Ukrajina a korupce? Není to důvod nepomáhat. Rusko je horší, Česko není svaté. Úředník MŽP šíří hoax

Vzpomínáte si na ten den, kdy česká média ve velkém řešila, koho to zaměstnává naše Ministerstvo životního prostředí? Hned dvě jména vzbudila povyk, jmenovitě Adam Šejna a František Kubásek. Obě postavy jsou, mírně řečeno, kontroverzní.

Proč tomu tak je? To naposledy ukázal Kubásek svým příspěvkem na sociální síti X, kde přesdílel video s tím, že mělo být údajně nalezeno 140 milionů dolarů přímo v domě Arsena Zhumadilova, bývalého ředitele Ukrajinské služby pro obranné zakázky.

„Ale žádná korupce na Ukrajině není. Jasně,“ napsal Kubásek s tím, že za svůj krátký text přidal emotikon klauna. Jenomže to má háček. Jednalo se o tzv. fake news a další produkt ruské propagandy, které Kubásek opakovaně naletěl.

Mimochodem příspěvek, který přesdílel, už na X ani není. Zato se šíří na jiných sociálních sítích jako zřejmě kdysi slovo boží. Bohužel.

Jestli něco ze strany prorusky orientovaných profilů na sociálních sítích slyšíme často, jsou to slova o tom, jak je Ukrajina zkorumpovaná. Pokud to pro někoho je legitimní důvod pro ospravedlnění napadení suverénního státu, pak je to samo o sobě zavádějící. Jenomže to má více rovin.

Ano, Ukrajina se, stejně jako všechny státy světa, potýká s korupcí. V indexu korupce se umístila na 104. místě ze 182 sledovaných zemí se ziskem 36 bodů ze 100. Nejlépe je na tom Dánsko s 89 body. Česká republika se v roce 2025 objevila na 39. pozici s 59 body.

A jak je na tom ono slavné Rusko? Světe, div se, hůř než Ukrajina. Je totiž až na 157. příčce s pouhými 22 body. Ale to nejdůležitější je jeden zásadní rozdíl.

V Rusku se totiž situace s korupcí zhoršuje. A řešení korupčních kauz není nijak transparentní. K tomu dodejme, že zřejmě trestu neuniknou jen ti, kteří potenciálně ohrožují režim. V zemi neexistují skutečné nezávislé protikorupční mechanismy.

Ukrajina se naopak zlepšuje. Dělá reformy a má hned tři nezávislé instituce, které se nebojí stíhat i vysoce postavené činitele. Konkrétně jde o Národní protikorupční úřad, Specializovanou protikorupční prokuraturu a Vysoký protikorupční soud. Velký vliv na to má i tlak ze strany Evropské unie.

Právě tento tlak a přísné oči západních spojenců způsobují, že na Ukrajině dnes za korupční kauzy padají hlavy.

To, že se o ukrajinské korupci vůbec dozvídáme, není důkazem jejího absolutního selhání, ale naopak důkazem, že se tamní protikorupční systém konečně začal hýbat. A děje se tak i navzdory tomu, že to může poškodit reputaci Ukrajiny.

Proto je zajímavé, že fanoušci ruského režimu, respektive odpůrci Ukrajiny, po jakékoliv rozkryté kauze křičí, jak to o té korupci na Ukrajině všem říkají, ale už v tom nevidí fungující spravedlnost.

Tento narativ o „prohnilé Ukrajině, které nemá smysl pomáhat“ je přitom extrémně nebezpečný i pro nás samotné. Zkuste si totiž na chvíli nastavit zrcadlo a posvítit si do vlastních řad.

Česká republika má totiž k dokonalosti také daleko. Sice 39. místo v indexu vnímání korupce se 59 body ze sta vypadá v porovnání s východními diktaturami oslnivě, ale v západní Evropě jsme stále za průměrem.

Máme za sebou dekády politických kauz, zmanipulovaných zakázek, kauzu Čapí hnízdo, stíhané ministry, rozkrádání dotací i regionální kmotry. Korupce u nás zkrátka byla a stále je reálným problémem.

A teď si představte hypotetickou, ale mrazivou situaci. Představte si, že by Českou republiku napadla cizí mocnost, a my bychom zoufale žádali spojence v NATO o pomoc.

A z Paříže, Berlína nebo Washingtonu by nám vzkázali: „Nezlobte se, ale vy tam máte stíhané politiky, netransparentní zakázky a divné dotace pro agrobarony. Žádné zbraně vám nepošleme, nejdřív si tam udělejte pořádek.“

Jak by se nám takový argument líbil? Přišel by nám spravedlivý, nebo jako cynický plivanec do tváře obětem agrese? Byli bychom nepříčetní. Okamžitě bychom křičeli, že vnitřní hříchy státu a selhání jednotlivců nikomu nedávají právo nás bombardovat, vraždit naše občany a zabírat naše území.

Tuhle zvrácenou logiku Kubásek a jemu podobní tleskači denně aplikují na Ukrajinu. Jako by vnitřní protikorupční boj rušil právo národa na samotnou existenci.

A co je na tom všem zřejmě nejsmutnější? Že František Kubásek není jen nějaký influencer šířící nejrůznější bludy. Bavíme se o člověku, který je zaměstnancem Ministerstva životního prostředí České republiky.

Reálně si tak stát z našich daní platí vlastního šiřitele dezinformací. K čemu pak tedy vydávat miliony na bezpečnostní strategie a varování před ruskou hybridní hrozbou či analytické týmy na odhalování dezinformací, když peníze jdou přímo těm, kteří proruské podvrhy či nenávistné myšlenky šíří nekriticky dál do veřejného prostoru.

Tak nějak to krásně vypovídá o tom, jaká je nyní situace v české politice. Kéž by se to do budoucna zlepšilo.

Pokud vám mé texty dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání pokrytectví i střelba do vlastních řad a sdílíte můj názor, že stát by neměl sponzorovat vlastní dezinformátory, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že z ní nebudu sponzorovat žádné ruské tiskové agentury ani pochybné sbírky. Půjde čistě na silnou kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu s argumenty v ruce mohli téhle naivitě čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!

Zdroj: https://denikn.cz/2085341/na-ministerstvo-nastoupil-dalsi-fanousek-motoristu-ridic-a-influencer-dostal-misto-v-oddeleni-rozpoctu/