Hlavní obsah
Názory a úvahy

Stát po výstřelu

Foto: Pixabay

Střelné zbraně začínají být i v česku velký problém

V Česku se střílí málo. Přesto se po každé střelbě chováme stejně: šok, sliby, rychlé změny a poté návrat k pohodlí. Skutečný problém není v „náhodných šílencích“, ale ve státě, který systematicky selhává v prevenci.

Článek

Selhává systém, ne jen jednotlivci

Česká debata má jeden zlozvyk. Vždycky se soustředí na pachatele a přitom téměř nikdy na stát.

Jenže vzorec posledních let je až příliš stejný:
tragédie → mediální tlak → politická aktivita → útlum → další tragédie.
To není smůla. To je způsob vládnutí.

Uherský Brod: první varování, které jsme odložili

Rok 2015. Restaurace Družba. Osm mrtvých.

Už tehdy bylo jasné, že stát neumí pracovat s rizikovými lidmi, neumí propojovat informace mezi policií a zdravotnictvím a neumí včas zasáhnout.

Co následovalo? Pár změn v policejních postupech – a jinak téměř nic. Varování jsme uložili do šuplíku.

Ostrava: bezpečí, které nebylo bezpečné

Nemocnice má být místem ochrany. V roce 2019 se stala místem smrti.

Opět jsme zjistili, že psychiatrická péče je podfinancovaná, krizová pomoc slabá a prevence roztříštěná.
Opět jsme reagovali jen kosmeticky.

Prosinec 2023: když už nebylo kam uhýbat

Střelba na Filozofické fakultě UK byla zlomem. Čtrnáct mrtvých donutilo stát jednat.

Ano, přišla zpřísnění pravidel pro zbraně a větší důraz na psychotesty.
Ale klíčové je něco jiného: stát jednal ne proto, že byl prozíravý, ale proto, že už neměl jinou možnost.

Chřibská: důkaz, že to není jen „pražský problém“

Leden 2026. Malý úřad, malá obec – a znovu střelba.

Žádný terorismus, žádná ideologie. Jen osobní konflikt, který přerostl v násilí.
To je nejnepříjemnější zpráva: riziko je všude tam, kde selhává prevence.

Kde stát selhává nejvíc

Tři strukturální chyby:

  1. Rozpadlá odpovědnost – policie, zdravotnictví a samosprávy spolu nesdílejí informace systematicky.
  2. Ideologická válka o zbraně – místo věcných řešení jen křik obou táborů.
  3. Politická krátkozrakost – prevence nepřináší hlasy, reakce po tragédii ano.

Co by bylo rozumné – a proč se to neděje

Rozumné by bylo:

  • lepší propojení dat (s ochranou soukromí),
  • silnější psychiatrická a krizová péče v regionech,
  • cílená práce s rizikovými držiteli zbraní,
  • krizové plány i pro malé obce.

Tohle všechno je známé. A přesto se to děje pomalu – pokud vůbec.

Pointa

Česko není Amerika. Ale po každé střelbě se chová stejně: krátce je vyděšené, pak zase pohodlné.

Dokud bude jediným motorem změny až mrtvý na zemi, nebude otázka jestli, ale jen kdy přijde další kapitola.

A to je vizitka státu, který umí truchlit – ale neumí předcházet.

Anketa

Dělá Česká republika dost proto, aby zabránila těmto masovým střelbám?
Ano
0 %
Ne
100 %
Takovým událostem prostě zabránit nejde
0 %
Celkem hlasoval 1 čtenář.

Autor: David Sobola

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99elba_na_Filozofick%C3%A9_fakult%C4%9B_Univerzity_Karlovy

https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/serial-slavne-fotografie-ostrava-strelec-vitasek-satinsky.A230919_045746_ostrava-zpravy_jog

https://policie.gov.cz/clanek/tragedie-v-uherskem-brode.aspx

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/strelba-chribska-mestsky-urad-policie_2601191031_ako

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz