Článek
Už tolik lidí v mém okolí vyrazilo do Krakova, že bych je ani nedokázal spočítat. Zejména vánoční trhy ve druhém největším polském městě jsou proslulé. Jelikož jsem ale introvert a většinou mířím spíše do hor a do přírody než do měst, dosud jsem o krásách Krakova jen poslouchal a četl.
Měl jsem ovšem jednu volnou noc k dobru, nenapadlo mě, co dělat, a řekl jsem si, že zkusíme trochu socializace právě v Krakově. Našel jsem hodně levné jízdenky na vlak tam i zpět, ubytování v hostelu za 300 Kč. „Super, vejdu se do tisícovky,“ radoval jsem se, protože jsem měl trochu jiná očekávání o ceně.
A už hurá k sousedům do Polska. Není sezona, byl všední den, navíc předpovědi hlásily lehce deštivé počasí. Říkal jsem si, že třeba nebude všude tolik lidí. Inu, opak byl pravdou. Nebyly to sice úplně šílené davy, ale asi si neumím představit, jak to vypadá v sezoně či během vánočních trhů. Místa k hnutí asi moc nebude.
I kvůli téměř hodinu a půl dlouhému zpoždění jsem se dostal do Krakova okolo osmé hodiny večer. Přesto jsem si hned říkal, že to tam vypadá hezky. Rychle jsem zamířil se ubytovat, odložil jsem batoh do zamykatelné skříňky a vyrazil objevovat a zjišťovat, co vlastně všechno ve městě je, protože jsem vůbec neměl představu a nikdy jsem neviděl ani fotky.
Když se v turistickém ráji snaží pokušením dostat sólo muže do pekla
Že svět není jen růžový, to asi všichni vědí. A není tomu tak ani v Krakově, kde jsem zažil něco poprvé. Vlastně kdykoliv někam jedu, vyrážím sólo, sám. Mohl bych být snadnou obětí pro kohokoliv, ale zatím se mi nikde nic nestalo. A ani mě vlastně doteď nikdo k ničemu nepřesvědčoval.
Ano, někde mi někdo nabízel drogy nebo doufal, že prodávám, ale smolík. O to víc překvapen jsem byl v Polsku. Člověk si tak jde, kochá se a najednou přijde chlapec mladší než já, na jedné ruce rukavička a spustí: „Nechcete si jít užít? Tady máme strip klub, vstup zadarmo, alkoholu, co hrdlo ráčí.“ Udiveně jsem odpověděl, že nemám zájem. Tak začal lákat i na nealko. Brzy ale pochopil, že nemá šanci.
Prochodil jsem spoustu měst v noci, ale nikdy jsem tedy takovou nabídku nedostal. Nuže, budiž, stane se. Vše je jednou poprvé, že? Jenomže to nebylo naposledy. Během pár minut jsem dostal další podobnou nabídku od dalšího mladíka.
Ani to nebylo naposledy. Po přibližně půlhodině mě lákala do dalšího klubu dokonce slečna. Kolega v práci zrovna sledoval fotbal a s nadsázkou mi psal, že Richarlison je ve formě. Ironicky jsem mu odpověděl, že jsem asi také ve formě, jelikož už jsem byl skautován třemi kluby, byť striptýzovými, anebo tu třou bídu s nouzí.
Útok na mužnost? Na někoho by možná fungoval
Po vtipkování o mé formě ale teprve přišlo to nejzajímavější. Když už jsem po téměř třech hodinách nočního chození a dlouhé cestě vlakem mířil na ubytování, abych se vyspal, mě zastavila další slečna. Už jsem tušil, co bude chtít, takže jsem rovnou říkal razantní „ne“.
Opět lákala na vstup zadarmo. I dívat se prý můžu zadarmo. Vysvětloval jsem marně, že tohle prostě není pro mě. A tak se rozhodla zacílit na místo, které možná někoho může rozložit. Věděl bych zřejmě o jednom Turkovi, jenž se snaží svou mužnost dávat na odiv tak moc, že by zřejmě neodmítl.
O co šlo? Dostal jsem pasivně agresivní otázku: „To tě neláká dívat se na velká prsa a tam dolů? To nejsi pravý chlap?“ Samozřejmě jsem citaci zjemnil, bylo použito konkrétně množné číslo slovíčka, které kdysi proslavil Miloš Zeman jak v češtině, tak i zajímavou výslovností v angličtině.
Zvědavost mi nedala spát
Slečna rychle zjistila, že u mě s podobnými ataky na shazování mužnosti nepochodí. Každopádně při cestě na ubytování jsem přemýšlel. A vlastně mi myšlenky nedaly ani spát. Proč se mi to v Praze, Berlíně, Edinburghu, Londýně nebo kdekoliv jinde nestalo?
Vzhůru na Google. Jen jsem zadal „Kraków stripclubs“, zmáčkl enter a vyskočily na mě stránky, které jasně píší, že se jim máte vyhnout. Vyskočily hned jako první. Často se jedná o podvod. A jako sólo cestovatel jste snadný terč. Prý se v klubech nebojí použít násilí, neuvádí ceny alkoholu, i při platbě kartou po zadání pinu vyžadují opakování platby s tím, že mělo dojít k chybě. A podvodných metod je vícero.
Dokonce se najdou varování, že vám mohou něco namíchat do pití, abyste byli ještě snadnější cíl. Alkohol prý bývá silný. A výjimkou nejsou ani krádeže hotovosti či osobních věcí, jako jsou hodinky.
Doporučení? Pokud už se neubráníte pokušení a do klubu půjdete, měli byste platit hotovostí a ideálně nechodit do takových míst sami.
Mimochodem, když jsem v noci přemýšlel, tak mi docházelo, že jsem si nevšiml, že by podobně byly oslovovány skupinky lidí nebo třeba jen dvojice. Skutečně se cílilo na jednotlivce.
Low-cost výlet? Vyšel i nevyšel
Jak asi nyní sami uznáte, v případě návštěvy takových klubů byste low-cost výlet s rozpočtem do tisícovky úplně nezvládli. A já ho nezvládl také, naštěstí však nikoliv kvůli tomu, že bych do klubu nakonec zavítal.
Místo toho, abych se díval kdovíkde v kdovíjakém prostředí na kdovíjaké slečny a riskoval problémy i okradení, jsem si dal mé oblíbené pierogi, které jsem měl vůbec poprvé v Polsku. K tomu přidejme jiné klenoty polské kuchyně, nějakou tu kávu nebo matchu…
No, do tisícovky jsem se nevešel, ale vyrazit do druhého největšího města sousední země, tedy do zahraničí, a vejít se s ubytováním i vším ostatním do dvou tisíc? To stále poměrně low-cost je.
Každopádně musím uznat, že Krakov je krásný. Plný kontrastů, zajímavých staveb, náznaků umění tam, kde ho nečekáte. Nejde za pár hodin projít celý. Nachodil jsem přes 35 kilometrů a určitě by ještě bylo co objevovat.
Chápu lidi, co sem jezdí. A všem bych doporučil, aby chodili bez mapy a objevovali uličku za uličkou, aby šli za nosem a nehonili se za vyhlášenými atrakcemi. Ale tohle téma už třeba jindy. Krakov za návštěvu stojí.
Pokud vás baví nejen mé politické glosy, ale i tyto sondy do odvrácených stran oblíbených turistických destinací, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že z ní nebudu sponzorovat žádné podvodné striptýzové kluby, a už vůbec ne drinky s pochybným obsahem. Půjde čistě na poctivé pirohy, silnou kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu podobné bizarnosti mohli rozkrývat i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
