Článek
Počátek Messingova života
Život Wolfa Messinga je od samého počátku zahalen řadou nejasností. Podle nejčastěji uváděných údajů se narodil 10. září 1899 v židovské rodině ve vesnici Góra Kalwaria nedaleko Varšavy, která tehdy ležela na území Ruského impéria (dnes patří Polsku). Jeho otec byl hluboce věřící Žid a přál si, aby se syn stal rabínem. Rodina žila skromně a Messing vyrůstal v prostředí, kde měl náboženský život a studium posvátných textů důležité místo. Právě toto dětství podle pozdějších vzpomínek výrazně ovlivnilo jeho další osud. Je však třeba dodat, že většina informací o jeho mládí pochází z Messingových vlastních vyprávění, která se v některých detailech rozcházejí a historikům se je dosud nepodařilo spolehlivě ověřit.
Jako dítě byl podle všeho velmi vnímavý. Sám přiznával, že dokázal vycítit nálady druhých lidí a zároveň vytušil, co kdo provede nebo řekne. Oplýval výbornou pamětí a míval silnou intuici. Život se mu obrátil naruby kolem dvanáctého roku. Nechtěl se stát rabínem, a proto se rozhodl utéct z domova.
S několika drobnými v kapse prý tajně nastoupil do vlaku směřujícího do Berlína, aniž by měl jízdenku. Když ho během cesty přistihl průvodčí, podal mu údajně obyčejný útržek papíru. Muž jej bez zaváhání označil, jako by šlo o platnou jízdenku. Messing později tvrdil, že právě tehdy poprvé objevil svou schopnost silou vůle ovlivňovat myšlení druhých lidí.
Podivuhodná vystoupení
V Berlíně dále rozvíjel svoje schopnosti, učil se lépe ovládat sugesci, soustředění i pozorovací schopnosti. Zpočátku vystupoval v menších varieté, kabaretech a cirkusech, kde předváděl čísla založená na zdánlivém čtení myšlenek, hledání ukrytých předmětů nebo plnění úkolů se zavázanýma očima. Díky rostoucí popularitě se jeho jméno začalo objevovat na plakátech v Německu i dalších evropských zemích a během několika let si vybudoval pověst výjimečného mentalisty, jehož vystoupení přitahovala davy zvědavých diváků.
Messingova vystoupení se výrazně lišila od klasických kouzelnických show. Nespoléhal na složité rekvizity ani na okázalé iluze, ale stavěl především na přímé spolupráci s publikem. Diváci mu zadávali nejrůznější úkoly – měli ukrýt předmět, pouze v duchu myslet na určitou činnost nebo ho dovést k člověku v hledišti. Messing pak často vystupoval se zavázanýma očima a zdánlivě bez jakýchkoli vodítek úkol splnil.
Největší pozornost budila jeho schopnost nalézt ukryté předměty nebo vykonat přesně to, co si někdo z diváků pouze představoval. Jedni věřili, že dokáže číst myšlenky, druzí byli přesvědčeni, že jde o mimořádně talentovaného mentalistu, který dokonale ovládal sílu sugesce, pozorování a řeč lidského těla. Právě tato nejistota mezi vědou a záhadou činila jeho představení natolik přitažlivými, že sály bývaly často beznadějně vyprodané.
Například svoje telepatické schopnosti vysvětloval Messing takto:
„Nejde o čtení myšlenek, ale spíše o čtení svalů. Když někdo o něčem usilovně přemýšlí, jeho mozkové buňky vydávají určité impulzy do celého těla. Tyto pohyby, které jsou pro ostatní neviditelné, já jednoduše cítím.“
Spolupráce se Stalinem
Po příchodu do Sovětského svazu si Wolf Messing rychle získal pověst neobyčejného mentalisty. Jeho vystoupení přitahovala davy diváků a zprávy o jeho schopnostech se začaly šířit i mezi sovětskou elitou. Podle Messingových vzpomínek se o něm brzy doslechl také Josif Stalin, který byl známý tím, že se zajímal o neobvyklé osobnosti a rád si ověřoval jejich schopnosti na vlastní oči. Mentalista tvrdil, že byl předvolán do Kremlu, kde měl podstoupit několik mimořádných zkoušek.
Ať už byly jeho kontakty se Stalinem jakékoli, jisté je, že v Sovětském svazu získal výjimečné postavení. Zatímco mnozí umělci čelili přísné cenzuře nebo upadli v nemilost režimu, Messing mohl desítky let cestovat po celé zemi a pořádat veřejná vystoupení. Jeho sály bývaly zaplněné do posledního místa a publikum fascinovala vystoupení, při nichž zdánlivě četl myšlenky nebo plnil úkoly zadané pouze v duchu.
Sovětské úřady jeho programy tolerovaly a podporovaly jako formu zábavy, přestože kolem jeho schopností panovaly neustálé dohady. Dodnes proto zůstává otázkou, zda byl pro sovětské vedení jen oblíbeným umělcem, nebo osobností, která vzbuzovala zájem i v nejvyšších politických kruzích.
Za zmínku však stojí událost, kterou potvrzují dobové prameny. Během druhé světové války věnoval Wolf Messing značnou část honorářů ze svých vystoupení na podporu obrany Sovětského svazu. Z vlastních prostředků financoval stavbu nejméně dvou vojenských letadel pro Rudou armádu, čímž se zařadil mezi známé sovětské umělce a veřejně činné osobnosti, které přispívaly na válečné sbírky. Za svůj štědrý dar obdržel děkovný telegram podepsaný Stalinem.
Proroctví pro Hitlera
Nejslavnější epizodou z Messingova života je ale určitě proroctví o Adolfu Hitlerovi. Podle Messingových vzpomínek se událost odehrála v roce 1937 během vystoupení ve Varšavě. V sále měl veřejně prohlásit: „Jestliže Hitler vytáhne na Východ, čeká ho smrt.“
V té době byl Hitler na vrcholu moci a podobný výrok byl mimořádně odvážný. Messing později tvrdil, že se zpráva o jeho proroctví dostala až do Berlína a Hitler reagoval zuřivě. Údajně měl na jeho dopadení vypsat odměnu 200 000 říšských marek, živého nebo mrtvého.
Setkání s českým odborníkem na paranormální jevy
Zdeněk Rejdák (1934–2004) byl český parapsycholog, publicista a jedna z nejvýraznějších osobností československého výzkumu tzv. paranormálních jevů. V roce 1967 zavedl pojem psychotronika, kterým chtěl nahradit označení parapsychologie, protože podle něj lépe vystihoval snahu zkoumat telepatii, jasnovidnost či psychokinezi vědeckými metodami.
I on se s Messingem údajně setkal v roce 1968 v Moskvě, probíral s ním jeho schopnosti a společně uvažovali, zda jsou v souladu s ideomotorikou. Díky tomuto psychologickému jevu uměl Messing poznat, kam náhodně vybraný divák schoval určitý předmět. Pokud Messing dotyčného držel za ruku, vycítil podle jeho pulzu nebo změny svalového napětí, zda se přibližují k cíli nebo zda se od něj vzdalují.
Rejdák si byl ale jistý, že šlo o víc než jen o silné pozorovací schopnosti. Údajně se pak Messinga zeptal na to, jestli Rusové přijdou do Československa. Messing mu měl údajně odpovědět: „Buďte optarní, oni přijdou. Ale dopadne to dobře.“
Jestli však tohle měla být jedna z jeho budoucích vizí, nebo jestli měl informace od vlivných lidí, se kterými udržoval styky, to už se asi nedozvíme. Budoucnost pro Československo sice nakonec skutečně dopadla dobře, ale počkat jsme si na to museli ještě celých dvacet let.
Zdroje:
Wolf Messing, Topsy Küppers, Eminent, 2006
