobrý, Mazanec si tu nechal postavit zámek. Měl být čtyřkřídlý, ale to bylo nad Mazancovy možnosti. I to málo je ale hezké, prý to má připomínat malou Litomyšl. Jestli k tomu stačí jen psaníčková sgrafita a pár střešních dekorací s hodinovou plechovou věží, tak je to není zrovna moc.

Na prohlídkové trase, všude se může fotit, bez blesku, a nesmí to zdržovat návštěvníky. Pozoruhodná mapa je monarchie RU.
Bohatí Auerspergové
Majitelé se tu často střídali, konečnou podobu získal objekt za panování rakouského rodu Auerspergů v polovině 19. století, je provedena v novogotickém slohu. Rakouský rod vlastnil Slatiňany a přilehlé panství skoro 200 let. Jako na každém zámku se dozvíte o velkém šlechtickém propletenci, kdy se sňatky uzavíraly především kvůli majetkovým ziskům a postupu v šlechtické hierarchii. Toho se vám dostane bohatě při asi hodinovém výkladu, při kterém dojde na běžný život šlechty. Byl to docela zápřah, spravovat majetky, ani děti se neflákaly, byly předurčeny pro různé obory a běda, když něco zanedbaly.

Na lustry průvodci speciálně upozorňují. Jsou skvostné.
Kopyta, kam se podíváte
Zámek zakoupil Josef František hrabě ze Schönfeldu, jeho dcera se roku 1746 provdala za knížete Jana Adama z Auerspergu, majetek byl poté převeden na tuto rodinu. Pocházeli z Kraňska, to je jedna verze, slovinsky se psali také Turjačani nebo Turjaški, další prameny uvádějí švábský původ.

Zámecké interiéry jsou velmi vzdušné, útulné.
Zábava samozřejmě také byla, Auerspergové, a posléze s nimi spříznění Kinští, byli milovníky koní. Pěstovala se jak jízda, tak i třeba parforsního hony, při kterých zvěř nehynula, ale „zajatá“ se následně vypouštěla do obor. Komu kopytníci moc neříkají, může se mu zdát, že je v zámku „překoňováno“ Všude uvidíte jejich obrazy, fotky, plastiky, dokonce i nábytek je ve tvaru podkovy.

Dámský budoár.

Knížecí pracovna.

Jídelna.
.Auerspergové na Slatiňanech vymřeli po meči v roce 1942, na další tři roky byl majitelem Dr. Josef František Trauttmansdorff, jeho majetek přešel na stát na základě Benešových dekretů.

V kuchyni…
„Postupný proces obnovy památky na čas zastavila restituční kauza, kterou vyvolal požadavek Matthiase Trauttmansdorffa, syna posledního majitele zámku, na navrácení konfiskovaného majetku. Spor trval dlouhých čtrnáct let a zastaven byl až roku 2006 na vlastní žádost žalobce. V té době byl již zámek prohlášený národní kulturní památkou a spravován Národním památkovým ústavem.“ (Oficiální text NPÚ na stránkách slatiňanského zámku.)
Původní mobiliář
Na zámku je původní mobiliář doplněný částečně ze Žleb a dalších objektů, které rod vlastnil. Patřily jim například nedaleké Nasavrky. Další větvi patřilo panství ve Vlašimi, ta se na Slatiňanech nezmiňuje, je to jiná kapitola.

V parku, model koně Thesea, posloužil jako předloha sochaři Kafkovi pro jezdeckou sochu Jana Žižky.
Nejprve ještě před válkou hrozilo, že ze zámku budou byty. Po válce a zkonfiskování majetku začal systematický rozvoz zařízení do všech možných státních institucí. Slatiňany byly na okraji zájmu. Velká rekonstrukce s návratem zařízení nastala v letech 2017 až 2020.

Z parku, pohled na zadní trakt.
Prohlídkové místnosti jsou velmi útulné. Vše je pohodlně zařízené, někteří návštěvníci se třeba diví, že tu vidí funkční splachovací toalety, elektrické osvětlení, radiátory. To už hlásali bolševici v Rusku po své světové revoluci – Sověty plus elektrifikace rovná se komunismus. A to bylo v zaostalé zemi na východě.

U jezírka.
Velký údiv nastává v moderní kuchyni, a když navštívíte kotelnu, odkud se zámek zteploval a rozváděla se voda, tak je jasné, že pokrok nezastavíš.

Z parku.
Hippologie už tu není
V roce 1950 na zámku vzniklo ojedinělé hippologické muzeu. Od roku 2018 je z důvodů „rekonstrukce“ uzavřené. Byla tu velká expozice o Velké pardubické, Latě Brandisové, která jako jediná žena zvítězila na Velké pardubické steeplechase…

Budova hřebčína.

Osazenstvo bylo až na výjimky na pastvě.

Kočárovna.

Postroje.
Relaxační park
Vstupenka do zámku opravňuje, a byla by škoda toho nevyužít, k návštěvě anglického parku, kde najdete i Dětské hospodářství. Tady se mladá knížata učila běžným činnostem, práci v domě, kupectví, starosti o zvířata. Kníže na ně zrakem bedlivákem pozorně dohlížel. V parku je možné relaxovat na lehátkách na trávníku nebo u jezírka, na konci oplocené plochy stojí miniaturní napodobenina středověkého hradu Kočičí hrádek. Je postaven tak, aby se tu protáhly jen děti.

V parku
Výlety po okolí:
Usedlost Švýcárna s muzeem starokladrubáků, vyhlídková věž Bára, opravená a upravená zřícenina hradu Rabštejnek, ruina hradu Žumberk, dřevěný barokní kostel v Kočí, Chrudim se spoustou památek, Nasavrky a keltský archeoskanzen. …
Špalíček výletů: Hrady a zámky. Soukup a David, 2020
www.zamek-slatinany.cz/cs
cs.wikipedia.org/wiki/Auerspergové
Výklad






