Článek
Thomas Jefferson se narodil 13. dubna ve Virginii na samotném okraji tehdejší civilizace. Mladý Thomas byl zázračné dítě, učil se přes 10 hodin denně, hrál na housle a zbylý čas věnoval jídlu a spánku. Byl to dlouhán s rezavými vlasy. Během studií se stal členem tajného spolku Klub plochého klobouku, a i když byl pilným studentem, miloval večírky, tanec a dvoření se ženám, i když v lásce byl zpočátku nešťastný a neobratný.
Tichý revolucionář a pero nezávislosti
Jefferson nebyl voják, nesnášel konfrontaci a byl mizerným řečníkem, jeho hlas byl slabý a při veřejném vystupování se mu stahovalo hrdlo, jeho zbraní bylo pero. V roce 1776 ve věku pouhých 33 let se ocitl ve Filadelfii jako delegát kongresu. Zatímco John Adams hřímal a argumentoval, tak Jefferson seděl a psal. Byl pověřen sepsáním Deklarace nezávislosti. Zavřel se v pronajatém pokoji a během několika dní vytvořil dokument, který změnil svět.
Jeffersonův původní návrh obsahoval ostrou kritiku otroctví a obchodu s lidmi, kterou nazval krutou válkou proti lidské přirozenosti. Jižní delegáti však odmítli dokument podepsat, pokud tato pasáž nezmizí. Jefferson musel bezmocně přihlížet, jak Kongres jeho text mrzačí. Po revoluci se Jefferson vrátil do Virginie a začal budovat své sídlo Monticello. Nebyl to jen dům, ale laboratoř, kterou neustále přestavoval po dobu desítek let.
Sídlo Thomase Jeffersona Monticello
Ve vstupní hale byly obrovské hodiny, které ukazovaly dny v týdnu pomocí závaží klesajících podél stěny. Také vymyslel mechanismus, kdy se při otevření jednoho křídla prosklených dveří automaticky otevřelo i druhé a používal také polygraf, tedy zařízení, které bylo perem propojeno s druhým, takže když psal dopis, stroj automaticky vytvářel kopii. Díky tomu se zachovalo tisíce jeho dopisů.
Ale pod touto slupkou osvícenství se skrývala temná realita. Monticello fungovalo jen díky otrocké práci, ve které pracovali chlapci již od útlého věku, byli bičováni, pokud nesplnili požadavky a ačkoli Jefferson sám násilí nevykonával, tak toho byl součástí. Sám preferoval metodu odměn, ale když to nefungovalo, bič byl povolenou nutností.
Osudové setkání
V roce 1784 odjel do Paříže jako velvyslanec, aby nahradil Benjamina Franklina. Francii si zamiloval, propadl její architektuře, knihám a především vínu a kuchyni. Do USA přivezl recept na různé druhy zmrzlin a dokonce si nechal z Itálie poslat stroj na výrobu těstovin. Právě v Paříži se však jeho osobní život zkomplikoval, protože před odjezdem zemřela jeho milovaná žena Martha. Na smrtelné posteli jí slíbil, že se již nikdy neožení, aby jejich dcery neměly macechu, tento slib sice dodržel, ale nezůstal sám.
Do Paříže za ním přicestovala jeho dcera Polly, doprovázená mladou otrokyní Sally Hemings. Sally byla nevlastní sestrou Jeffersonovy zesnulé ženy. Ve Francii bylo otroctví nelegální. Sally tam byla technicky svobodná a mohla tam zůstat. Když bylo Jeffersonovi přes 40 a Sally byla v té době teprve náctiletá, tak začal jejich milostný vztah. Ta se nakonec rozhodla vrátit do USA jen pod podmínkou, že její děti budou v dospělosti osvobozeny a zamilovaný Jefferson souhlasil.
První své prezidentské volby Thomas Jefferson těsně prohrál
Po návratu do USA se stal prvním ministrem zahraničí pod Georgem Washingtonem. Zde narazil na svého úhlavního nepřítele, Alexandera Hamiltona. Zatímco Jefferson chtěl Ameriku jako agrární ráj svobodných farmářů, decentralizovanou vládu a práva jednotlivých států, tak Hamilton požadoval větší centralizaci, národní banku, armádu a moderní finanční systém. Jejich nenávist byla osobní. Jefferson o Hamiltonovi šířil drby a platil novináře, aby na něj útočili. Hamilton naopak varoval, že Jefferson je nebezpečný fanatik, který přivede do USA krvavý teror Francouzské revoluce.
Prezidentské volby
Volby v roce 1800 byly jedny z nejšpinavějších v historii. Jefferson byl nazýván antikristem a jeho oponenti strašili, že pokud vyhraje, budou se pálit Bible. Nakonec i tak zvítězil a jeho prezidentství přineslo obrovské změny. Když roku 1803 potřeboval Napoleon peníze na války, nabídl USA celé území Louisiany za 15 milionů dolarů. USA nabídku přijalo a zdvojnásobilo tím velikost svého území. Ke konci vlády se snažil vyhnout válce s Británií tím, že zakázal veškerý americký vývoz, byla to katastrofa, americká ekonomika se zhroutila a nakonec opouštěl úřad nenáviděný mnoha obchodníky.
Označení hranic Luisiany
Po odchodu z prezidentského úřadu se vrátil na Monticello. V posledních letech se upnul k poslednímu velkému projektu, Virginské univerzitě. Sám navrhl kampus, osnovy i výběr profesorů. Byla to revoluční škola, první univerzita, která neměla ve svém středu kostel, ale knihovnu, protože chtěl vzdělání osvobozené od náboženských dogmat. A i když byl hluboce věřící, tak vždy po svém. Závěr jeho života přinesl dojemné usmíření. Po letech mlčení si začal dopisovat s jedním ze svých rivalů Johnem Adamsem.
V létě 1826 oba muži leželi na smrtelné posteli a blížilo se 50. výročí podepsání Deklarace nezávislosti. Jefferson se v agónii ptal svého lékaře, zda je již výročí, když mu to doktor potvrdil, tak vydechl naposledy. O několik hodin později, stovky kilometrů daleko v Massachusetts, umíral John Adams. Jeho poslední slova byla: „Thomas Jefferson stále žije.“ Mýlil se. Jefferson zemřel pár hodin před ním. Oba architekti nezávislosti odešli přesně v den 50. výročí zrodu jejich národa.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_Jefferson
https://www.britannica.com/biography/Thomas-Jefferson/Slavery-and-racism
https://www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/shows/jefferson/slaves/memoir.html
https://www.monticello.org/biography-of-jefferson
