Článek
Promlčení není technický detail. Je to oficiální přiznání porážky.
Byla to profesionální poprava. Žádná náhoda, žádná hádka, žádný zkrat. Střelec věděl, kam míří, a hlavně věděl, že čas je jeho spojenec. V zemi, kde se moc, byznys a politika roky prolínaly bez jasných hranic, se totiž nevyšetřuje rychle – a někdy vůbec.
Policie od začátku věděla, že nejde o obyčejnou vraždu. Mrázek nebyl anonymní oběť. Byl jednou z nejviditelnějších postav zákulisní moci devadesátých let. Člověk s vazbami, informacemi a vlivem. Chodící problém. A také chodící archiv.
Právě proto byla jeho smrt víc než kriminální případ. Byla testem státu.
Testem, který stát nezvládl
Ano, vyšetřování bylo složité. Ano, svědci mlčeli. Ano, důkazy se rozplývaly. Jenže to není omluva. To je definice práce bezpečnostních složek. Pokud stát nedokáže vyšetřit popravu takto exponované osoby, vysílá jasný signál: existují lidé, na které právo nedosáhne.
Policie měla informace, ale neuměla – nebo nesměla – je proměnit v důkazy. Státní zastupitelství mělo dozor, ale nevyvíjelo tlak. A politika? Ta si od začátku držela odstup. Příliš blízko moci, příliš blízko minulosti, příliš nepohodlné.
Nikdo z ministrů vnitra si z případu neudělal prioritu.
Nikdo z premiérů se veřejně neptal, proč se vražda rozpadá.
Nikdo nechtěl otevřít téma, které by mohlo zpětně osvětlit temná zákoutí transformace.
Ticho bylo pohodlnější než pravda.
Promlčení dnes funguje jako kolektivní alibi.
Vrah už nemůže být potrestán. Objednavatelé – pokud existují – také ne. A instituce mohou říct: „Mrzí nás to, ale zákon.“
Jenže zákon není viník.
Vina leží v letech nečinnosti, odkladů a alibismu.
Promlčení není selhání paragrafu. Je to selhání politického dohledu nad policií a justicí. Selhání odvahy pojmenovat, že tenhle případ byl od začátku příliš citlivý na to, aby se dotáhl.
Případ Františka Mrázka tak není jen nevyřešenou vraždou. Je symbolem toho, jak Česká republika nikdy skutečně neuzavřela devadesátá léta. Jak se rozhodla neptat, nepojmenovat, nevyšetřit.
Devadesátky skončily kalendářně.
Nikdy ale neskončily účtem.
Nejhorší na tom všem není, že neznáme jméno vraha. Nejhorší je, že nikdo nenese odpovědnost za to, že ho neznáme. Žádná rezignace. Žádná omluva. Žádné přiznání chyby.
Jen ticho. A dnes už i právní klid.
Vražda Františka Mrázka je promlčená.
Ne proto, že by se nedala vyšetřit.
Ale proto, že stát nebyl ochoten riskovat, kam až by vyšetřování mohlo dojít.
A to je verdikt, který by měl znepokojit víc než jakýkoli rozsudek.
Autor: David Sobola
Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-vrazda-kmotra-mrazka-bude-po-dvaceti-letech-promlcena-297263
