Článek
Po třicítce: kde jiní začali slábnout, on přidal plyn
Historie NBA je plná gigantů, kteří změnili hru, ale také plná jejich nevyhnutelného úpadku. Michael Jordan po třicítce sice ještě vyhrával tituly, ale jeho fyzická dominance se postupně měnila v mistrovství efektivity. Kobe Bryant po třicítce už nebyl nezastavitelným atletem, nýbrž smrtícím střelcem, který musel stále víc pracovat hlavou než tělem. Shaquille O’Neal po třicítce rapidně ztrácel kondici a stal se spíše obrem do systému než jeho tahounem.
LeBronův příběh je jiný – a právě proto tak zneklidňující pro všechny sportovní teorie o stárnutí. Ve 23. sezoně nehraje jako někdo, kdo „odkládá kariéru“, ale jako někdo, kdo pořád ví, že má ligu pod kontrolou. Jeho kombinace fyzické výdrže, basketbalového IQ a schopnosti číst hru zůstává elitní. To není běžné. To je výjimka, která boří pravidla. To svědčí o jeho výjimečnosti.
Srovnání s jinými legendami po dosažení věku 35 let
Když porovnáme LeBrona s jinými velikány ve stejném věku, rozdíly jsou brutální:
- Michael Jordan (35–38 let, Bulls/Wizards):
Jordan byl pořád génius, ale ve Washingtonu už to byl jiný hráč. Byl méně výbušný, více metodický, méně dominantní. LeBron? Stále hlavní motor týmu, nikoli jen „velké jméno na hřišti“. - Kobe Bryant (35–37 let):
V téhle fázi už bojoval s tělem, zraněními a klesající efektivitou. LeBron naproti tomu stále patří mezi nejlepší hráče ligy, nejen mezi nejlepší veterány. - Karl Malone (36–40 let):
Neuvěřitelně dlouhověký, ale ve vyšším věku už nebyl tím absolutním lídrem. LeBron stále je. - Tim Duncan (35–38 let):
Brilantní mysl, obrovský vliv, ale už ne primární ofenzivní zbraň. LeBron i ve 23. sezoně dokáže být hlavním střelcem, nahrávačem i stratégem v jednom.
Jinými slovy: většina legend po třicítce zpomalila, po pětatřicítce ustoupila a po čtyřicítce byla spíš symbol než realita. LeBron je stále realita. A velmi hmatatelná.
23. sezona jako výsměch biologii
Je snadné říct, že LeBron má jen „dlouhou kariéru“. To ale zcela míjí pointu. Dlouhou kariéru má spousta hráčů – málokdo ji ale tráví na vrcholu. LeBron není jen přítomen, on je relevantní. Nehraje jako bývalá hvězda, ale jako současná.
Jeho hra se změnila: méně sprintů end-to-end, více chirurgicky přesných přihrávek. Méně surové exploze, více kontrolované dominance. Ale jádro zůstává – když je zápas na hraně, Lakers pořád hledají číslo 23. LeBron je i po příchodu Luky Dončiče, jenž má právě po něm převzít taktovku v Lakers i nadále hráčem co dokáže sám rozhodnout zápas!
Lakers: tým, který stojí na čtyřicátníkovi
Možná nejtvrdší důkaz jeho výjimečnosti? Lakers bez LeBrona jsou jiný tým – pomalejší, méně organizovaný, méně nebezpečný. To je role, kterou mívají hráči na vrcholu, ne na sklonku kariéry.
To, že klub stále staví kolem téměř čtyřicetileté superhvězdy, by mělo být varovným signálem – ale paradoxně je to logické rozhodnutí. Protože LeBron stále dává smysl. A právě v letošní sezoně to může být „Last Dance“ ve spojení s Dončičem, který může i znamenat završení jeho skvostné kariéry titulem.
Anketa
Autor: David Sobola
Zdroje: https://www.basketball-reference.com/players/j/jamesle01.html
https://www.cbssports.com/nba/news/magic-johnson-says-lebron-james-is-probably-best-all-around-player-ever-but-michael-jordan-is-the-goat/
