Článek
Arcivévoda František Ferdinand d'Este se do historie zapsal především jako oběť atentátu v Sarajevu 28. června 1914, který symbolicky započal první světovou válku. Dlouho před tím ale samotný následník habsburského trůnu sám zavraždil mnohem více bytostí, byť těch zvířecích. Podle pečlivě vedených záznamů o střelbě, které si vedl po celý život, František Ferdinand osobně zabil 274 889 zvířat.
Toto číslo vychází přímo z arcivévody osobního loveckého deníku, který si začal vést ještě jako chlapec a aktualizoval si tyto údaje až do posledních měsíců svého života. Toto číslo zahrnuje vše od běžné zvěře až po vzácné exotické trofeje, které získal na svých cestách po světě. Šlo o tygry, slony, klokany i racky.
První zvíře zastřelil František Ferdinand už v devíti letech a získal lovecký deník, který se později stal svědectvím o jedné z nejextrémnějších loveckých kariér v evropských dějinách. Lov byl pro habsburské arcivévody běžnou zábavou, ale u Františka Ferdinanda se tato záliba rychle proměnila v něco, co i jeho současníci začali považovat za patologické. Na honech jej obklopoval široký personál, který zvěř hnal přímo k němu a služebníci mu podávali nabité zbraně, on střílel a oni znovu nabíjeli. V jediném dni dokázal tímto způsobem sestřelit přes dva tisíce kusů. Rekord drží ze 17. června 1908, kdy za jeden den ulovil přes 2 000 zvířat a během celého roku 1911 zapsal do svého deníku celkem přes 18 000 kusů zvěře.
Jeho posedlost se nelíbila ani císaři
Ještě větší rozsah dostala jeho vášeň při cestě kolem světa v letech 1892-1893. Na lodi a později po souši projel Indii, Cejlon, Austrálii, Japonsko i Severní Ameriku a lovil vše, co se hýbalo. V Nepálu a Indii střílel tygry, na Cejlonu se mu podařilo ulovit dokonce dva slony. Tyto trofeje z výprav putovaly na jeho sídla. Na zámku Konopiště, který koupil v roce 1887 a přestavěl na moderní rodinné sídlo, jich dodnes visí několik tisíc.
Jeho strýc, císař František Josef I., který sám ulovil desetitisíce kusů zvěře, prý o zálibě svého synovce mluvil jako o masových vraždách. Jiní šlechtici se podivovali, že arcivévodu nezajímá ani tak konkrétní zážitek, ale spíše co nejvyšší číslo ulovených kusů. Vytvářel si systémy, jak zvěř co nejúčinněji dostat na dostřel. Na svých panstvích proto musel zvyšovat počet zvířat v okolí, aby měl stále co střílet. V roce 1911 ulovil stého orla a už o dva roky později tisícího kamzíka. Každý milník si pečlivě zaznamenával, jako by se jeho život měřil počtem mrtvých těl.
Jen týden před vlastní smrtí údajně seděl František Ferdinand v autě na louce u Chlumu a uviděl kočku, která prošla kolem. Vytáhl malou loveckou pušku, zamířil a zabil ji jediným výstřelem. Byl to poslední výstřel, který vypálil. O sedm dní později sám v Sarajevu podlehl střelnému zranění od Gavrila Principa. Muž, který celý život systematicky zabíjel zvířata, se sám stal obětí výstřelu, který změnil dějiny. Na Konopišti dodnes leží právě ta kulka, která jej zabila.
Zdroje:
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2005/Leden---2005/Lovec-Frantisek-Ferdinand-d%C2%B4Este
https://www.novinky.cz/clanek/vase-zpravy-lovecke-vasne-frantiska-ferdinanda-deste-v-prednasce-na-zamku-konopiste-40144993
https://www.stredocesky-magazin.cz/konopiste-prohlidka-ferdinand/
https://de.wikipedia.org/wiki/Franz_Ferdinand_von_%C3%96sterreich-Este
