Význam diskusních fór pro občanskou politickou komunikaci

Analýzu zpracovaly Jana Rosenfeldová a Lenka Vochocová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Článek vznikl v rámci Expertní skupiny pro Ukrajinu.

Rozvoj sociálních médií a diskusních fór proměňuje uvažování o občanské politické participaci a vzbuzuje otázky ohledně užitečnosti online prostředí. Stále se vede odborná diskuse o relevanci internetu jako prostředí pro demokratickou diskusi. Někteří se obávají toho, že tzv. „kliktivismus“ (např. dát „lajk“ nějaké politické informaci) může mít negativní dopad na politickou participaci v offline životě, protože lidé nabudou dojmu, že svoji politickou roli již naplnili v online prostředí.

Lidé skrze vyjadřování svých politických postojů v online prostředí vyjadřují svoji politickou identitu, a díky tomu tyto aktivity definujeme jako politickou participaci. V obecném povědomí však online prostředí vnímáno spíše jako prostor, které není místem pro slušnou výměnu názorů různých politických aktérů s cílem dosáhnout ideálně celospolečenského konsenzu. Dominují obavy z fragmentace (“názorové bubliny“, v nichž se sdružují lidé se stejnými postoji a izolují se od druhých) či polarizace postojů ve společnosti vlivem algoritmů.

Politická komunikace v online prostředí je popsána ve výzkumu jako velmi konfliktní, toxická a zaplavená osobními útoky, což může obecně negativně ovlivňovat demokracii, zejména vzhledem k odklonu některých skupin populace od tradičních zdrojů politických informací, jakými jsou mainstreamová zpravodajská média.

Z výzkumů dále vyplývá, že ačkoli ženy jsou v posledních desetiletích aktivnějšími voličkami než muži, ženy se výrazně méně účastní politických diskusí. To platí významně pro politické diskuse v online prostředí v České republice, v nichž ženy participují nápadně málo – naše data ukazují, že procento žen v různých mainstreamových prostředích se pohybuje v nejnižších desítkách procent (11 % v diskusích k migrační krizi na iDnes, 21 % na stránkách politických aktérů na Facebooku).

To má řadu příčin, mezi kterými dominuje fakt, že tradiční online prostředí pro politickou diskusi jsou ovládána muži a stereotypně mužským přístupem – muži často ovládají debatu, prostředí jsou extrémně soutěživá, sexistická a plná osobních útoků. Také toxické formy online expresivity jsou genderované, tedy jsou častěji namířené proti ženám, které z toho důvodu tato prostředí opouštějí. Zahraniční výzkumy ale naznačují, že zájem žen o politiku stoupá, pokud má přímý dopad na jejich život a životy jejich blízkých.

Východiskem z této situace mohou podle některých studií být neformální politické debaty v takzvaných „třetích prostředích“, v nichž podle studií převládá kvalitnější politická diskuse. Třetí prostředí jsou definována jako primárně nepolitická online prostředí, typicky online diskusní zájmová fóra, v nichž se diskutující vedle svých zájmů v nezanedbatelné míře věnují politickým debatám. Identifikace a následná analýza politických diskusí v online zájmových fórech je jednou z cest, jak v online prostředí naslouchat politickým obavám a postojům jednotlivců i celých skupin, které se často neúčastní tradičnějších forem politické komunikace či participace.

Tyto „kyberkomunity“ v online prostředích by tak mohly nejen kompenzovat odklon lidí od tradiční politiky, posílit jejich občanskou participaci a přispět k pluralističtější a více respektující veřejné debatě, která je obvykle méně polarizovaná, názorově pestřejší, více deliberativní a obecně kvalitnější, protože lidé v takových fórech jsou propojeni společným zájem, a jsou vůči sobě tedy empatičtější i v politických debatách. Mohou být také dobrým zdrojem informací o politických náladách ve společnosti mimo mainstreamovou veřejnou sféru.

V našem výzkumu jsme se zaměřily na jedno z těchto „třetích prostředí“, na rodičovské diskusní fórum eMimino.cz. Je zřejmé, že toto diskusní prostředí představuje pro ženy skutečně bezpečný prostor. Bezprostředně po ruské invazi se zde ženy svěřovaly se svými často velmi osobními pocity, zejména strachem a nejistotou, bez obav z výsměchu, se kterým se některé z nich setkaly v offline prostředí. Mezi diskutujícími dominoval strach o vlastní život a život blízkých osob. Jejich pocity byly navíc často umocněny tím, že k ruské invazi dochází v době pokračující nejistoty související s pandemií nemoci covid-19. V návaznosti na projevený strach a nejistotu mezi sebou ženy rovněž sdílely různé strategie, jak se s novou situací vypořádat, a především si poskytovaly vzájemnou podporu. Ačkoliv strach a nejistota v první fázi jednoznačně dominovaly, charakter fóra umožnil ženám bez obav projevit i další emoce, například vztek a agresi.

Fórum ale ženám sloužilo i k velmi racionálním politickým diskusím. Představovalo pro ně platformu, kde mohly klást ostatním diskutujícím složitější, ale i velmi praktické otázky, na které se jim dostávalo slušných a poučených odpovědí. Podle naší analýzy si v téměř 20 % komentářů diskutující explicitně vyjadřovaly vzájemnou podporu a v 66 % byl jejich názor podpořen argumentem. Kladení otázek ukazuje na vzájemnou důvěru mezi diskutujícími a naznačuje, že některé účastnice diskusí představují pro ty ostatní určité autority. Jejich postavení přitom může být důsledkem toho, že jsou v jiných diskusních vláknech, často nepolitických, uznávány pro svou kompetenci. Takové diskutující jsou označovány jako „superparticipant(k)y“. Nejenže frekventovaně přispívají do debaty, ale mohou rovněž udávat směr diskuse, a často ji dokonce moderovat.

Pro „třetí prostředí“ je typické, že se v nich potkávají diskutující, které spojuje společný zájem, a jejich primárním cílem je tak spolupracovat. Pro uživatelky diskusního fóra eMimino.cz je touto společnou identitou jejich rodičovství, resp. mateřství nebo zájem o související témata, a v mnoha diskusních vláknech tak přirozeně probíhají debaty zaměřené na témata, která vnímáme jako primárně nepolitická. Snaha o vzájemnou spolupráci ale do značné míry určuje i charakter politických diskusí. Ačkoliv se politické identity jednotlivých diskutujících mohou výrazně odlišovat, ukazuje se, že jsou v reakcích vůči sobě mnohem zdrženlivější, vstřícnější a diskuse jsou mnohem méně útočné, než bývá u takto polarizujících témat běžné.

V souvislosti s diskusí o migraci jsme na stejném fóru identifikovaly nějakou formu vulgarity vůči dalším diskutujícím jen ve 2 % komentářů, což je výrazně méně než bývá výzkumy uváděno pro jiná diskusní prostředí. V diskusi se samozřejmě potkávají diskutující s různými postoji k ruské invazi na Ukrajinu, ale často spolu diskutují slušně, snaží se domluvit a vyzývají se vzájemně k dodržování pravidel slušné komunikace. Roli zde hraje také skutečnost, že se znají i z jiných, nepolitických diskusních vláken, kde mohou naopak sdílet podobné názory a postoje.