Článek
Svět je moc velký na to, abychom seděli doma. Plány do budoucna zní vždycky strašně definitivně. Jako by člověk měl vytáhnout diář, otevřít kalendář a přesně si napsat, co bude dělat za rok v červenci. Jenže my to tak nemáme. Tedy většinou. U nás budoucnost znamená spíš co není dnes, může být zítra. Nebo za měsíc. Nebo až prostě přijde den, kdy otočíme klíčkem v zapalování našeho žlutého auta a pojedeme.
Jak už tu párkrát zaznělo, některá místa si o návrat prostě říkají sama. Třeba Španělsko, konkrétně Bilbao. Ale upřímně, Barcelona by nám taky vůbec nevadila. Jenže to je jen malý kousek z mnohem delšího seznamu.
Druhý nejvyšší vrchol Dánska - Ejer Bavnehø
Naše cestovatelské sny? Třeba něco takového
Kdybychom měli sepsat úplně všechno, asi by nestačil ani školní sešit A5 o šedesáti listech. Ale když bychom měli vypíchnout náš pomyslný top seznam, vypadal by asi nějak takhle:
- Rumunsko a ledová jeskyně Scărișoara
Protože jeskyně plná tisíce let starého ledu zní jako něco, co prostě musíme vidět. - Severní pól, minimálně Santova vesnička v Rovaniemi
Protože kdo tvrdí, že dospělí nepotřebují Vánoční kouzlo, ten tam evidentně ještě nebyl. - Nějaký pořádný ledovec v Alpách
Upřímně? Je nám skoro jedno který. Prostě chceme stát před obří masou ledu a jen mlčky koukat. - Švýcarsko a pořádná lanovka
Ideálně taková, kde si člověk nahoře není jistý, jestli se kochá nebo trochu panikaří. - Göteborg
Protože sever má svoje zvláštní kouzlo a právě z tohoto místa pochází Volvo. - Oslo
Další město, které nás už delší dobu nenápadně volá. - Barcelona
Protože tohle město asi žádné vysvětlení nepotřebuje. - Lisabon
Město, kde je podle nás povinné zabloudit. - Sicílie a Etna
Protože obyčejná dovolená je fajn, ale sopka je přece jen ten nejlepší zážitek - Mont-Saint-Michel ve Francii
Protože některá místa vypadají, jako by je někdo omylem přenesl z animované pohádky.
My nehledáme resorty. My hledáme zážitky.
My necestujeme proto, abychom leželi deset dní na lehátku a řešili, jestli už je správný čas otočit se na druhou stranu. To prostě nejsme my a ani by nás to nebavilo. Nás láká kopec s výhledem, zapomenutá pláž s majákem, malý kostelík v městečku, které nikdo nezná, silnice, která vypadá, že nikam nevede, ale nakonec vede přesně tam, kam má.
Pláž v San Sebastián
Ty nejlepší objevy se nedají koupit v cestovce
Takové výlety vám nikdo nenaplánuje. Nepomůže delegát ani deset. Nepomůže katalog, ani kdyby byl sebevíc hezčí. Nepomůže ani seznam „10 míst, která musíte vidět“. Musíte prostě koukat kolem sebe. Zastavit tam, kde ostatní projedou. Zabočit tam, kde navigace mlčí.
A proč autem?
Protože cesta je součást dobrodružství. Jasně, někdy je to dlouhé, únavné, nepohodlné a občas lehce šílené, ale právě v tom je to kouzlo.
Protože naše motto je pořád stejné: Neexistuje místo, kam by se nedalo dojet autem.
