Článek
Současná vládní koalice Andreje Babiše, jíž jsou pevnou součástí i Motoristé a hnutí SPD, rozehrála v podstatě v den svého nástupu neuvěřitelné divadlo.
Vládní politici dostali hysterický záchvat nejen poté, co prezident Petr Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem a nedávno i podal kompetenční žalobu kvůli dětinskému blokování své účasti na summitu NATO v Ankaře.
Ministr Petr Macinka začal okamžitě křičet něco o „ústavním puči“ a zmíněný Filip Turek pro jistotu rovnou zavelel ke zrušení Ústavního soudu.
Je to fascinující ukázka toho, jak hluboce tito lidé pohrdají právním státem. Zvláště když si vzpomeneme, co ještě před pár lety, v době posledních prezidentských voleb, považoval dnešní vládní pilíř Tomio Okamura za naprosto legální a ústavní postup.
Vzpomínka na baštovský převrat
Pojďme se na chvíli vrátit do doby, kdy na Hrad kandidoval Jaroslav Bašta, kterého poslala do boje SPD. Jeho hlavním tahákem byl naprosto šílený a protiústavní slib: „Když mě zvolíte, okamžitě svévolně odvolám Fialovu vládu.“
Zatímco renomovaní ústavní právníci se chytali za hlavu, Tomio Okamura byl v extázi. Na svém Facebooku tehdy tento nesmysl nadšeně sdílel a přesvědčoval národ, že prezident na to má podle článku 62 svaté právo.
Okamura se tehdy neštítil ani překroutit slova ústavního právníka Jana Kudrny, který se od tohoto výkladu musel pro iRozhlas, podobně jako další experti, okamžitě distancovat s tím, že prezident opravdu nemůže odvolat vládu jen proto, „že si to politicky usmyslí a že se mu konkrétní premiér osobně nelíbí.“
Další expert, Jan Kysela, tehdy jasně varoval: „Pakliže pan Bašta říká, že svrhne vládu, slibuje protiústavní jednání, které se blíží puči.“
Dokonce i Marek Antoš připomněl, že i Miloš Zeman, a to už je co říct, svým fanouškům musel vysvětlovat, že tohle prezident prostě udělat nesmí.
Okamurovi to ale bylo jedno. Ústava pro něj tehdy byla jen cár papíru, který si lze vyložit tak, aby to posloužilo k okamžitému uchopení moci.
Mimochodem, je to ten samý Okamura, který ve stejném příspěvku nadával na Andreje Babiše, že se spolčil s Fialou a hlasoval pro afghánské migranty. Dnes s tím samým Babišem sedí ve vládě a vesele mu kryje záda. Tolik k integritě.
Kňučení zbabělců nad příčetným prezidentem
A teď střih do současnosti. Představte si na malou chvíli tu apokalypsu, kdyby se prezident Petr Pavel probudil, vzpomněl si na „ústavní výklad“ Tomia Okamury a rozhodl se, že Babišovu vládu, která na něj neustále útočí, dělá mu naschvály a rozvrací stát, prostě zítra ráno dekretem odvolá.
Ten jekot by byl slyšet až na Měsíc. A možná ještě dál. Macinka by se v křečích připoutal k topení v Černínském paláci, Babiš by točil dvacet fňukajících videí denně o nástupu totality a vládní zmocněnec Turek by zřejmě někoho žádal o mezinárodní vojenskou intervenci.
Vládní ukňučenci, kteří dnes s takovou chutí okopávají prezidentovi kotníky, by okamžitě žádali ochranu u toho samého Ústavního soudu, který dnes chtějí rušit a který jim mimochodem umožnil navzdory koalicím kandidovat tak, aby jim k průniku do parlamentu stačilo jen 5 %, což jim tehdy samozřejmě nevadilo.
Rozdíl mezi pučisty a státníkem
Naštěstí pro nás všechny i pro Babišovu vládu na Hradě nesedí žádný Jaroslav Bašta ani loutka SPD, ale člověk s rovnou páteří a respektem k pravidlům.
Petr Pavel nedělá puče. Když s ním vláda odmítá komunikovat ohledně cesty do Ankary a porušuje zvyklosti, nevyhrožuje destrukcí systému.
Naopak, snaží se hledat věcná řešení, navrhuje úsporný společný let v jedné delegaci, a když narazí na arogantní zeď, obrátí se na Ústavní soud, aby určil jasná pravidla hry pro všechny. Tedy dělá přesně to, co se v demokratickém právním státě dělat má.
Když to ale udělá, vládní politici na něj začnou plivat a obviňovat ho z rozvracení republiky. Ukazuje se tak jediná věc. Babišovi, Macinkovi ani Okamurovi nikdy nešlo o Ústavu nebo o právo. Jde jim jen o absolutní moc. A skutečnost, že jim v cestě stojí kultivovaný a ústavních pravidel dbalý prezident, je vytáčí k nepříčetnosti.
Sledovat politiky, jak jeden den tleskají slibům o reálném protiústavním puči a o pár let později hystericky kňourají, když prezident plně v souladu s právem podá žalobu k soudu, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání vládní arogance a pokrytectví a sdílíte můj názor, že státník pravidla dodržuje, zatímco populisté si je jen ohýbají, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup letenek pro ublížené ministry ani na výtisky Ústavy pro Motoristy, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
