Zámek v Moravské Třebové byl renesančním klenotem moravských Žerotínů

Z nádraží v České Třebové vyráží motoráček bez průvodčího pomalou jízdou do Moravské Třebové. Vjíždíme do Hřebečska, německy Schönhengstgau, což je zaniklá jazyková enkláva rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy. Více než Hřebečsko se používal název Svitavský jazykový ostrov. Cílem cesty je již zmíněná Moravská Třebová.

Trhová ves je poprvé doložena v roce 1278 jako Tribovia, jméno se vztahovalo k říčce, jmenný původ je odvozen od staročeského třěb – mýtina, mýcený les. Přívlastky Česká a Moravská se objevují k rozlišení již ve 14. století.

To už motoráček staví ve městě, které bylo proslulé textilní výrobou, stále je tu fabrika Hedva, produkující technické, dekorační a bytové tkaniny.

Založeno Borešem

Když Boreš II. z Rýzmburka město zakládal, nechal do něj přivést německé osadníky.

Boreš se psal se podle severočeského hradu, který založil a známý je také jako Osek.

Potomci prvních kolonistů tu vydrželi do konce druhé světové války.

Boreš byl významnou osobou (maršálek) v období panování krále Václava I., za vlády jeho syna Přemysla Otakara II. byl jedním z nejvlivnějších šlechticů na královském dvoře. Držel rozsáhlé majetky v Čechách i na Moravě.

Po vzpouře proti králi Přemyslu Otakarovi II. v roce 1275 a 1276 spolu byl se Závišem z Falkenštejna a dalšími Vítkovci zajat a roku 1277 popraven.

Městská památková rezervace

Od nádraží k historickému centru půjdete asi kilometr frekventovanou a nepříliš vábnou ulicí. Renesanční zámek je skryt za domy na Náměstí T. G. Masaryka, které tvoří s přilehlými ulicemi městskou památkovou rezervaci.

Většina domů má pozdně gotické a renesanční jádro s klenutými mázhauzy, portály, arkýři. Náměstí dominuje radnice s věží. Radnice je kuriózní, přízemím vede průchod na Kostelní náměstí, budova nemá žádné základy.

Barokní mariánský sloup na Masarykově náměstí s bohatou výzdobou je upomínkou na morovou epidemii, zemřelo při ní přes 900 obyvatel.

Město patřilo postupně pánům z Lipé, moravským markrabatům Joštovi a Jindřichovi, pánům z Postupic, dále z Boskovic, až přišli roku 1589 Žerotínové. Bližší a daleko rozsáhlejší informace získáte při prohlídce zámku.

Na nádvoří jsou umístěny kovové plastiky hlav majitelů zámku, za nichž se panství dařilo nejlépe.

Když tu vládli Ladislav Velen Žerotín z Boskovic a jeho manželka Bohunka Žerotínská, rozená z Kunovic patřilo město k nejvýznamnějším moravským centrům, vysloužilo si přezdívku Moravské Athény.

Oku lahodící renesance

Zatímco z ulice za náměstím je vstup do zámku celkem nezajímavý, po projití průchodu do rozsáhlého nádvoří s patrovými arkádami na vás dýchne opravdová kamenná krása. Není divu, že je zařazen mezi nejcennější renesanční památky střední Evropy. Stavba představuje vývoj renesance od konce 15. do začátku 17. století. V roce 1840 tu vypukl velký požár, po kterém musela být stržena velká část zámku.

Brána do zámku je mimořádnou památkou. Je jednou z našich nejstarších renesančních památek na sever od Alp. K dalším patří ostění Vladislavského sálu na Pražském hradě a portál zámku v Tovačově.

Na bráně najdete latinský nápis. V češtině zní: Ladislav z Boskovic a Černé Hory, pán tohoto zámku, mě postavil v roce 1492.

Od tapisérie až do mučírny

Na zámku mají návštěvníci na výběr ze tří základních okruhů. Prvním z nich jsou Poklady Moravské Třebové. Nabízejí průřez historií města a seznamují s nejdůležitějšími milníky zámku.

Největším skvostem je jednoznačně tapisérie s námětem Ifigenie na Tauridě, kterou si nechal na zakázku vyrobit Ladislav z Boskovic na počátku 16. století v Bruselu. Dalším lákadlem je například model zámku, tak jak vypadal v době své největší slávy. Ve věži vznikla ložnice a pracovna Ladislava Velena, tady vás průvodci seznámí s majiteli opravdu dokonale.

Mobiliář je svozový a ze zápůjček. Protože žerotínské panství bylo rozsáhlé, je z čeho brát.

Expozice útrpného práva

Pokud vás však klasická zámecká trasa neláká, nabízí se druhý okruh, kterým je Středověká mučírna a alchymistická laboratoř doktora Bonaciny.

Na této prohlídce uvidíte nejrůznější druhy mučících nástrojů, dozvíte se, kde ve městě stávala mučírna a také jaká nejkrvavější poprava se u nás konala. Na odlehčení v druhé polovině navštívíte alchymistickou laboratoř, kde se dozvíte mnohé z tajných věd alchymistických, upozorňují průvodci.

Moravskotřebovská mumie

Městské muzeum má ve sbírkách řadu pokladů, asi nejatraktivnější jsou sály s mimoevropskými sbírkami, mezi nimiž je část uspořádaná jako staroegyptská hrobka s mumií královny Hereret.

Objekt se v současnosti rekonstruuje.

Město geograficky patří odjakživa na Moravu. V roce 1960 se nelogickým politickým zásahem ocitla v tehdejším Východočeským krajem. Jižní polovina města je dnes v Pardubickém kraji, rozkročená mezi „lvem a orlicí.“

Na kopci jižně nad městem stojí volně přístupná rozhledna Pastýřka, od zámku vzdálená asi kilometr a půl.

Na východním kopci se tyčí Křížový vrch.

Kalvárie dominuje městu

Z Křížového vrchu se otevírá pohled na město a okolí.

Stoupá k němu kryté „Schodiště mrtvých“, kudy se nosily rakve s nebožtíkem na hřbitov. Musela to být těžká práce, schody jsou dost strmé. Když zemřel některý z cechovních mistrů, kladli na rakev ještě znamení živnosti, těžký kříž, zřejmě i věnec.

Barokní kalvárie na Křížovém vrchu

Později byla zbudována cesta, po které vyjížděl pohřební kočár. V gotickém kostele Nalezení svatého Kříže stojí dřevěná renesanční kruchta. Zeď kostela zdobí kamenné epitafy. Na hřbitově je řada starých náhrobků, funerální architektura je velmi zajímavá.

Na vrcholu kopce stojí rozsáhlá barokní kalvárie. Dílo s postavami Boha Otce, Madony a Jana Křtitele zhotovil vynikající sochař J. Pacák v roce 1730. Přijdete k ní cestou kolem čtyř barokních kapliček.

Brána času

Po zámkem stojí u silnice zcela moderní objekt Brána času od architektky Markéty Veselé. Uvnitř jsou na 11 žebrech uvedena data významných událostí v historii města. Vedle brány najdete desku s mapou města _“Od renesance k baroku,“ ta vás provede po nejzajímavější místech Třebové, které Moraváci říkají Střebová.

Máte co prohlížet.

www.zamekmoravskatrebova.cz

výklad průvodce

www.muzeummoravskatrebova.cz

www.regiontourist.cz/co-podniknout/krizovy-vrch-a-krizova-cesta-v-moravske-trebove/

Vlastní