Článek
Zmizení devítiletého chlapce
Ve 20. letech minulého století bylo Los Angeles jedním z nejrychleji rostoucích měst ve Spojených státech. Moderní centrum s bankami, hotely, kiny a neonovými reklamami kontrastovalo s klidnými čtvrtěmi plnými bungalovů obklopených palmami a zahradami. Po širokých ulicích se vedle elektrických tramvají prohánělo stále více automobilů, zatímco na okrajích města se mezi domy tyčily ropné vrty – tehdy běžná součást zdejší krajiny.
Tehdejší doba nebyla nijak jednoduchá. Město lákalo tisíce lidí za prací i snem o lepším životě, především díky rychle se rozvíjejícímu filmovému průmyslu v Hollywoodu. Pod leskem moderní metropole se však skrývala i temnější tvář: korupce, organizovaný zločin a nedůvěra v policejní složky, které se později výrazně promítly i do jednoho z nejznámějších kriminálních případů své doby.
Psal se 10. březen roku 1928. Walter Conrad Collins, devítiletý chlapec z Los Angeles, dostal od své matky pár drobných na lístek do kina. Ani jeden z nich netušil, že se už víckrát neuvidí. Christine Collinsová do té doby vychovávala svého syna sama, jelikož chlapcův otec si ve vězení odpykával trest za opakované krádeže.
Noviny okamžitě zvěřejnily zprávu o zmizení dítěte a přidaly jeho přesný popis, ale to se bohužel nesetkalo z odezvou. Veřejnost byla v tomto ohledu nemilosrdná a obviňovala policejní vyšetřovatele z nedostatku úsilí, které by vedlo k nalezení pohřešovaných lidí. A jelikož byla policie už zoufalá, chytala se každého stébla trávy, které by na ni vrhalo lepší světlo. Proto s velkou pravděpodobností došlo k následující kuriózní události.
Vyšetřovatelé hledali nějaké pojítko, které by vedlo k nalezení malého Waltera. Dlouho se domnívali, že se chlapec stal aktem pomsty za zločiny, které dříve napáchal jeho nezvedný otec. Po několika měsích ale došlo k zajímavému obratu. Ve státě Illinois, vzdušnou čarou přibližně 3000 km od místa zmizení, jakýsi chlapec začal prohlašovat, že on je zmizelým Walterem Collinsem. Na něco takového policie reagovala okamžitě, jelikož už si opravdu potřebovala naklonit veřejnost. Nevyřešené případy zmizelých dětí totiž opakovaně svědčily o neschopnosti bezpečnostních složek.
Čí je to dítě?
Vyšetřovatelé si tvrzení chlapce z Illinois moc neprověřovali. Proč taky? Proč by si dítě něco takového vymýšlelo? Zařídili mu cestu vlakem do Los Angeles a už se těšili, jak se radostná zpráva rozletí do světa ve všech novinách. Walterova matka s nadějí vyhlížela svého syna a děkovala bohu, že to dobře dopadlo. Jenomže ouha. Když se Christine Collins se „synem“ setkala, okamžitě poznala, že nejde o Waltera. Chlapec byl vyšší, měl jinou barvu očí, jiný tvar obličeje a dokonce měl za sebou obřízku, kterou Walter nikdy nepodstoupil.
Co je na celé záležitosti ale ještě více absurdní? Losangeleská policie odmítala připustit jakoukoliv chybu a trvala na tom, že jde o Waltera. Po náročných měsících pátrání vyšetřovatelé začali na ženu naléhat, aby si chlapce vzala domů „na zkoušku“. V tom velkém rozrušení a po tolika měsícíh odloučení se přece mohlo stát, že matka své dítě nepoznala. A když po několika týdnech dál tvrdila, že to není Walter, policie ji označila za psychicky narušenou a nechala ji proti její vůli zavřít do psychiatrické léčebny. Nic jednoduššího se vymyslet nedalo. Brzy se však ukázalo, že všechno je jinak.
Chlapec, který se tak najednou objevil na scéně, se ve skutečnosti jmenoval Arthur Hutchins. V devíti letech mu zemřela biologická matka. Poté žil se svou nevlastní matkou Violet Hutchinsovou, jenomže ta mu k srdci očividně nepřirostla. Utekl z domu a potloukal se. Za Waltera Collinse se vydával proto, aby se od macechy dostal co nejdál. Po měsíci života na cestách dorazil do města DeKalb. Když ho zadržela policie, začala se ho vyptávat na zmizelého Waltera. Hutchins nejprve tvrdil, že o něm nic neví, ale svůj příběh změnil ve chvíli, kdy si uvědomil, že by se díky tomu mohl dostat až do Kalifornie. A to se mu taky podařilo. Pod tlakem se ke všemu nakonec přiznal.
Christine byla propuštěna z psychiatrické léčebny, kam ji odklidili na základě tehdy běžně zneužívaného ustanovení označovaného jako Code 12, které umožňovalo označit člověka za duševně narušeného bez řádného soudního řízení. Následně podala žalobu na policii v Los Angeles a její případ se dostal před soud.
V roce 1930 soud rozhodl v její prospěch a přiznal jí odškodné ve výši 10 800 dolarů (na tehdejší dobu značná částka). Policejní kapitán James E. Davis však rozsudek nikdy dobrovolně nesplnil a Christine peníze ve skutečnosti nedostala. Ani po odhalení pravdy se žena nevzdala naděje, že Walter žije. Pokračovala v pátrání po svém synovi ještě mnoho let.
Oběť sériového vraha?
Ačkoliv se případ Waltera Collinse nikdy neuzavřel, policie nakonec došla ke smutnému závěru, co se malému chlapci stalo. Nejpravděpodobnější verze byla ta, že se Walter Conrad Collins stal jednou z obětí sériového vraha Gordona Stewarta Northcotta na místě zvaném kuřecí farma ve Wineville.
Existuje několik důvodů, proč se vyšetřovatelé přikláněli právě k této teorii. Walter zmizel ve stejném období, kdy Northcott unášel a vraždil chlapce. Farma se nacházela asi 100 kilometrů od Los Angeles, takže únos dítěte z města byl reálně možný. Jeden z přeživších, patnáctiletý synovec Northcotta, vypověděl, že na farmě viděl i další chlapce, které neznal. Některé z nich podle něj Northcott zabil. Na farmě byly nalezeny lidské ostatky, ale většinou jen malé úlomky kostí. Identifikace tehdy nebyla možná, protože testy DNA ještě neexistovaly.
Tehdejší vyšetřování zkomplikovalo samotné chování Northcotta. Během výslechů se opakovaně přiznával a zase svá přiznání odvolával. V jednu chvíli tvrdil, že Waltera zabil, jindy to popřel. Jeho výpovědi byly natolik rozporné, že jim vyšetřovatelé nemohli plně věřit.
Naději na Walterovo přežití přiživila událost z roku 1931. Do Los Angeles přišel mladík, který tvrdil, že byl na Northcottově farmě vězněn spolu s Walterem a že se jim podařilo utéct. Jeho příběh ale nebylo možné ověřit a mnohé části výpovědi si odporovaly. Nakonec byl označen za nevěrohodný. Proto dnes většina historiků zastává názor, že Walter byl pravděpodobně zavražděn na Northcottově farmě. Přestože tato teorie nejlépe odpovídá známým skutečnostem, neexistuje žádný definitivní důkaz, který by jeho smrt potvrdil. Walterovo tělo nebylo nikdy nalezeno a případ zůstává oficiálně nevyřešený. Christine Collinsová zemřela v roce 1964, aniž by se dozvěděla, co se jejímu synovi skutečně stalo.
Zdroje:
https://homesteadmuseum.blog/2026/04/19/have-you-seen-this-boy-a-press-photo-of-the-missing-walter-collins-19-april-1928-part-one/
https://en.wikipedia.org/wiki/Disappearance_of_Walter_Collins
https://homesteadmuseum.blog/2026/04/22/have-you-seen-this-boy-a-press-photo-of-the-missing-walter-collins-19-april-1928-part-three/
https://www.findagrave.com/memorial/51763051/arthur_jacob-hutchins
https://en.wikipedia.org/wiki/Wineville_Chicken_Coop_murders
