Článek
Energie, která vytváří vše kolem nás, je jednotná a všudypřítomná. Je to síla, která nezná rozdíly mezi mužem a ženou; oba jsou její neoddělitelnou součástí, vyjadřující ji každý svým způsobem.
Tato univerzální energie nezná rozdíly ve své podstatě, ačkoli může být vnímána a popisována rozličně v závislosti na osobních zkušenostech a perspektivách.
Stejně tak, jak je zvykem říkat, že jen žena může přivést na svět dítě, je to pravda, ale ne úplná. Ano, díky ženě se dítě narodí, ale bez muže by její schopnost rodit nebyla naplněná. Co tím chci říci?
Je důležité si uvědomit, že naše schopnosti a hodnoty nejsou definovány pouze tím, co můžeme fyzicky vykonat, ale také tím, co nosíme uvnitř své duše – v naší schopnosti milovat sebe sama a druhé.
Je to jako meditace prováděná bez sebelásky. Ta je jako strom bez kořenů; stojí, ale neživí se díky nim. Ať jsi muž nebo žena, skutečná hodnota a síla pramení z vnitřní lásky a přijetí.
Skutečnou hodnotu našeho života neurčuje to, kolik máme dětí nebo jak jsme vnímáni okolím. Naše pravá hodnota je zakotvena hluboko v nás samotných, ve spojení se sebou samým, ve vnitřním tajemství naší existence.
Pravá hodnota života není o tom, co děláme, co umíme, nebo jak nás vnímají ostatní. Je to o tom, kým skutečně jsme – o autentičnosti a lásce, kterou si uchováváme uvnitř. Kdo si udržuje lásku ve svém srdci, ten v něm drží klíč k naději a štěstí. A nejen k tomu svému.
Smysl života se dá hledat nejen v naplňování svého vnějšího osudu, ale taky ve svém nitru. Protože odsud začíná a vede cesta k pravdivému životu. Sebeláska není sobectví; je to základ, na kterém můžeme stavět zdravé a naplněné vztahy s ostatními.
S celým vesmírem. A taky se sebou. A tak ten, kdo touží po štěstí, musí najít to, co mu nemůže vzít žádný osud – sebe sama.
Jak na to? Stačí následovat jednoduchý, přes dva tisíce let stále platný recept: „Miluj bližního svého, jako sebe samého.“ (אהבת לרעך כמוך).
PS: NA 17. KVĚTEN PŘIPADÁ KAŽDOROČNĚ MEZINÁRODNÍ DEN (BOJE) PROTI HOMOFOBII A TRANSFOBII. Tento den došlo v roce 1990 k vyškrtnutí homosexuality z Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace.
A ti, kteří nemilují druhé, ať jsou kýmkoliv, jakékoliv víry, rasy či orientace, nemohli nikdy skutečně milovat ani sami sebe.
