Článek
Slovinský fenomén Tadej Pogačar v 26letech slavil již čtvrté prvenství na Tour de France. Kdy opět prokázal, že za poslední dva roky nemá na světě konkurenci. A již dávno na něj nestačí ani jeho úhlavní rival Jonas Vingegaard. Přesto samotný Pogačar přiznal, že by mohl skončit s kariérou dříve, než si všichni myslí.
Letošní ročník „staré dámy“ byl v podání suveréna jiný
Do 112. ročníku Tour de France vstupoval Slovinský cyklista jako favorit číslo jedna. Nejvíce mu měl konkurovat jeho odvěký rival Dán Jonas Vingegaard a Belgičan Remco Evenepoel. Pro posledně jmenovaného Tour skončila dřívě než pořádně začala vlivem zdravotní indispozice.
Takže jsme opět mohli vidět jako v posledních 4 ročnících souboj o prvenství mezi Pogačarem a Vingegaardem. Tadej Pogačar se Tour de France poprvé účastnil v roce 2020 a hned při své premiéře senzačně v předposlední etapě vysvlékl ze žlutého svého krajana Primože Rogliče. Dánský sok se poprvé na Tour de France objevil o rok později. Ovšem to ještě naplno nebojoval o celkové prvenství.
Ovšem od ročníku 2022 se z celkového prvenství vždy radoval jeden z těchto skvělých cyklistů. Oproti loňskému ročníku Vingegaard přijel na Tour bez zdravotních indispozicí a tak se mělo jednat o velmi vyrovnaný souboj. Ovšem výsledek byl úplně jiný.
Slovinský fenomén dominoval Tour od samého počátku. Kdy jen na pár etap propůjčil žlutý trikot pro lídra závodu třem cyklistům. Během prvních dvou týdnů měl na svém kontě již 4 etapová prvenství a do posledního týdne vstupoval s tím, že to již nebyl ten cyklista co chce vyhrát všude a vše, jen si jednoduše hlídal náskok, který si vytvořil.
Zde se již začala naplno projevovat mentální únava jindy vysmátého suveréna. Nebylo to dáno fyzickou únavou. Vždyť v loňském ročníku měl v nohách i triumf na Giro d´Italia. A zde samotný Slovinec již často opakoval fráze typu, že se těší až bude po všem a nevyloučil ani předčasný konec kariéry. I přes tento malinkatý mentální výpadek si počínal naprosto suverénně. Více než polovinu závodu jezdil ve žlutém celkem v devíti etapách se umístil mezi nejlepší trojicí. A hlavně svého konkurenta porážel i v časovkách.
Pogačar na Tour de France skoncoval s duchy minulosti
Pogačar v letošním ročníku předvedl jak za poslední dva roky vyspěl. Již se jen nehoní za etapovými prvenstvími, ale umí si i zkušeně kontrolovat závod. Musíme také říci, že stáj Jumbo Visma mu jeho suverénní počínání značně ulehčila. V letošním ročníku pracoval na výbušnosti se svým největším „esem“ Jonasem Vingegaardem. Ovšem to mělo za následek jen to, že v rychlých nástupech Dánský cyklista Pogačarovi obvykle stačil. Ale projevilo se to na jeho největších přednostech a to v jízdě proti chronometru a pošramotilo to i jeho výkony v dlouhý táhlých stoupáních, kde dokázal Pogačara dříve porážet.
UAE Team Emirates rider Tadej Pogacar wins Giro d'Italia as Merlier takes final stage https://t.co/SZaAlYyyyD
— The National (@TheNationalNews) May 27, 2024
Obrovskou satisfakci v letošním ročníku „staré dámy“ zažíval právě Pogačar. V itineráři letošního ročníku byl Hautacam a Col de la Loze. Tedy neoblíbené táhlá stoupání, které Pogačara stála vítězství na Tour de France v letech 2022 a 2023. Ovšem Tadej zde srovnal účty s minulostí a památná věta z roku 2023 „Jsem mrtvý, Adame jeď o pódium“ je zapomenuta. Tu pronesl právě na výšlapu Col de la Loze. V letošním ročníku si počínal tak suverénně, že poslední týden mu stačilo jezdit jen s kontrolou svých největších rivalů.
Proto se jeho slova dají brát s jistou dávkou rezervy. A šlo jen o dočasnou mentální únavu. Samozřejmě udělal pár dní po konci letošního ročníku zásadní a nutno podotknout správné rozhodnutí. A to, že v letošním roce vynechá Vueltu a dá přednost odpočinku a načerpání psychických sil. A zase třena na nadcházejícím MS ve Rwandě uvidíme toho hladového vlčáka, který je schopen nastoupit 50 km před cílem a jet si sólo pro titul. Zde si uvedeme jen malý příklad co všechno v pouhých 26 letech dokázal.
Závody Grand Tours
Tadej Pogačar se v pouhých 20 letech představil v roce 2019 na španělské Vueltě. A hned pří své premiéře na třítýdenním etapáku skončil celkově na třetí příčce včetně tří etapových prvenství. O rok později se poprvé představil na Tour de France a hned slavil prvenství. To zopakoval i rok později. V ročnících 2022 a 2023 se musel vždy sklonit před Jonasem Vingegaardem. Ovšem v loňském roce se poprvé účastnil Italského Gira d´Italia, kde naprosto dominoval. Slavil zde 6 etapových prvenství a jel si vlastní ligu. Následně se mu podařilo poprvé od roku 1998 opanovat double Giro- Tour.
Tadej Pogačar is a four-time winner of the Tour de France 🇫🇷🔥 pic.twitter.com/tBMTDjf9h0
— Cycling on TNT Sports (@cyclingontnt) July 27, 2025
Suma sumárům od roku 2019 se účastnil 8 závodů Grand Tours a vždy skončil na pódiu. Z toho celkem pětkrát slavil prvenství. A na svém kontě má již 30 vyhraných etap. A především na Tour de France velmi výrazným způsobem stoupá v historických statistikách.
Během stále své krátké profesionální kariéry má na svém kontě již více než stovku vítězství. Dokázal v loňském roce získat i ztv. trojkorunu. Vítězství na Giru, Tour a duhový trikot pro mistra světa. Ovšem i velmi výrazné úspěchy sbírá i na klasikách, cyklistických monumentech a etapových závodech World Tour. Od roku 2021 je cyklistickou unií UCI vždy cyklistickou jedničkou.
Stále více srovnáván s „Kanibalem“
V současném cyklistickém pelotonu bychom těžko hledali všestrannějšího cyklistu než je Tadej Pogačar. Kraluje na závodech Grand Tour, umí výtečně časovky a dokáže porážet i klasikářské specialisty. A jeho styl závodění. To vše právě pasuje na legendárního Edyy Merckxe. Jenž dostal brutální přezdívku „Kanibal“ jelikož dokázal svým stylem rovněž doslova uštvat všechny své konkurenty. Tak proč tedy končit? Pro stále hladového Pogačara je tu hned několik výzev, kterého ho poženou dál.
Zlato z Olympijských her
Je až s podivem, že takto skvělý cyklista nemá dosud ve své sbírce zlato olympiády. Doposud se účastnil jen her v Tokiu 2021 a zde získal bronzovou medaili v silničním závodě, který trochu překvapivě opanoval Ekvádorec Richard carapaz. Na olympijských hrách v Paříži nestartoval a zde bral double jak ze silničního závodu tak i v časovce Remco Evenepoel.
Peklo severu
Jestli je závěrečná etapa na Tour de France jenž je slavnostní dojezd do Champs Elysées takové mistrovství světa pro nejrychlejší muže v pelotonu (spurtery). Je Paříž – Roubaix, které je díky dlažebním kostkám po právu přezdíváno „peklo severu“ je neoficiální mistrovství světa pro ty nejlepší klasikáře na světě. A i zde si na celkový primát brousí Slovinský „univerzál“. V letošním ročníku se i přes nepřízeň své stáje poprvé účastnil tohoto ikonického závodu a hned skončil na druhé příčce. Vinou defektu a pádu. Nestačil pouze na Mathieu van der Polela, Ale v jeho možnostech je tento závod opravdu vyhrát.

Tadej_Pogacar_-_Critérium_du_Dauphiné_2025_-_Stage_4_-_TT
Giro – Tour – Vuelta v jednom roce?
Pouze sedm cyklistů v historii dokázalo vyhrát během své kariéry všechny tyto podniky. Ovšem opanovat všechny v jednom roce nedokázal ani slavný Kanibal. Zdá se to jako utopie. Ovšem popravdě, kdo jiný by vůbec na to mohl pomýšlet než nejlepší cyklista této dekády a nástupce Merckxe. Samotný Pogar kdysi pronesl, že si s touto myšlenkou pohrává.
V loňském ročníku upřednostnil mistrovství světa právě před účastí na španělské Vueltě. Jelikož byl unaven po doublu Giro – Tour. Veloké mínus je nahuštěný kalendář mezi těmito třemi závody. Jež se jedou v rozmezí května až září. Ovšem pokud se rozhodne Pogačar vynechat jarní část sezony a soustředit se jen na tyto závody je to velmi jistě v jeho silách. Největší konkurence se vždy sejde na Tour de France. A Pogačar již jasně dokázal, že v jednom roce dokáže dominovat minimálně na dvou těchto podnicích.
Zlato z časovky na mistrovsví světa
Dalším motorem jenž může Pogačara motivovat do budoucna je získat titul mistra světa v jízdě proti chronometru. Je až s podivem, že nemá z této disciplíny ve své sbírce jediný cenná kov. Doposud skončil nejlépe na šesté příčce. A Pogačar jasně ukázal, že tuto disciplínu opravdu ovládá. Na rovném povrchu je sice doposud „lepší“ Remco Evenepoel. Ovšem pokud se jedná o zvlněný profil. Tak se mu dokáže vyrovnat pouze Jonas Vingeaard.
Tadej Pogačar dokázal během posledních 6 let nashromáždit obrovskou porci vítězství. A má tedy toho ještě velomi před sebou. Nedá se tedy zatím rozhodně hovořit o „vyhoření“. Motivace je dána. Nemluvě o pátém prvenství na Tour de France jenž by ho již katapultovalo mezi kvarteto nejlepších.
Autor: David Sobola
Zdroje: https://www.eddymerckx.com/en_US
https://www.welovecycling.com/cs/2025/07/30/proc-tadej-pogacar-zustane-v-pelotonu-a-neukonci-karieru/
https://en.wikipedia.org/wiki/Tadej_Poga%C4%8Dar