Článek
První máj. Všichni mluví o lásce, třešně se předhánějí v tom, která bude růžovější, a v obchodech nás bombardují srdíčky. Ale víte, co je na tomhle čase úplně nejkrásnější? Není to ten strom, ani ta pusa, kterou pod ním dostanete. Je to ten pocit, když se vedle někoho můžete konečně zhluboka nadechnout a nic nepředstírat.
Většinu roku se totiž tak trochu schováváme. Hlídáme si, co říkáme, abychom nevypadali hloupě. Snažíme se být silní, šikovní a bezchybní. Stavíme si kolem sebe takové ty neviditelné zdi, aby nám nikdo neublížil. Jenže pod tou rozkvetlou třešní tyhle zdi nedávají smysl.
Odvaha být sám sebou
Třešeň rozkvete jen na pár dní. Je krásná, ale hrozně křehká. A přesně takoví jsme i my, když odložíme všechny ty masky „důležitých lidí“. Skutečná láska a přátelství totiž nezačínají tam, kde se na sebe usmíváme v nejlepších šatech. Začínají ve chvíli, kdy si můžeme říct úplně cokoli. I ty věci, které nás trápí, i ty, za které se trochu stydíme.
Znáte ten moment, kdy s někým sedíte, mlčíte a je vám dobře? To je ta chvíle, kdy už vaše ego – to naše pyšné já – odešlo na procházku a zůstali jste jen vy dva. Dva lidé, kteří se vidí takoví, jací doopravdy jsou. Bez pozlátek, bez marketingu a bez přetvářky.
Májové moudro do kapsy
Letošní máj zkuste jeden malý rituál. Až budete stát pod tím kvetoucím stromem, zkuste zavřít oči a na chvíli zapomenout na to, jak u toho vypadáte. Vnímejte toho druhého ne ušima, ale srdcem. Říct „mám tě rád“ je krásné, ale říct „před tebou si nemusím na nic hrát“ je ten největší důkaz svobody darované vaší vzájemnou láskou.
Protože teprve když zmizí strach z toho, co ten druhý řekne na naši pravdu, začíná to pravé jaro v duši. Všechno ostatní jsou jen nadbytečné barevné obrázky z reklamy.
Přeji vám máj plný doteků, které hřejí, a slov, která hladí. Protože kdo chce být šťastný, hledá cestu k upřímnosti. Kdo nechce, dál se schovává za masku.
A co vy? Máte vedle sebe někoho, s kým můžete být úplně „nazí“ i v kabátě?
Májové tenisky (Prostý text)
1. sloka
Máš na rameni okvětní lístek a trochu prachu z cest,
v kapse drolíš lístky z kina, co nestihli jsme za trest.
Praha se dneska tváří, že věří na osud,
a já se tvářím, že mi stačí tenhle kousek klidu, dosud.
Mezihra
Nečekám na prince, co mě ze sedla sundá,
stačí mi ta tvoje stará, vytahaná bunda!
Buduje se napětí, ale tak nějak v klidu,
jsme dvě chyby v systému, co nehledají chybu.
Refrén
Tak mě polib pod tou třešní, než to všechno opadá,
není to scéna z filmu, spíš jen dobrá nálada.
Žádný velký sliby, jenom teď a tady,
májský ráno v teniskách a v srdci žádný vady.
2. sloka
Lidi kolem fotí selfíčka a hledají ten správný úhel,
my dva máme v papíru od párku mastný pruh a uhel.
Je to trochu kýč, ale dneska je mi to fuk,
hlavně že jsi vedle mě a máme spolu srdce hluk.
Most (Bridge)
Možná je to jenom jaro, možná je to v nás,
možná zítra zapomenem, jak se zastavil čas.
Ale dneska… dneska je to naše.
Závěr
Pod tou třešní…
Všechno je v pohodě tak, jak to je.
