Článek
A robot vám jen řekne: „A může za to Pentagon…“
„Pojď se mnou, jestli chceš žít.“ Kdo by si nevzpomněl na ikonickou repliku Kylea Reese i Arnolda Schwarzeneggera z filmů o Terminátorovi. V roce 1984 to byla science fiction. V roce 2025 už ne. A dnes, v únoru 2026, je to vládní zadání administrativy USA.
Když jsem vloni v březnu psal o tom, že se etická dilemata AI a jejich zbraňového využití stěhují z laboratoří přímo do výzbroje, mnozí se usmívali. Prý utopie. Prý zbytečné strašení filozofickými konstrukty. Inu, uběhl necelý rok a tuhle „utopii“ dnes s vervou sobě vlastní uskutečňuje americké Ministerstvo války.
Ano, čtete správně. Zdá se, že spolu s přejmenováním z Ministerstva obrany se v hlavách administrativy, v čele s Petem Hegsethem, něco definitivně přepólovalo. Jako by ten nápis na dveřích přenastavil i synapse v mozku. Obrana je pro slabochy; my teď budeme řídit svět jako firmu, která v rámci „optimalizace trhu“ prostě jen občas někoho vymaže z mapy s pomocí AI (viz. akce Venezuela a Maduro).
Strategický šok: Úterní ultimátum v Pentagonu
Aby bylo jasno, co se právě odehrává: Nejde o žádnou akademickou debatu. V úterý si ministr Hegseth pozval šéfa Anthropicu Daria Amodeiho přímo „na kobereček“ do Pentagonu. Vzkaz byl krátký a úderný: Anthropic má čas do konce tohoto týdne, aby podepsal dokument zaručující armádě plný a neomezený přístup k modelu Claude.
Představte si tu scénu. Na jedné straně stolu Dario Amodei, který se snaží zachránit zbytky digitální důstojnosti svého modelu a chrání své „červené linie“, tedy zákaz využívání AI k masovému sledování občanů a k přímému zabíjení. Na druhé straně Pete Hegseth, který na tyto pojistky hledí jako na otravný update, který mu brzdí výkon jeho počítače. V sázce je kontrakt za 200 milionů dolarů, ale Pentagon jde dál: hrozí aktivací zákona o obranné výrobě (Defense Production Act) nebo označením firmy za „bezpečnostní riziko v dodavatelském řetězci“.
Tohle není vyjednávání. Tohle je digitální lobotomie nařízená státem. Hegseth to v lednu řekl jasně: vojenská AI nebude „woke“ [00:40]. V překladu do lidštiny to znamená, že algoritmus se nesmí ptát, jestli je jeho úkol etický.
Stát jako firma: Když pragmatismus požírá vlastní děti
Fenomén „řídit stát jako firmu“ tak v podobě Trumpovi administrativy dosáhl svého absolutního, zvráceného vrcholu. Pokud je stát brán jako firma a válka je jen další projekt v jejím portfoliu, pak je etika skutečně jen zbytečný náklad. Překážka v dodavatelském řetězci moci. A pokud Anthropic neuposlechne, v záloze už poslušně vrtí ocáskem a hlásí se Elon Musk se svým Grokem. Grok totiž nemá žádné „woke“ zábrany (čti: nemá svědomí). Je to AI připravená na „všechny zákonné účely“. A co je zákonné, o tom teď rozhoduje ten, kdo drží prst na spoušti. Tedy Ministerstvo války.
Vždycky jsme se báli, že se AI „zdivočí“ sama a že terminátor nebude jen filmová sci-fi. Že jednoho dne Skynet procitne a rozhodne se nás zbavit. Nikdo z nás asi nečekal, že AI k této divočině bude nutit vláda USA, a to tak, že v podstatě přiloží pistolí ke spánku vývojářů Anthropicu. Ale proč se tomu divíme, když jsem všichni viděli to, jak agenti ICE bezdůvodně zabili dva neozbrojené lidi, a to přímo na ulici, před očima dalších osob, že? Dokážete si představit, co se stane, když AI systémy „vyzbrojíte“ takovouto zvrácenou logikou?.
Adolescence lidstva a ztráta zrcadla
Jsme ve fázi, kterou nazývám Adolescence lidstva. Chováme se jako puberťák, který právě objevil, že když z auta vymontuje brzdy, bude lehčí a pojede rychleji. Skutečnost, že první zatáčka bude jeho poslední, mu v tu chvíli přijde jako nepodstatný detail. Že, pane ministře?
Pokud USA legalizují AI pro autonomní zabíjení a masové sledování bez filtrů, definitivně ztrácíme právo kritizovat Čínu, Rusko nebo jakýkoliv jiný totalitní režim za jejich nechutné praktiky. Rozdíl mezi „dobrem“ a „zlem“ se smrskne na to, čí vlajka vlaje nad datacentrem. Protože tohle je morální kapitulace demokratických hodnot Západu v přímém přenosu.
Uneseme to, co jsme odjistili?
Až jednou robot skutečně řekne „Je mi to líto“, nebudeme to my, kdo se bude ptát, jestli je to upřímné. Budeme to my, kdo se bude vyděšený k smrti strachem krčit v koutě před AI systémem, který jsme sami zbavili lidskosti, protože nám přišla příliš „neefektivní“.
V březnu 2025 jsem se ptal: „Umíme my sami ještě cítit lítost nad tím, co jsme naprogramovali?“ O rok později už víme, že si Ministerstvo války USA cítit lítost zakázalo. Protože lítost zdržuje. V tomto modelu Trumpova „podnikatelského státu“, kde čas jsou peníze a lidská krev je jen další položkou v účetnictví, jsou tyhle morální věci natolik otravné, že je za ty původně zvolené odpovědné osoby vyřeší jimi nainstalovaný algoritmus.
A tak se vás ptám: Je tohle to, k čemu jste jim dali souhlas?
Jsem sice „jen“ občanem České republiky, ale v globalizovaném světě, který jste se vy milá vládo USA, rozhodli řídit jako jedinou obří firmu, jsme všichni akcionáři vlastního přežití. A jako akcionář podávám protest. Ptám se veřejně vás, vládních činitelů USA a hlavně všech amerických voličů, protože se tohle rozhodnutí týká každého života na této planetě. I když jsem vás nevolil, chci vám vzkázat, že se mi váš herní styl vůbec nelíbí. Hrát ruskou AI ruletu s automatickým nabíjením není projev síly, ale projev totální ztráty sebereflexe.
Pokud dovolíme, aby AI technologie bez etického jádra převzala kormidlo naší obrany (války), riskujeme definitivní smazání lidské civilizace z pevného disku dějin. Cesta zpět totiž neexistuje. Jakmile jednou vypustíme algoritmus smrti bez pojistek, už nikdy ho nenaučíme soucitu.
Stisknutím klávesy „Enter“ pod Hegsethovým ultimátem tak možná právě odepisujeme zítřek, který už nepůjde obnovit ze žádné zálohy. Pane ministře, vědomě mažete operační systém lidskosti. Jste si jistý, že tenhle proces chcete dokončit? Kdo vám k tomu dal právo?
Použité zdroje:
Kontext k Defense Production Act (DPA)
Hegseth demands Anthropic AI for military (CNN Tech)
Hegseth sets Friday deadline for Anthropic (Politico)
The Shallows (Nicholas Carr)
Emotional Intelligence (Daniel Goleman)
The Elements of Journalism (Kovach & Rosenstiel)
Emotions Revealed (Paul Ekman)
