Článek
Někteří lidé o sobě prohlašují, že věří jen vědě a tomu, co lze dokázat. Málokomu ale dochází, že materialismus je jen víra.
Nemáme žádný důkaz, že by hmota - mozek, generovala vědomí. Už se stalo, že by nějaký chirurg při operaci řekl - hle, právě jsem viděl myšlenku? Věříme a stále dokola opakujeme naučené fráze, které vycházejí z domněnek a jsou zcela abstraktní.
Místo toho, abychom vycházeli ze své vlastní zkušenosti, věříme tomu, co nám někdo řekl, aniž by k tomu měl důkaz.
Pojďme to zkusit jinak.
Přestaňme se dívat tam někam daleko, zaměřme se na vlastní zkušenost. Zeptejte se sami sebe - mám nebo měl jsem někdy zkušenost, že mé vědomí vzniklo? Nebo že zaniklo? Mám tuto zkušenost? Zažili jsem to někdy? Pokud budeme upřímní a pravdiví, odpovíme, že ne. Nikdy jsme nikdo z nás neměl zkušenost, že vědomí vzniklo nebo zaniklo. A půjdu dál. Kdybysme měli zkušenost, že vědomí vzniklo nebo zemřelo, muselo by tady být nějaké další vědomí, které by si uvědomovalo, že to první vědomí zemřelo nebo se narodilo. Pak by muselo být tedy vědomí - alespoň to druhé, nekonečné. Kdyby to druhé vědomí bylo totiž taky konečné, opět by tady muselo být nějaké třetí vědomí, které by si uvědomovalo vznik a zánik toho druhého vědomí a tak by to šlo dál a dál.
Takže ne. Nikdo z nás nemá a ani nemůže mít zkušenost toho, že vědomí zemře. A víte proč? Protože my jsme vědomí. Nebo spíše Vědomí. Naše podstata je bez konce a začátku. Rodí se jen jména, osoby, příběhy. Vědomí je stálé, dokonalé a vždy přítomné.
Lahodný čaj
Osvícení není exotická záležitost. Chuť čaje je exotičtější než poznání, kdo jsem. Já jsem Vědomí - nerodím se, neumírám
Vědět, kdo jsem, mi ale nebrání v prožívání i užívání života. Hraju si tu mou postavu s chutí a přijímám vše, co si ta osoba někdy šťastná, jindy nešťastná, zakouší. I zážitek blízké smrti je toho součástí úplně stejně jako jízda na kolotoči nebo plavání v moři.
Volně psáno při psaní mé knihy nejen o zážitcích blízké smrti.
Můžete mi napsat na zdruhehobrehu@seznam.cz
S láskou Vendy
