Článek
Roku 1937 se čínský Nanking ocitl v rukou japonské armády a město zachvátilo násilí a chaos. Nakonec mnoho civilistů zachránil paradoxně hákový kříž. Právě pod ním vytvořil německý obchodník John Rabe prostor, kam se mohli ukrýt bezbranní obyvatelé města. Svou příslušnost k nacistické straně využil ne k utlačování druhých, ale jako prostředek k vyjednávání a ochraně lidí před brutalitou okupantů. A právě díky jeho úsilí a odvaze našly útočiště statisíce obyvatel Číny, a proto je označován jako „Schindler Východu“.
O to větším paradoxem je, že John Rabe rozhodně nebyl muž, který by se vymezoval proti tehdejšímu nacistickému režimu. Narodil se roku 1882 v Hamburku, ale velkou část života strávil daleko od Evropy. Pracoval pro společnost Siemens a jako obchodní zástupce působil nejprve v Africe a později se usadil právě v Číně. Ta se mu stala druhým domovem, žil v ní téměř tři desetiletí, kde si vybudoval kariéru a vedl život úspěšného zahraničního manažera.
Po nástupu Adolfa Hitlera k moci vstoupil roku 1934 do NSDAP. Z jeho tehdejšího pohledu, formovaného životem daleko od Německa, se nacistické hnutí jevilo především jako síla, která zemi po porážce v první světové válce znovu sjednocuje a navrací jí ztracené sebevědomí. V Nankingu dokonce podporoval německou nacistickou školu a ke své stranické příslušnosti se otevřeně hlásil. O skutečné podstatě nacistického režimu, o pronásledování, koncentračních táborech měl tehdy jen velmi omezené informace. V izolaci vzdálené Asie věřil obrazu Hitlera jako vůdce, který chce Německu zajistit pořádek a důstojnost. Právě tato víra, která byla zcela naivní, mu ovšem zajistila autoritu.
V létě 1937 se druhá čínsko-japonská válka rozhořela v plné síle. Japonská císařská armáda postupovala Čínou a na podzim se její tažení nebezpečně přiblížilo k samotnému Nankingu, tehdejšímu hlavnímu městu Čínské republiky. Jakmile začalo být jasné, že město padne, čínská vláda i nejvyšší vojenské velení se stáhly do bezpečí. Mezi obyvateli vypukl chaos a strach. Ti, kteří měli peníze a možnosti, uprchli. Chudí naopak zůstali uvězněni ve městě. Nanking opustila také většina cizinců, přesto se našlo několik desítek západních misionářů, lékařů a obchodníků, kteří se rozhodli zůstat. Nechtěli ponechat napospas osudu své čínské spolupracovníky, kteří na nich byli závislí. Mezi nimi byl i John Rabe, zástupce společnosti Siemens, jenž odmítl odejít a zanechat ve městě své zaměstnance i firemní majetek.
Tato malá skupina cizinců proto narychlo založila Mezinárodní výbor pro nankingskou bezpečnostní zónu. Potřebovali však člověka, jehož jméno by mohlo mít u japonské armády určitou váhu. Volba padla na Rabeho, protože nacistické Německo bylo tou dobou již spojencem Japonska a Rabe jako člen NSDAP představoval pro výbor jedinou možnou diplomatickou kartu.
Bývalá rezidence Johna Rabeho v Nankingu
Dne 13. prosince 1937 japonské jednotky prolomily obranu a vstoupily do Nankingu. Následující týdny se zapsaly do dějin jako Nankingský masakr, období nekonečného násilí, které patří k nejděsivějším kapitolám moderní historie. Vojáci dostali ve městě prakticky volnou ruku a Nanking se proměnil v místo, kde přestala platit jakákoliv pravidla lidskosti. Ulice se plnily mrtvými těly. Civilisté byli hromadně popravováni, zabíjeni meči, upalováni a zneužíváni jako živé cíle při výcviku útoku bodákem. Zvlášť krutému osudu čelily ženy, které musely čelit i sexuálnímu násilí ze strany Japonců. Počet obětí se dodnes přesně určit nedá. Nejčastěji se uvádí rozmezí mezi 200 000 a 300 000 mrtvými.
Jediné místo, kde bylo relativní bezpečí byla právě bezpečnostní zóna, která zabírala jen několik kilometrů čtverečních, přesto se do ní začaly valit desetitisíce zoufalých lidí. Rabe spolu s dalšími členy výboru zde dokázal poskytnout útočiště přibližně 250 000 civilistům. Brzy pochopil, že na japonské vojáky může zapůsobit jedině symbolika jejich tehdejšího spojence. Na dvoře svého domu proto nechal rozprostřít velkou vlajku s hákovým křížem. Pro japonské letce měla být jasným znamením, že místo patří pod německou ochranu a nemá být bombardováno. Pod nacistickou vlajkou se tak před smrtí ukrývaly celé čínské rodiny.
Rabe se však neschovával jen za symboly. S páskou s hákovým křížem na rukávu vyrážel přímo do ulic a osobně čelil japonským hlídkám. Podle dochovaných svědectví se tento nenápadný starší muž s brýlemi opakovaně stavěl do cesty ozbrojeným vojákům, kteří se pokoušeli pronikat do bezpečnostní zóny a odvádět odtud ženy. Křičel na ně německy, upozorňoval na své stranické postavení a hrozil, že jejich jednání vyvolá diplomatické potíže. Japonští vojáci, nejistí a neochotní riskovat konflikt s německým spojencem, často ustoupili. On mezitím nepřetržitě jednal, sepisoval stížnosti a sháněl potraviny.
Dopisy Hitlerovi a kruté probuzení do reality
V únoru 1938, poté co nejhorší vlna násilí v Nankingu polevila, povolala společnost Siemens Johna Rabeho zpět do Německa. Z města odjížděl jako hrdina, který zachránil tisíce lidských životů. Loučily se s ním zástupy Číňanů, pro něž se stal symbolem ochrany v době naprostého zhroucení. Rabe se do vlasti vracel s přesvědčením, že pokud se zprávy o japonských zločinech dostanou až k Hitlerovi, německý vůdce zasáhne. Věřil, že spojenecké vztahy s Japonskem mohou být využity k zastavení brutality, kterou viděl na vlastní oči.
Po návratu do Berlína proto začal okamžitě jednat. Organizoval přednášky, promítal filmové záznamy a snažil se upozornit na rozsah hrůz. Nakonec se obrátil přímo na Adolfa Hitlera a požádal ho, aby proti japonskému násilí zakročil. Reakce nacistického režimu přišla záhy, ovšem nebyla taková, ve kterou Rabe doufal. Rabeho zatklo Gestapo, začal být vyslýchán, byly mu zabaveny veškeré důkazy k masakru a svobodu získal až díky zásahu vedení společnosti Siemens. Propuštěn byl s jasným varováním, že o Nankingu již nesmí veřejně říct ani slovo.
Znamenalo to pro něj kruté vystřízlivění. Představa, že nacistická strana představuje čestnou a spravedlivou sílu, se zcela zhroutila. Zbytek války prožil stranou veřejného dění, dál pracoval pro Siemens a z dálky sledoval, jak Německo samo páchá zločiny, které se svou krutostí vyrovnaly tomu, co viděl v Číně. Po skončení druhé světové války se ocitl v tíživé situaci. Jako člen NSDAP a bývalý představitel nacistické organizace se dostal do hledáčku poválečné denacifikace. Přišel o práci i penzi a v rozbombardovaném Berlíně žil s rodinou v bídě. V roce 1948 se zpráva o jeho životní situaci dostala až do Číny. Lidé z Nankingu na něj nezapomněli. Ti, kteří přežili, se rozhodli svému někdejšímu zachránci pomoci. Ve válkou vyčerpané zemi se podařilo vybrat přes 2000 amerických dolarů a do Berlína začaly přicházet i balíky s potravinami.
Nankingský starosta Rabemu dokonce nabídl, že se může přestěhovat zpět do Číny, kde by měl zajištěné bydlení i doživotní podporu. Rabe byl však již příliš nemocný a vyčerpaný na dlouhou cestu. Pomoc z Číny přesto přišla v rozhodující chvíli, zásilky peněz a jídla zachránily jeho rodinu před hladem, stejně jako on kdysi pomohl zachránit obyvatele Nankingu před smrtí.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Rabe
https://www.britannica.com/event/Nanjing-Massacre
https://www.nytimes.com/1996/12/12/world/at-the-rape-of-nanking-a-nazi-who-saved-lives.html
