Článek
V úterý začíná v turecké Ankaře bedlivě sledovaný summit Severoatlantické aliance. Zahraniční média plní palcové titulky o tom, jak se evropští spojenci připravují na velmi ostrou konfrontaci s americkým prezidentem, a v mnoha delegacích panuje hmatatelná nervozita.
Evropa se bojí, že jí šéf Bílého domu vyčte nedostatečné výdaje na obranu a vlažný postoj k americko-izraelské válce s Íránem.
My v České republice ale můžeme zůstat naprosto v klidu. Náš premiér Andrej Babiš to má totiž, jak se říká, pevně v rukou.
Na nic se v rámci tohoto summitu netěším víc, než na slibovanou lekci z mezinárodní ekonomiky, kterou se Babiš chystá uštědřit samotnému Donaldu Trumpovi.
Výhoda jménem „Jsem trumpista“
Zatímco zbytek Evropy trne, Andrej Babiš už v květnu vyslal do světa jasný vzkaz o své neohroženosti. „Jsem trumpista. Setkal jsem se s ním pětkrát a ostatní mě kritizovali, ale měli bychom mít výhodu,“ věřil si premiér.
Představa, že v tvrdém světě Trumpovy diplomacie, kde hrají roli jen a pouze peníze a síla, někoho spasí pět společných fotek z minulosti a nošení imaginární červené kšiltovky, je naprosto kouzelná.
Donald Trump totiž opakovaně ukázal, že ke svým evropským spojencům přistupuje spíše jako k neplatičům nájmu. Tvrdit, že zrovna na Babiše bude hodný, protože se kdysi potkali, je ukázkou neuvěřitelné politické naivity.
Jak Babiš vysvětlí Trumpovi, že mu dvě procenta musí stačit
To nejlepší nás ale teprve čeká. Loni totiž Donald Trump prohlásil, že by členské státy NATO měly na obranu vydávat hned pět procent svého HDP.
Zatímco tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) i prezident Petr Pavel reagovali státnicky a pragmaticky - Fiala mluvil o dvou procentech jako o naprostém minimu a třech procentech jako o realistickém cíli, a Pavel správně zdůraznil, že se výdaje neřídí přáním kohokoliv, ale reálnými bezpečnostními hrozbami - Andrej Babiš tehdy z opozice vypustil perlu.
„Donaldu Trumpovi, pokud bych byl premiér, bych vysvětlil, že pět procent je nereálných, že dvě procenta jsou pro nás dostatečná, protože nám HDP stále stoupá,“ kasal se Babiš.
Jako bych to právě viděl. Donald Trump, muž, který zrovna požaduje od celé Evropy stovky miliard dolarů, sedí u stolu v Ankaře, zatají dech a Andrej Babiš mu svou lámanou angličtinou a červenou kšiltovkou na hlavě „vysvětluje“, že dvě procenta přece musí stačit, protože u nás v Česku hezky roste HDP.
Trump na to jistě odpoví: „Oh, Andrej, to jsem nevěděl! Tak to je samozřejmě v pořádku. Jelikož jsi můj fanoušek a chováš se ke mně hezky, nechte si peníze na dotace.“
Že si český premiér plete amerického prezidenta s úředníkem z finančního úřadu, kterého lze uchlácholit powerpointovou prezentací, je tragikomické.
Panika těsně před odletem
Pokud si ale Andrej Babiš byl svým „vysvětlováním“ tak jistý, proč najednou ta obrovská panika těsně před odletem do Turecka? Realita je totiž taková, že ani ta Babišem obhajovaná dvě procenta nemáme v tuto chvíli vůbec splněná.
Samotná armáda pro letošek dostala v rozpočtu 154,79 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP. Zbytek vláda horko těžko lepí z jiných kapitol.
Aby premiér v Ankaře nedostal od svého „kamaráda“ Trumpa hned ve dveřích ten pověstný ceres, musel na poslední chvíli předvést záchrannou brzdu.
Těsně před odletem tak Babiš překotně oznámil, že vláda příští rok navýší rozpočet obrany o 36 miliard korun, aby tento závazek, který celou dobu zlehčoval, konečně vůbec splnila.
Najednou zjišťujeme, že sebevědomý tygr, který chtěl americkému prezidentovi vysvětlovat, co je dostatečné a co nereálné, si doma potají a v hrůze počítá drobné v kase, aby měl na summitu vůbec co ukázat.
Výhoda „trumpisty“ totiž končí přesně v momentě, kdy Trump natáhne ruku a chce vidět účtenku.
Až se s ním Babiš potká tváří v tvář, žádné „vysvětlování“ se konat nebude. Bude jen potichu kývat a prosit o fotku, zatímco skutečnou bezpečnostní diplomacii a reputaci naší země tam za něj bude muset znovu zachraňovat jím odstrkovaný prezident Petr Pavel.
Sledovat premiéra, jak si před domácím publikem hraje na drsného vyjednavače, který bude školit amerického prezidenta z ekonomiky, aby pak v panice u schůdků do letadla lepil miliardové díry v rozpočtu na obranu, vyžaduje občas pořádně silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání vládní naivity a sdílíte můj názor, že bezpečnost státu nelze postavit na tom, že „jsem trumpista“, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup červených kšiltovek pro vládní delegaci, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
